Freonový duch

Freonový duch je ekologická pohádka. Ke cti Zdeňka Zelenky slouží důvtip, se kterým rozehrál téma politicko-společenské otázky ve zdravé formě vlastního přesvědčení. Životně moudrá dobrosrdečnost Brodského působení je mocnou zbraní potencionálního oslovení. Všechny součástky filmu nejsou ukovány z nejtrvanlivějších materiálů a neutěšenost jde mimoděk kolem. Díky Brodského noblese se ovšem pohádce podařilo zachytit správný směr potřebného okouzlení. Hlavní postavou ekologické pohádky je Marek Severin (příjemný Radek Hoppe), školák na ozdravném jeskynním pobytu. Parťák genderové vyváženosti je Žaneta Vojířová (snaživá Kateřina Pokorná), spolupacientka dětské zdravotní rekreace. Oni jsou hlasem budoucnosti, vyvoleným k ukázání cesty humanismu a ekologické způsobilosti. Hvězdou pohádky je výpravčí Leopold Lorenc (vynikající Vlastimil Brodský), duch z omylu a šlechetný mentor správného poctivého chování. Jeho přirozená elegance je nejúčinnějším kouzlem. Z dalších rolí: šokovaný, všetečný a vděčný ředitel ozdravovny Jelínek (příjemný František Řehák), přísná dohlížející učitelka Trapková (Gabriela Wilhelmová), upjatá psycholožka Dindělová (toporná Jitka Asterová), či trojlístek vypočítavě chladnokrevných freonových duchů (Stanislav Tříska s hlasem Bohuslava Kalvy, Jan Toušek s hlasem Jiřího Havla a Hynek Kubasta s hlasem Igora Smržíka). Filmová pohádka chtěla být morálním příkladem a stala se jím. Důvtip ji sluší, byť na ikonickou nezapomenutelnost nedosáhne. (27.03.2018)

Věřte nebo ne, Freónový duch patřil mezi nejděsivější filmy mého dětství. Po letech (a že jich pár uběhlo) se nedá upřít jisté kouzlo záhrobních starostů, mašiny Matildy nebo např. Brodského postavy, ale každopádně pojmy jako strach a fascinace časem vyprchaly a já už v tom vidím jen ten ekologický námět, alias škodlivé freony... Kyjótský protokol na ně! 60% (10.02.2007)

Zajímavě pojatá moderní pohádka o tom, kterak znečištěné ovzduší kazí naše životy. Velmi aktuální v době konce osmdesátých let a stále varující, stále výchovné. Filmově hezky zpracované, opravdu hodně ale dělá Vlastimil Brodský v jedné z hlavních rolí. Občas mrazivé, občas smutné, snad i dnes pro diváky, nejen děti, přitažlivé. (06.05.2011)

Poněkud nechápu zdejší nízké hodnocení, já tuhle pohádku mám rád dodnes. Přirostla mi k srdci z mnoha důvodů - jednak jsem se sám účastnil speleoterapie, čili jsem spával v jeskyni a léčil si astma, a taky mi byl blízký ten ekologický motiv. Ten na mě hodně zapůsobil a moc jsem si přál, abych se na chvíli stal hlavními hrdiny a po boku pana Brodského cestoval do minulosti. U některých scén jsem se naopak dost bál, takže jsem to prožíval z mnoha stránek. Dávám tomu pět hvězdiček, jsem rád, že jsem to mohl vidět. (14.08.2006)

Film se zajímavou tématikou na plátna českých kin přišel, jak se říká, s křížkem po funuse. Film vznikl v roce 1991. Ovšem už 16. září 1987 byl v Montrealu přijat tzv. Montrealský protokol o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Pro úplnost uvádím, že Montrealský protokol je prováděcím protokolem Vídeňské úmluvy o ochraně ozónové vrstvy. Ta byla podepsána 22. března 1985 ve Vídni. Československo se stalo smluvní stranou Vídeňské úmluvy 30. prosince 1990. Zkrátka a moudře, film brojí proti freonům, tedy proti něčemu, co se v době promítání filmu už nepoužívalo. Pokud však odhlédnu od tohoto zásadního nedostatku, je FREONOVÝ DUCH velmi dobrý film, který je z hlediska ochrany přírody pro děti neustále inspirativní. (19.07.2008)