Kairo

Scenar a hudba jsou v pohode, ale to bude tak vse. Film celkove totiz pusobi dost divne a umele. Atmosfera je tu veskera zadna (ani na chvilku jsem nebyl nejak napnuty ci vystraseny) a herci se chovaji dost zmatene a neracionalne, no abych to neprodluzoval, v danem zanru jsou rozhodne lepsi kousky. (24.08.2005)

Japonský duchařský film to je už vlastně samostatný žánr. Něco jako anglický gotický román... 70% (14.10.2008)

Oproti remaku strašně nudná sračka. (08.07.2015)

Ocenil jsem hutnou temnou a depresivní atmosféru, vlastně i myšlenka filmu nebyla špatná. Vyprávění mi ale chvílemi přišlo trochu nepřehledné, takže jsem měl občas potíž se v příběhu orientovat, a některé scény byly neúměrně přetažené, takže jsem si chvílemi už nervozně podupával abychom se posunuli někam dál. Mít to třeba o dvacet minut míň, neváhal bych jít ještě výš. (23.07.2021)

| Daiei Film | Kiyoshi ma nádherne zatienil svojím majstrovským dielom menom Cure; temná krimi, s nadprirodzenými elementami, brutálne zrežírovaná a zahraná. Pulse je takmer to isté, ale v hororovom žánri. Takto som bol naposledy hororom vystrašený pri Hereditary, ktoré považujem za to najlepšie v danom žánri za posledných kľudne 20 rokov. Pulse je hrôzostrašný film. A najviac ma na tom všetkom prekvapilo to, ako film pracuje s kontrastom expozičných a vyplňujúcich scén s tými hororovými. Zatiaľčo film miestami pôsobí béčkovo, pretože je a dialógmi to nie je ten najlepšie napísaný film, aký som v živote videl, ale akonáhle Kurosawa prepne do atmosférických hororových scén, je to niečo neskutočné. Hlavne scéna s pomaly sa plíživou ženou, ktorá odrazu zakopne, alebo scéna s duchom na konci filmu v konfrontácii s hlavným hrdinom. Jedné z najlepších scén, aké som kedy v horore videl. Jediné mínusy sú tu možno lacné CGi a celkovo nie drahý look filmu, ale pri takto hútnom obsahu s témami osamelosti vo svete a výbornej réžii to tomu filmu nemám v žiadom prípade problém odpustiť. Kráľ béčkových hororov. Viac TU. | Hodnotenie: 10/10 | (25.03.2024)

Atmosférický duchařský horor, mírně překombinovaný děj, trochu mi vadila klasická hororová klišé typu: Hrozí nebezpečí? - Rozdělme se.... (30.05.2005)

Hrůza! Děsivě neděsivé a skrznaskrz nudné!!! (18.10.2007)

zacatek vyborny..pak to prejde do prumeru stokrat videneho ghost horroru az to sklouzne k nude...takove je Kairo:( (19.02.2009)

Film ma nechytil tak, ako by zrejme mohol v dobe svojho vzniku. Ako pozitivum vnimam to, ze je cely ponimany vo vaznom duchu, s tejmnejsou prostredim a utrzkovitymi dialogmi, tak typickymi pre japonsku kinematografiu. Do polovice som ako-tak vnimal i zvlastnu atmosferu, nahrava tomu i jedinecna forma filmu. Avsak potom bola uz i kamera aj s reakciami predstavitelov nepresvedcive, tiez samotny vyludneny svet som nezbastil, hoci odzneju nejake tie posolstva. Ako celok mi to uz prislo nevyrazne. (05.01.2014)

Japka zkrátka mají dobré a originální nápady. Apokalypsa světa,ve které se duchové začínají globálně dostávat mezi živé. (27.03.2021)

Od Kairo jsem toho moc nečekal, nedávno jsem totiž viděl režisérův jiný film Loft, a trpěl jsem nudou. Takže po necelý hodině sledování Kairo jsem byl úplně nadšenej, jak je to děsně strašidelný a zajímavý. Velice hustá atmosféra s dlouhejma záběrama, kde se každou chvíli musí něco stát a i když se nakonec většinou nestane, nějak to nevadí, napětí a zvědavost pokračují. V momentech, kdy napětí na chvíli pomine, pořád zůstává tíseň a šedivej smutek. Výtečná hudba. Výtečná hudba. Později začne film odhalovat, o co vlastně jde a stává se nesrozumitelným. Postavy nabízejí nějaké teorie, co se děje a proč, ale ty teorie se mi buď nelíbily, nebo jsem jim nerozuměl. Depresivní řeči, jaký vedla zejména Harue, o samotě a odcizení byly fajn, ale jejich spojitost s konkrétním děním ve filmu nejasná. V závěru už jsem byl úplně zmatený a vůbec nevím, s kým to ta holka na tý lodi vlastně skončila a kdo že to byl, ten její nejlepší přítel. Naštěstí ta nádherná atmosféra vydržela do samýho konce, takže moje počáteční nadšení úplně nepohaslo. Celkem asi 85 %. (20.10.2009)

Mám s tím filmem několik problémů. Základní myšlenka je vlastně svým způsobem výborná, ale Kurosawa ji absolutně neumí prodat. Až moc dlouhou dobu je film těžce lokální a soustředí se v podstatě jen na tři, čtyři místa a tak jeho naléhavost vyznívá do ztracena. Až zhruba v poslední čtvrtině nabere atmosféra a dění obecně nějaký konkrétní tvary, ale příliš málo, příliš pozdě. Další věc je, že vlastně vůbec nejde o horor, protože se během sledování nebudete vůbec bát. Ještě horší je to od chvíle kdy se vyloží karty na stůl. Pak už i ti, kterejm by do té doby přišel film nějakým způsobem strašidelnej těžko udrží napjatý, protože se vlastně není čeho bát. V podstatě bych to definoval jako mysteriózní romantickej film (pak i pointa v závěru mnohem víc slouží celku), ve kterým se bohužel spousta lidí chová divně ještě předtím, než by to aspoň dávalo v rámci vyprávění smysl. Zklamání jako prase... (15.02.2022)

Napodruhé o 15 let starší jsem už pochopil, co chtěl Kurosawa svým příběhem o odcizení říci. Ačkoliv bych byl vděčný za údernější závěr, i tak je zde několik natolik silných scén, kvůli kterým mu to velmi rád odpustím. (05.02.2008)

Moc jsem se těšil na zde všemi tolik zmiňovanou akutně depresivní atmosféru, v tomto ohledu jsem byl ale trochu zklamán. Asi jsem už příliš zvrácený. Tíživou atmosférou tento film však skutečně oplývá, dopomáhá tomu i slabý děj, což ale rozhodně neshledávám slabinou filmu. Tenhle film je pro mne jasným potvrzením, že má cenu vyhledávat perly mezi asijskou hororvou kinematografií. Novodobé americké sračky dokážou spláchnout snad již jen jména dající se spočítat na prstech jedné ruky, na asijské scéně se však rodí stále další a lepší nápady. (07.03.2008)

Ako už kolega poznamenal, takmer žiadne lakačky, no cez to všetko ponúra temná atmosféra. Vadili mi však niektoré nelogičnosti, slepé uličky v deji, prípadne vysvetlenie toho čo sa stalo a nejaké vyvrcholenie. Čakal som trochu dramatickejší dej s väčším spádom, no dočkal som sa toho v jednej jedinej scéne. Cez to všetko dávam*, lebo na neamerickú produkciu je to slušný počin a myslím, že sa to oplatí vidieť. (06.08.2006)

Toto je jeden z tých prípadov, keď sa mi americky remake páči viac ako japonský originál. Ten bol totiž spracovaný záživnejšie a zaujímavejšie. V Kaire chýba veľa vysvetlení, dej je často chaotický, herci extrémne nevýrazný. Navyše má film veľmi pomalé tempo a často skĺzne k nude. Jediné veľké plus má tento film za fascinujúce exteriéri a výbornú bezútešnú atmosféru. (12.09.2007)

Japonští tvůrci již mnohokrát prokázali velkou míru inovace, zvrácenosti a kreativity. Kairo není výjimkou. Neotřelý nápad skloubení internetové duchařiny, bolestných stavů samoty a beznaděje žití, zastřešenou všespalující apokalypsou.. proč ne? Kurosawa sází především na atmosféru vybudovanou temnými zákoutími mizanscény, odporným mlhavým Tokiem, sugestivními zvuky (velice, velice neobvyklými), jakožto pálícím tichu, které ani jednou (naštěstí) neutne klasická lekačka. Čeho se tedy bát? Abych pravdu řekl, nejvíc jsem se obával toho, že nebudu schopen rozluštit záhadný sled událostí, jež se řídí podivnými a nepochopitelnými pravidly, které jsou schopni dešifrovat snad jedině hrdinové temného snímku Kurosawova. Nehledě na potíže s rozeznáváním jednotlivých hrdinů v šerém světle interiérů, či na obrazovkách všudypřítomných kompjůtrů. Nakonec bych poznamenal, že délka filmu na jeho kvalitě hvězdičku rozhodně ubrala. (20.04.2005)

Na zaciatku par efektnych strasidelnych scen, ale potom Kairo uz zmeni tempo a zvysok filmu ubieha v nudnej, ale zato neskutocne depresivnej atmosfere popri ktorej mi aj filmy ako Requiem pripadali ako prechadzka ruzovou zahradou. Pri pozerani mate pocit ze ste sa ocitli v nocnej more z ktorej sa neviete prebudit. Neni to typicka ducharina skor film na zamyslenie. (22.07.2010)

Typický japonský horor (tentoraz už konečne bez dlhých vlasov), ktorý nazerá miestami do sci-fi sféry, čo je samozrejme v jeho prípade obrovské plus. Osobne som váhal medzi 3 a 4 hviezdami, na napokon som sa rozhodol takto a to už po prvej polovici filmu. Kairo má dôkladne budovanú atmosféru podloženú absolútne dokonalou hudobnou zložkou, ktorá z vlastne nehororového filmu robí hrôzostrašný a dusivý. Je tu však niekoľko scén, pri ktorých mráz prebehne po chrbte, no dali by sa spočítať na prstoch jednej ruky. Scenáristicky to bolo nadpriemerne vymyslené, no spracovanie mi prišlo zbytočne rozťahané a to malo za následok práve to, že film už často začína nudiť a v závere už pôsobí príliš deravo a rozpadnuto. Ducharina by z toho mohla byť ešte o kus lepšia, v mojom prípade trochu sklamanie. (06.03.2012)

Ta atmosféra se nějak neujala. Bezvýchodnost (a na tu si potrpím) jsem tam prostě necítil. Jako duchařina to celkem funguje, pár úžasných záběrů, kvůli kterým stojí film za to vidět, tam rozhodně najdete. (14.01.2014)