Alice
Niečo z Alenky
Režie:
Jan ŠvankmajerScénář:
Jan ŠvankmajerKamera:
Svatopluk MalýHrají:
Kristýna KohoutováVOD (1)
Obsahy(2)
Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (190)
S Alenkou mám nějaký problém. Zatím žádná její adaptace se mi moc nelíbila. Švankmajerův film je sice oslavou bezmezné imaginace a jednotlivé scény jsou výborné. Jenže naprostá bezdějovost a pocit, že naprosto nezáleží, v jakém pořadí jsou scény řazeny, způsobil, že jsem se ke konci začal nudit. Chtělo by to na DVD a pustit si z toho náhodně jen jednu dvě kapitoly... jako celek mě to nepřesvědčilo (70%). ()
Moje vůbec první setkání s tvorbou pana Švankmajera. Nemůžu říct, že jsem nebyla malinko vyděšená, ale nakonec ve mně zvítězil smysl pro 'divnost' a jakousi hravou zvrácenost, kterou byl celý Alenčin příběh prosycen. Asi mi bude chvilku trvat, než se odhodlám pustit si to znovu, ale rozhodně bych Něco z Alenky zařadila do nejzajímavějších filmů, které jsem kdy shlédla. Nemůžu než doporučit podobně 'zvráceným' divákům, jako jsem já. ()
Nepíše se mi to lehce, ale za mě je to na maximálně dvě hvězdy. Švankmajera uznávám jako výtečného tvůrce s velkou fantazií, ale nikdy jsme se úplně nepotkali. Můžu ocenit úžasnou animaci a inovativní adaptaci klasického příběhu Alenky v říši divů, ale to je tak všechno. Pro mě to bylo překvapivě nudné a díval jsem se na to tři večery, než jsem to dal. Nebylo to o příběhu, ten mi chyběl. Navíc to na mě působilo zbytečně moc hororově. Surrealismus, symbolika, jasně beru. Nicméně pokud bych dal vysoké hodnocení, budu pokrytec. Jednoduše se mi to nelíbilo a nudil jsem se u toho. ()
Švankmajer je ve světě československé kinematografie bezesporu pojem a člověk by měl alespoň něco nakoukat. Já to napravuji svou jmenovkyní Alenkou. Knížku jsem nečetla, ale disneyovku z 50. let jsem viděla. Ta se mi líbila, byla zábavná, roztomilá. Tato Alenka je úplně jiná a přitom úplně stejná. Depresivní, drsná, už ne tak úplně pro děti. Ale taky dost dobrá. Švankmajerova hravost, představivost jen vyráží dech. Co on měl v tomto filmu nápadů a jak umně je přetransformoval do filmové podoby! ()
Tak na takéto umenie som už asi primálo intelektuál... Explózia fantázie, skvelé "animácie", štylizácia hororových scén... len mi to prišlo PRÍLIŠ DLHÉ. Ako krátkometrážny filmík, by to bola bomba. Už v polke filmu si divák zvykne na obrazovú výtvarnosť a ďaľšie Švankmajerove hračičky už neprinášajú prekvapenie. Pri Alenkinej návšteve klobučníka som si teda riadne zazíval (aj keď autor zrejme scénou chcel niečo dôležité povedať). Napriek značnej morbídnosti, je to výnimočný film... A byť výnimočný je niekedy to najťažšie... ()
Galerie (72)
Photo © First Run Features
Zajímavosti (24)
- Film byl v roce 1987 vysílán na pokračování v německé a švýcarsko-neměcké televizi. Hned na začátku však bylo vysílání ve Švýcarsku zastaveno, protože několik spolků křesťanských rodičů si stěžovalo, že film je „nevhodný“ pro děti a hrozilo, že na distributora podají trestní oznámení. (Facillitant)
- Film byl vybrán do knihy „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“ Stevena Jay Schneidera. (Yardak)
- Při hledání hlavní představitelky jezdila Eva Švankmajerová po školách s fotografem. Jan Švankmajer si pak vybral několik holčiček podle fotografií a pozval je na konkurz. (Xeelee)
Související novinky
100: Bitva u pokladen
Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)
Reklama