Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Josef MachKamera:
Josef StřechaHudba:
František ŠkvorHrají:
Otomar Korbelář, Lenka Podhajská, Marie Brožová, Miroslav Homola, Vladimír Majer, Jiří Dohnal, Vojta Novák, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, František Paul (více)Obsahy(1)
Laskavý dobrák a advokátní písař Kypr se obětavě stará o schovanku Annu Marii a po večerech v hospodě U Hrubiána pomáhá s různými právními problémy chudým a bezmocným. Zatímco Anna Marie získává možnost uspět jako zpěvačka, stárnoucí muž se potýká s narůstajícími problémy, které plynou nejen z jeho působení advokáta chudých, ale především tragické minulosti zahalené tajemstvím, která ho po letech opět dohání. V hospodě U Hrubiána se objeví záhadná žena, kterou pohled na Kypra vyděsí, a také kavárník Turba, který odhalí Kyprovu bývalou identitu a označí ho za vraha. Na povrch vyplouvá příběh vyšetřujícího soudce Kiliána a tragické smrti jeho kamaráda Remeše. Přestože se od Kypra odvrací přátelé i známí, v celém příběhu něco nehraje. Brzy je jasné, že tajemství, které Turba vyjevil není úplné a pravda možná také vypadá jinak. (nash.)
(více)Recenze (23)
Je třeba především připomenou, že hlavní roli hraje Otomar Korbelář, který představuje suspendovaného vyšetřujícího soudce, který v hostinci radí chudým lidem v jejich problémech.Teprve ve stáří a v ústraní se mu dostane zadostiučinění a je očištěn z nespravedlivého obvinění.Věrohodné vykreslení staropražského prostředí. ()
Umělecky nejhodnotnější film režiséra Slavínského, jednoznačně. Ono stačí podívat se do jeho režijní filmografie na názvy jednotlivých titulů a musí to být všem hnedle jasné.. Když režisér Slavínský chtěl, tedy, měl tu možnost, jak v podobě kvalitního scénáře tak i ve výběru dobrých herců, tak dovedl, prosím, natočit i takto kvalitní a především koukatelné drama. Obsazení filmu bylo, tedy, výtečné, po obsahově dějové stránce také něco nového, než na co jsme byli do té doby zvyklí. Atmosféra filmu se báječně prolínala z tajemna a záhadna přes mrazivo až ke světlým okamžikům, viz očištění Kypra, s falešného obvinění v hostinci U Hrubiána. Pro Otomara Korbeláře to byla v období let 32-45 opět jedna z dalších zásadních charakteristických rolí. Lenka Podhajská (mladá schovanka Anna Marie Rynešová-za pár let předčasně zesnulá), Jindřich Plachta (podvedený hokynář Marvan), který za svou menší roli dokonce získal Národní cenu ještě společně s filmem Druhá směna nebo Vladimír Majer (kavárník Jan Turba), ti všichni odvedli kus dobré práce. A tak vznikl opravdu kvalitní film po všech stránkách.. ()
Bylo by to perfektní, nebýt poněkud přeslazeného závěru a nadkritického množství zpěvu, který svou délkou a četností každou chvíli rozbíjel příběh i pečlivě budovanou tísnivou atmosféru plnou tajemna, tušené dávné tragédie i gradujícího napětí při postupném vrstvení náznaků minulosti a ran, které postupně dopadaly na Kypra bojujícího s osudem i tragickou minulostí. Občas poněkud patetické, přesto působivé a v některých momentech nezapomenutelné. Vynikající Otomar Korbelář a Slavínský vážnější než je zvykem společně vytváří příběh, který v paměti jen tak nezapadne. Spolu s Kouzelným domem patří k mým nejoblíbenějším dramatům 40. let. ()
Mírně sentimentální drama, které však dokazuje, že Slavínský dokázal vytvořit seriózní film na vážnou tématiku. Za pozornost stojí dobrá řemeslná práce, několik hereckých výkonů v čele s Korbelářem a Brožovou a vrcholný závěr, který Modlitbou za vlast přímo apeluje na dobové publikum a je nádherným vyjádřením naděje, která rezonuje i v příběhu. Už díky němu tenhle netradiční film ve filmografii mistra zábavy stojí za shlédnutí. ()
Slavínština byla v očích současné kritiky postrachem českého filmu, říká autor knihy "Náš film" (1985) Luboš Bartošek. Věta, která uvádí 2 odstavce kritiky Slavínského a snad i jeho ospravedlnění, není zcela jasná; jedná se o kritiku skutečně současnou nebo o kritiku tehdejší? Zřejmě jde o tehdy i nyní. Kýč u Slavínského (mluvím o tomto filmu) však není podstatou, ale kořením jeho díla. Václav Wasserman o něm (viz táž kniha) vypráví: Smál se a plakal přesně na místech, kde se smáli a plakali jeho diváci. Snad proto solí a pepřem svého kýčem diváka překvapuje a nutí ho reagovat podle jeho režijní taktovky. Závěrečná kýčovitá písnička (Škvorova?) velebí naši zemi v době, kdy možná Reinhard Heydrich už seděl v letadle. ()
Galerie (24)
Photo © Slavia Film
Zajímavosti (9)
- Druhá a zároveň poslední filmová role Lenky Podhajské, která zemřela předčasně v pětadvaceti letech v srpnu 1946. (Marthos)
- Aby sa film mohol natáčať, musel byť odsúhlasený Úradom ríšskeho protektora. Tam sa vtedy všetky scenáre schvaľovali a až potom mohli ísť do výroby. (Raccoon.city)
- Postavu klášterní schovanky Anny Marie měla původně ztvárnit herečka Zdenka Sulanová, která byla vybrána režisérem Slavínským také pro pěvecká sóla. Nakonec ji nahradila Lenka Podhajská. (Marthos)
Reklama