Taxikář

Zdá se mi, že je tento snímek velmi často a velmi moc nadhodnocován a nevím proč. Ponurost, špína, deprese, náladovost, smysl života a podobné prvky v tomto filmu obsažené nejsou nijak geniálně zasažené a určitě se najdou lepší snímky. Tento film mi nepřijde tak výjimečný jako ostatním a některé scény a někdy celé sekvence jsou velmi nudné a bezmyšlenkovité. Možná je to o svobodě, ale já sovu svobodu urychlit přehrávání tohoto snímku využíval častěji než bych si přál a to jistě nebyl úmysl. Nemohu dát lépe než za 3* i přes svůj obdiv k Robertu De Nirovi. (02.08.2004)

Scorseseho filmy jsou pro mě vždy zážitkem a tahle jízda odvrácenou stranou New Yorku patří k těm nejlepším. De Nirovi jeho kreaci muže zhnuseného zlem, kterému je nucen přihlížet a jednoho dne se rozhodne, že už mu přihlížet nebude, nejen věříte, ale jste doslova nuceni jeho jednání schválit. A Iris Jodie Fosterové vám svou blazeovanou třináctiletou adaptací na špínu, ve které se pohybuje (a stejně tak Cibyll Shepherdová, u níž je to ale špína místní politiky), zacpe dech zpátky do plic a pomalu vám ho tam přidusí. (16.08.2007)

Znáte ten pocit, když film vidíte poprvé, ale při jeho sledování cítíte, jako byste ho znali už od narození? Přesně takhle jsem se totiž cítil při sledování tohoto skvostu. Taxikář je film, který si zaslouží být tak vysoko (teď mluvím o 39. místě na IMDb, tady by měl být minimálně v první stovce!) a který je bezpochyby kultovní. Skvělý De Niro, mladá, krásná a neméně skvělá Foster… Tohle je jeden z nejpoctivěji udělaných filmů, co jsem kdy viděl. Víc tu napsali ostatní, tak snad jen: To mluvíš se mnou?! (03.03.2010)

„Pripomínaš mi pieseň od Krisa Kristoffersena.“ Na Oscara nominovaný De Niro je tak fascinujúci ako taxikár, ktorý „nemôže spať“ a „počuje hlas“, až sa v určitej chvíli divákovi sprotiví, avšak kvôli divnému vyústeniu scenára ho nemôžeme obdivovať ako dokonalú zápornú postavu, pretože tvorcovia sa čudne snažia stoj čo stoj napriek všetkým zvratom so zbraňami, atentátmi a evidentne ťažkou duševnou poruchou, aby ho zmätený divák vnímal ako kladnú postavu. Čo je predsa úplne šialené. Snímka oplýva dusnou džezovou nočnou atmosférou zhnitého veľkomesta a silným obsadením podporných roličiek (Keitel, Shepherdová, Fosterová). Vznikla v roku 1976, kedy mal Martin Scorsese na konte Špinavé ulice (v ktorých sa tiež stretli De Niro a Keitel), ale naplno sa rozbehol až po TaxikároviI, po ktorom ešte veľa krát spolupracoval s dvorným De Nirom (Zúriaci býk, Kasíno...) a často sa vracal na drsnú ulicu (Mafiáni, Na druhej strane...). taxikár ako taký ma napriek spomenutým plusom (herecké výkony, atmosféra) nudil a nebudem mu dávať 80% len preto, že tak robia všetci ostatní. Dúfam, že už ho viac krát v živote neuvidím. (17.04.2009)

Rozervané srdce osamělého muže. Tvrdá pachuť New Yorku a nepochopení, které se line ze všech ulic, duší a primitivních zákazníků. Film, o němž vím, že jeho masivní kořeny budou prorůstat mým tělem celej život. Film, v němž jsem poprvé viděl De Nira. Film, který si pokaždý vyložím jinak. Film, kterej fakticky zbožňuju! (12.04.2011)