Nevěrná žena

Antihrdinou je ukázkově ctnostný manžel, partner tak nekonfliktní, spolehlivý a oddaný, až má jeho žena dojem, že má něco společného s jedničkou na desetieurovce - ta s sebou taky celý život vláčí nulu. Pocit nudy zabezpečené měšťácké paničky ji svádí k pokušení zpestřit si život milostnou avantýrou. Jenže pocit ponížení z odhalené nevěry znamená zároveň hranici, kdy se obnaží temná zákoutí partnerovy mysli a raciální seriózní manžel se změní v chladnokrevného mstitele na lovu. Snímek vlastně nepatří ani tak do kriminálního žánru, na to má příliš jednoduchou dějovou linii a od počátku hraje s příliš odkrytými kartami. Mnohem spíš jde o psychologické drama, chladně a s odstupem natočenou studii muže, který zkratovat a vsadil všechno na jedinou kartu. Chabrolovi vedle tradičně vytříbeného smyslu pro detail pomáhá i obsazení. Stéphane Audran je typově dokonalá a pro roli uzavřeného emočně vyprahlého šosáka si snad režisér ani nikoho lepšího než právě Michela Bouqueta vybrat nemohl. Celkový dojem: 80 %. (14.11.2013)

Nie všetko od Chabrola ma uspokojí, táto komorná psychologická dráma rodiny, ktorú postupne rozvráti manželkina nevera je famózna. Zmysel pre dramatično, pomalé plynutie deja dokáže šokovať prudkým strihom, aby sa opäť všetko vrátilo do voľnejšieho tempa a mnohé iné atribúty robia z filmu aj po rokoch napínavú záležitosť. Potešil hudobný doprovod. (26.11.2019)

Neverná manželka to už mala jednoducho napevno zadefinované vo svojom titule, s čím skrátka bude kooperovať prichádzajúci, originálny scenár v tandeme Chabrol/Scavolini, čo podľa mňa nebolo vôbec najšťastnejším riešením, nakoľko divák túto skutočnosť dopredu neustále očakáva(l), ale tentoraz samotná otázka najskôr spočívala len v tom, kam až nakoniec môže zájsť takáto „nevera po francúzsky”? • Ja už to konkrétne síce teraz veľmi dobre viem, keďže tento počin išiel na vec väčšinou takým postupným, až vskutku dosť rafinovaným spôsobom, kedy odkrývanie jednotlivých scén, mi pripomínalo skladanie puzzle v samotnom dianí, a to práve prostredníctvom ich čoskoro 10-ročného syna, Michela, s určitými tvarmi v obidvoch variantách, kedy proste jedna bola lepšia, ako druhá. • To zväčša fungovalo i podľa mojich najtajnejších predstáv, no musím zároveň podotknúť, že počas „zlomového okamihu”, keď sa rozdali všetky karty, tak počínanie zo strany protagonistu mi v ďalšej jeho nadväznosti, prišlo mimoriadne nereálnym, čo zase v reálnom čase nemôžem prezradiť, pretože by som tým pádom vyzradil hlavnú pointu. • Znepokojivý tón mal nielen tento film, ale aj samotná hudba Pierreho Jansena, ktorá to možno trochu s tými „vážnymi tónmi” miestami preháňala, čo ma dokonca ešte viac znepokojovalo, než bolo teda prípustné. • Jednoznačne nadhodnotený titul, ktorý si to rozhodne nezaslúži. • Bouquet mi bol zo začiatku veľmi sympatickým, čo sa ďalej... A mimochodom, on je zrovna v takýchto polohách priam kráľovský impozantným. • Hádam je už na čase, aby sa Chabrolovi napravila máličko „pošramotená reputácia” po predchádzajúcich troch priemerných tituloch, čo by sa s príchodom tých nadchádzajúcich mohlo predsa konečne zmeniť...?! (30.07.2023)

Vím, že měl doktor Plzák pro nevěrníky radu zatloukat, ale už si nejsem jist, jestli podváděným doporučoval otloukat.. Takhle to Chabrol nalajnoval Lynemu, který ho možná předčil v první třetině živočišností vášně, nicméně od bizarního rozhovoru, kdy Bouquetova postava neztrácí kultivovanost, ani když jedná v afektu, začíná mít originál mírně navrch svým vyprávěním obrazem a podpovrchovými emocemi, co pálí jak led. Při návštěvách dvojice vyšetřovatelů si povšimněte podezíravě zírajícího kolegy, co představuje mlčícího poldu. Buď má na sobě ještě zbytky hlíny a prohlíží si vhodnou krkavici k večeři, a nebo zrovna dokončil šestiměsíční turnus na francouzské ponorce.. (22.06.2022)

Skvělý film, podle mě dokonce jeden z Chabrolových nejlepších. Moc se mi líbilo, jak jsou všichni v tom filmu mimořádně zdvořilí a kultivovaní - jaký to kontrast k dnešním zhrublým mravům. Pod tou vnější idylkou však doutnají skryté emoce a jeden strašný zločin, podobně jako v Chabrolově pozdějším snímku Těsně před nocí, v němž filmovou dvojici manželů rovněž ztvárnili Michel Bouquet a Stéphane Audran. Sledovat jejich vztah plný přetvářky a skrytých podezření, kdy je vždy jeden před tím druhým napřed a ví spolu s divákem něco, co je protějšku utajeno, mi přišlo hodně zábavné a napínavé. Samotný závěr je potom podle mě velmi přirozený, jinak to skončit zkrátka nemohlo; přesto mi z něj bylo smutno, protože kdyby se Charles zachoval více racionálně, nemuselo to skončit takto. (Z dnešního pohledu se přímo vnucuje otázka, proč se prostě nemohl rozvést? Zdá se, že odpověď na ni poskytuje jeho finální replika směrem ke své ženě, v níž je řečeno vše: "Miluju tě. Miluju tě. Miluju tě k zbláznění."). UPDATE 3.5.2020 - Na podruhé po téměř 6 letech se mi to znovu velmi líbilo, herci jsou prostě perfektní a děj dokáže člověka vtáhnout do sebe od začátku do konce. Námět je sice dost banální a provedení vraždy je z dnešního pohledu natočené trochu úsměvně, ale přesto na mě ten příběh jako celek nepůsobí nevěrohodně či vykalkulovaně, a to je pro mě hlavní. Btw. nově mě tam pobavil vtipný detail, kterého jsem si napoprvé nevšimnul, kdy Michel Bouquet projede v jednom záběru ve svém Mercedesu-Benz 250 [W114] kolem kina, kde visí reklama na Chabrolův předchozí film Les biches. (28.09.2014)