Amistad

Jeden z tých filmov do ktorých som sa veľmi nemal. A nakoniec ma milo prekvapil. Ten film má tradičný Spielbergovský rukopis a preto sa mu do určitej miery dá odpustiť pátos aj tá skrytá túžba zapôsobiť témou, na čo možno najväčší počet ľudí. Ak ale odhliadneme od snahy získať nejaké to ocenenie, film je pekne vystavaný a plný drobných ale čarokrásnych detailov, ktoré robia Spielberga tak populárnym. Silných scén je tu niekoľko ( spomienka na to, ako to bolo, Hopkinsov prejav, vzťah prekladateľa a uväzneného). A každá z nich dokáže ponúknuť široké emočné spektrum, ktoré povyšuje tému na niečo viac. Ku konci príjemne dojímavé a v prvej hodine a pol kupodivu aj veľmi sebaisté. Ten film nenudí a stojí na perfektných hercoch. Anthony Hopkins je dychberúci. Jeden z tých historických filmov, ktoré majú nahradiť hodinu dejepisu, ale sú podstatne zábavnejšie. (07.03.2022)

Trochu unavenou první půlku plně vynahrazuje půlka druhá a strhující soudní bitva o osud afrických otroků z lodi Amistad. Ke konečnému hodnocení vedle dobře uchopeného tématu přispívají i výborné herecké výkony a dobová atmosféra, která je hmatatelná takřka z každého záběru. Těch zhruba 150 minut se dá vydržet, ikdyž občas to bylo opravdu zbytečně natahované. (24.09.2007)

Když si tak letmo počtete všechna ta jména s filmem spojená, tak bylo naprosto zaručeno, že tento snímek zkrátka ani nemůže být špatný. To by bylo proti všem vesmírným zákonům. Ze všeho nejvíc se ovšem musím rozplynout, nad Johnem Williamsem - to je absolutní euforie a radost slyšet něco tak neskutečně dokonalého. Bez debat je to nejlepší hudební skladatel, který kdy kráčel po této planetě a i k dnešnímu dni v úctyhodných 87 letech neztratil nic ze svých kvalit. Přeji mu co nejpevnější zdraví, ať tu může ještě rozsévat radost a dávat vyniknout svému nadpozemskému hudebnímu citu a genialitě. Kamińskiho kamera byla také tradičně skvělá a jednotliví herci (včetně opičáků), si své role odkroutili také luxusně. Zkrátka k technické stránce může mít výhrady jen naprostý šulin. S čím jsem však měl trošku problém, je šílená americká propaganda, kde jsou USA tradičně prezentovány jako ten nejúžasnější národ pod sluncem s nejdokonalejšími mravními a morálními hodnotami a kde je ústava ten nejúžasnější dokument, jaký kdy spatřil světlo světa. V rámci soudních jednání, které jsou těmi vůbec nejlepšími a nejdůležitějšími úseky filmu, sledujeme, jak se všichni zúčastnění brodí po krk v patosu. Neuslyšíte snad jediný pádný argument a přímý důkaz. Všechno je orientováno na city posluchače a dlouhé proslovy o úžasných otcích zakladatelích a správných morálních hodnotách. Takové hodně zromantizované pojetí příběhu o velmi podstatné události amerických dějin, která sice velmi pomohla právům všech opiček (která dnes míří do naprosto nesmyslných mezí, protože společnost, která se již dávno několikrát celá vyměnila, cítí vůči opičákům stále jakýsi sociální dluh), ale naopak ještě zvýšila doutnající napětí mezi severem a jihem a odstartovala nelítostnou občanskou válku. Málokdo si uvědomuje, že opičákům navrátili jejich práva znovu ti, kdo jim je původně vzali - nadřazená bílá rasa. Dlouhá stopáž snímku byla vzhledem k tématu nutností. Přesto se střídají pasáže slabší s těmi hodně vydařenými. Snad proto se úplně nemohu rozhodnout, kam nasměrovat své hodnocení, ale asi přeci jen ty ušmudlané 4 kousky sem šoupnu. Člověk má po zhlédnutí skoro chuť, si nějakého toho černouška koupit, tady chci říct osvojit. Zajímavé bylo, že zaznělo to vůbec nejhanlivější označení pro naše černé přátele, jaké jsem kdy slyšel - "zboží". (21.01.2020)

Spielbergovy tradičně vizuálně velmi pěkné, ale prvoplánovitě symbolické a jednoduché obrazy nedokáží navodit opravdu intenzivní pocit z velké a důležité historické události, nebo snad dokonce silného dramatického příběhu. Spíše připomínají jen relativně bezbolestnou, ale i notně přibarvenou a suchou lekci z dějepisu. 7/10 (12.01.2008)

Nechápu, jak mohl tento film propadnout. Plný skvělých herců, natočený bezchybně a s atmosférou k nezaplacení. No a ten Willamsův soundtrack...! Úvodní masakr patří k nejsyrovějším filmovým scénám vůbec a nikdy bych neřekl, že mi jeho strůjci budou po dvou hodinách tak sympatičtí. Jenže to by nebyl Steven Spielberg. Celá pasáž s Cinqueho cestou do Ameriky je tak sugestivní a dojemná, že slzy nezadržím nikdy. (15.01.2008)