Invaze lupičů těl

Film sa síce pomalý rozbieha,ale potom to už príde.Mimozemšťania síce neprídu na kozmických lodiach,nevidieť ich,liahnu sa z luskov,ale nebezpečný sú.Jeden z tých lepších filmov päťdesiatich rokov.Ale hlavne ,film je originálny už tým že sa nedá označiť za plagiát,čo sa už o niektorých dnešných filmoch nedá povedať.Liahnutie sa mimozemšťana z lusku je fakt ohromné. (04.11.2009)

Na sci-fi horor z padesátých let je to fakt pecka. Atmosférická, s rozumnou stopáži, působivými scénami a obstojným vedením děje. Dokonce se to i rozjede poměrně rychle, takže nemám moc co vyčítat. Když to ale srovnám s remakem ze sedmdesátek, nedokázal bych říct, která verze je lepší - remake je sice utahanější, ale zato napínavější a některými scénami znepokojivější, ale originál je kratší, sice taky atmosférický, ale ne tak napínavý a znepokojivý. Každá verze má své pro a proti, ale v hodnocení je prostě vidím na stejno. Každopádně za zhlédnutí stojí obě verze a ani jedna není špatná. Akorát tahle má maličko optimističtější konec než remake. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem vůbec neměl klidné spaní, jelikož jsem se sám sebe ptal, co se stane, když Miles usne. Jestli to stejné, co Becky, tak je lidstvo ztraceno tak jako tak. Mám sto chutí tomu dát plný počet. Silné 4* (08.06.2020)

Keď som pred 30-timi rokmi videl remaké tohto filmu so Sutherlandom, bol som nadšený. Vtedy som netušil, že je to remaké. Ani som netušil, že Siegelov film je dynamickým príbehom vysokých kvalít po každej stránke. Poctivá filmárčina sa vyplatila, vzniklo prelomové dielo, ktoré rozhodne patrí do kategórie A. (24.12.2013)

(1001) Až budu mimoplanetární entita a rozhodnu se znormalizovat nějakou civilizaci, udělám to přesně takhle. I s těma luskama, respektive hlavně s těma luskama, a všude na ulicích budou bilboardy a na nich se budou promítat obrázky líhnutí. Paráda. A taky všem těm jedincům naimplantuju něco do hlavy, aby viděli jenom černobíle. (06.04.2010)

Kupodivu mi to nepřišlo tak zastaralé, jak bych u 66 let starého filmu tohoto ražení čekal, a především zpočátku se to jeví jako nádherně braková věc, která může v mnohém příjemně překvapit. Nejpozději někdy v 59. minutě, kdy jedna z postav začne vysvětlovat celou tu směšnou zápletku s vesmírnými semeny a tím, že cílem vlastně je vymítit ze světa emoce, už mé nadšení poněkud opadlo, a mé zklamání z toho divného vysvětlení nakonec jen umocnil relativně otevřený závěr, který obecně u filmů nemám rád (a dnes by k tomu zaručeně natočili minimálně 2-3 sequely, protože ten závěr k nim vyloženě vybízí). Na Danu Wynter se zde ovšem kouká příjemně a těch 80 minut uteče relativně rychle, takže něco do sebe to má i dnes. (23.09.2022)