Království Planeta opic

Jedna z nejlepších trilogií minulé dekády se konečně vrací a v trošku jiném stylu než jsme byli doposud zvyklí. Tentokrát se nesází na známé herce (vycházející hvězda Freya Allan pomine, teprve ji to čeká), ale čistě na australské lokace a přepíru cgi, které studio Weta digital vypolishovalo zase o kus dále a animace opic skutečně vypadají velice autenticky. Příběhově je znát, že Labyryntem ověnčený Wes Ball startuje minimálně novou trilogii a několik scénáristých rozhodnutí jsem zpochybňoval, ale věřím, že to za pár bude v celku koherentnější. Nyní jsem rád, že povinnou expozici máme za sebou a jsem zvědav, co nás ještě v sérii čeká dále. Léč předchozí díly jsou nepřekonány, zaděláno je na další povedenou trilogii. 140 minut je ovšem zbytečně moc (Úsvit si vystačil se 120ti) a místy jsem se i nudil a v úplně prázdném plzeňském kině (fňuk) šahal po telefonu. Snad příště tvůrci vyváží tempo. 7/10 (13.05.2024)

Opic není na filmovým plátně nikdy dost, a to platí dvojnásob pro pokračování kultovní trilogie Planety opic. Není to dokonalý blockbuster, to určitě ne – těch nelogičností v ději by se přece jen pár našlo, chybí tomu výraznější pointa, a mytologie fikčního světa je k velké škodě upozaděna. Přesto jde o výborně atmosferickou post-apokalyptickou dobrodružnou podívanou s perfektní výpravou, poctivým řemeslem [CGI a trikové provedení celkově fakt nemá sobě rovnou konkurenci] a pohlcujícím audiovizuálem, který se u filmů podobného ražení jen tak nevidí. To vše a nejen to zároveň funguje jako prolog k nadcházející opičí trilogii, která má ambice být stejně, ne-li více kvalitní jako ta Caesarova. (08.05.2024)

Všechno se to ke konci semlelo příliš rychle a v závěru zanechalo relativně dost trhlin a mezer, které měly být buď dořečeny v nějakém širším sestřihu anebo se mají vejít do druhého dílu a ani to není jisté. Království má naštěstí tolik silných chvil a po celou stopáž se drží v kvalitě tak vysoko, že za mě není o čem a potvrzuji, že návštěva kina je kvůli nádherným záběrům, opět uvěřitelným digitálním lidoopům, hudbě a zvuku naprostá povinnost. Potěší i pomrkání panenky a klasické hudební motivy. Producentům mávám a děkuju, že to nepodělali a držím jim palce, ať to s pokračováním funguje stejně tak dobře a ještě líp. Ať je příběh epičtější a akční scény více osudové a ať je čas na to říct toho méně, ale stejně dobře, tudíž fakt pořádně a v klidu. Jako to uměla celá předchozí trilogie. A vůbec, mám pro tuhle franšízu celoživotně slabost a zatím jsem v pohodě úplně se vším, co mi naservírovala, vedle ikonické Planety opic zejména v posledních čtyřech filmech. Malý zázrak mezi blockbustery, které jsou v dnešním světě kompjútrú plné bombastických scén o ničem a pro nic a vlastně ani ne tak efektních jako to umí Planeta opic, kde i jen jízda na koni v otevřené krajině nebo procházka lesem činí radost. A ve finále ani nevím, kdy to bylo a nebylo digitální. Fungovalo to na jedničku. (12.05.2024)

Výborná výprava, úchvatné scenérie a zejména trikoví kouzelníci z novozélandského studia Weta. Jejich hrdinové z jedniček a nul, to je prostě hluboká poklona. Jenže co dál? Pražádný humor, mizerné emoce, průměrná atmosféra, rozkolísané tempo, bez momentu překvapení a hlavně tu máme postapokalyptický svět (o mnoho generací později), který si musel mnohé prožít, přitom tady je předložený v absolutně nesurovém rodinném balení. Chlupáč Noa je sympaťák, ale Andy Serkis a jeho vůdcovský Caesar, to bylo jednoduše ikonické spojení. Každopádně jeho odkaz přežívá také v aktuálním světě, kde vládnou primáti. Žijí v různých oddělených klanech, jeden napadne druhý, tlupa je zajata opičím tyranem, ústřední hrdina přežije a čeká ho (nejen ve snaze zavděčit se silnému otci) záchranná odysea. A v čase (v dalších dílech) pochopitelně cesta k sebevědomému vůdci klanu. Zatímco lidská žena (a dobře ji hrající Freya Allan) potěší, u orangutana Raky jsem byl rád, co se mu na mostě přihodilo. I další postavy jsou poměrně nezajímavé nebo nedostávají tolik prostoru, kolik by měly. Technicky naprosto v pořádku, příběhově nikoliv, i když základy pro další potenciální filmy samozřejmě máme. Wes Ball se mohl po sérii pro náctileté (Labyrint) dostat na dospěláckou akci, ale krapet to odmítl. Důstojné, ale měl se do toho pořádně obout. Tři až čtyři hvězdy. (09.05.2024)

Až nečekaně mě dokázal vcucnout další opičí příběh. Příběh je vyprávěn velmi poutavě směrek k divákovi, vývoj příběhu totiž dokáže perfektně pořit otazníky, proč se děje co se děje a kam to všechno spěje. Aby toho nebylo málo, tak opičí společnství se blíží tomu lidskému i z hlediska překrucování myšlenek praotce opic Cesara za učelem neomezené moci jedné óbr hnusné opice s korunkou. Samostatnou kapitolou je pak vizuální stránka filmu, ta je tady fakt hodně dokonalá v tomhle ohledu to chce kino bez debat. Když půjdou kino blockbustery tento rok tímto směrem, rozhodně budu za pěkně spokojenýho parchanta. (08.05.2024)