Tři muži ve sněhu

„A proč vy jste se nezúčastnila soutěže? Byla byste jistě dostala cenu, byli by vás poslali na 14 dní do Krkonoš, tam byste si vymkla nohu a zůstala tam ještě déle…“ Ale tolik štěstí mít jeden nemůže. Anebo ano? Jaroušek, „zpustlík, padouch, bídák a obchodník s děvčaty“ má najednou tolik štěstí, že neví, co s ním. A já bych byl také šťastný…kdyby měl Borský alespoň nějaké charisma, vtip či jiskru, ale toho jsem se v tomto filmu nedočkal. Snímek se až zoufale pomalu rozjíždí a ke konci ho Slavínský pro změnu zas zbytečně natahuje. Naštěstí „výplň“ nějaký ten humor přece jen nabízí, a to díky dvojce Haas-Plachta, kteří navzdory slaboučké látce přece jen tu a tam pobaví nějakým povedeným výstupem či hláškou. Takže podobně jako v případě např. Bílé vrány, Okénka, Přítelkyně pana ministra či Právě začínáme to bude zas jen průměr (i když lepší) pro komedii Vladimíra Slavínského. „Taky máte docela hezký pokoj. To ujde.“ - „Líbí se vám?“ - „Ovšem. Já ovšem nemám ve svém pokoji koberec, ale…ale za to zase nemám ani lustr.“ (05.01.2020)

Při mém věku a neustálém reprízování filmů pro pamětníky, které mám navíc moc rád, je div, že mi tak dobře hodnocený film, až do dnešního dne unikal. Zvlášť s tímto obsazením. Ale o to víc jsem si ho užil. Zvlášť, když se z obvyklé produkce tolik vymyká. A to i když je zápletka osvědčená...záměny identit jsou vděčným tématem;  Slavínský byl tentokrát ve formě. Knižní předloha jde znát. Takže jsem velmi spokojený. (14.03.2023)

Nie, nie a ešte raz nie. Chápem, že české predvojnové filmy nie sú vo väčšine prípadov žiadnym zázrakom, ale na určitý štandard kvality má divák i po toľkých rokoch nárok. A tá v Slavínskeho podpriemernom filme evidentne chýba. Nezachraňuje ju ani hŕstka vtedy populárnych hercov, z ktorých je väčšinou komentátorov vyzdvihovaný Hugo Haas, ku ktorého herectvu mám veľmi rezervovaný postoj. Nikomu z českých divákov nezazlievam, že sa na tejto komédii dobre pobavil, pretože aj ona patrí k českému kultúrnemu dedičstvu, ktoré je treba "opečovávat". Ale súčasne nechápem, prečo by som sa k tomu mal proti svojej vôli pridávať aj ja. (07.08.2023)

Slavínský, dávný syn hor, často situoval své filmy právě sem, do lůna krkonošských masivů, v jejichž stínu nalézal cosi přitažlivého a zároveň divácky atraktivního. Stejnojmenný román slavného Ericha Kästnera byl v tomto ohledu vlastně jen vhodnou záminkou, jak znovu připomenout to, co bylo Slavínskému nejdražší – půvab zasněžených horských plání, na nichž se odedávna cítil jako doma. Veselý příběh plný nedorozumění a záměn potom před kamerou suverénně ovládají dva výteční komici, Hugo Haas a Jindřich Plachta. Fenomenální Haas si s chutí střihl dalšího ze svých ošumělých strejců, kteří pod rouškou přátelství a nefalšované upřímnosti podnikají jakýsi exkurz do lidských srdcí, maje přitom na paměti, že šaty dělaj člověka. Oslnivý glanc a eleganci prvorepublikových časů výborně evokuje jak všudypřítomný orchestr R. A. Dvorského, tak několik půvabných dívčích tváří. Tak tedy: horám a lyžím zdar! (03.10.2008)

Ne Nový, ale Haas byl roztomilý člověk. Ferbasová a Baldová byly ve svých rolích také skvělé. Čtyřlístek výborných komiků uzavírá Pištěk. Příběh je prostinký, ale právě zmiňované herecké obsazení jej posunuje o několik tříd výše. Jen škoda, že místo Borského nebyl obsazen také někdo z herecké extraligy, bohužel Hrušínský byl ještě kluk, Štěpánek a Korbelář starší než Haas (i když Borský byl mladší jen o chloupek), ale Pivec mohl být dokonalým Hájkem. Ale to už bych chtěla příliš. (04.03.2023)