poster

Krysař

Poetický

Česko, 2003, 63 min

Režie:

F. A. Brabec

Předloha:

Viktor Dyk (kniha)

Kamera:

F. A. Brabec

Hudba:

Daniel Landa
(další profese)
  • novoten
    *

    Nečekal jsem moc kvality, ale tolik nešikovnosti jednoho skoro až zaskočí. Vytvořit během jednoho dne očividnou amatéřinu s nulovým příběhem a dokola omílanou Landovou hudbou a hrdě a velkolepě ji pojmenovat Krysař, to už chce odvahu. Nebo chorý mozek. Je mi líto těch tisíců studentů, kteří byli na tento reklamou mohutně podporovaný Brabcův ústřel nahnáni. Povinná literatura je zkrátka někdy mrcha.(1.1.2005)

  • Popluh
    **

    experiment, co se dost nepovedl(25.7.2008)

  • Lum3n
    *

    Takhle amatérský film už jsem opravdu dlouho neviděl. A co má jako divák z toho, že to natočily za 24 hodin? Mě nezajímá kde, nebo jak dlouho se film natáčel, mě zajímá výsledek, který je v tomto případě žalostný.(19.12.2008)

  • Dudek
    *

    Krysař je v prvé řadě filmem, jehož účelem byl zápis do knihy rekordů, v druhé řadě je pak experimentem, kdy je jakýsi divadelní přepis slavné hry vsunut do ulic silvestrovské Prahy. Jedná se také o spojení současnosti se slavným legendárním příběhem o Krysaři. Proč říkám divadelní přepis. Odpovídá tomu divadelní sbor, který naše hrdiny následuje, divadelní chování herců a hlavně dialogy hodící se spíše na divadelní prkna, než na filmové plátno. Přesto právě ta nefilmovost dělá z Brabcova filmu to čím je, teprve díky ní funguje stoprocentní spojení starého příběhu o boji zla s dobrem, o němž zvrácení obyvatelé nemají ani potuchy, se současným světem. Zajímavý je také experiment s jedním reflektorem - tento prvek je také znám ze starých divadel a cirkusů, kde reflektor svítí na baviče... - který nám dává kus světa a přesně určuje místo na které se máme zaměřit. Film také vyvolává jisté vzpomínky - i když to jistě nebyl účel -, například pohled na kultovní neonové srdce na Hradě. Rád bych též pochválil Landův hudební doprovod, který - pokud ovšem mistr nezačne zpívat - je velice dobře poslouchatelný a do filmu se opravdu hodí. Nemohu tento zmodernizovaný přepis klasické české knihy ohodnotit odpadem jen z toho důvodu, že je z něj cítit jistá poetičnost okamžiku a navíc si velice vážím tvůrců, kteří projevují alespoň malé pokusy odpoutat se od stereotypu české komediální kinematografie, v níž je pomalu jeden film nerozlišitelný od druhého. Pokud budou podobně experimentovat i jiní tvůrci, věřím že se stav českého filmu výrazně zlepší.(10.2.2006)

  • Lima
    ***

    Do kina bych s tím nelezl, pane Brabec, jako filmový přepis legendy mizerné, ovšem jako zachycení nálady silvestrovské noci a pokus o experiment celkem uspokojivé. Co jsem měl možnost od Brabce na vlastní uši slyšet, zamýšlel to právě tak - chtěl zachytit to genium loci silvestrovské Prahy, kdy lidé na ulicích propadají nezřízenému veselí, rozbíjejí flašky o zem a prudí s rachejtlemi. To mělo podle jeho slov v podstatě zosobňovat hřích, ukázat stádní chování člověka, který při masových akcích ztrácí zábrany. Ale právě tu zásadní část Brabec do filmu nedostal, kvůli selhání techniky, kdy se zasekl pás v kameře, první popůlnoční hodinu proto nenatočil. Potom je teda nasnadě otázka, proč NEHOTOVÝ FILM vlastně nasazoval do kin (??). Ale i tak mně to docela bavilo, protože mám rád odvážné filmové experimenty. Bavilo mně to svícení jedinou (!!!) lampou v trysku a hutná atmosféra nechybí, žádoucí zima a nevlídno z filmu přímo čiší. Pouze Jákl je tak herecky marnej, že byl jeho hlas dokonce předabován, ale to se asi nikde nedočtete (Brabec to přiznal po mém dotazu pří projekci na LFŠ:o) ) Resumé: na jedno zkouknutí docela zajímavé, ale jak říkám, návštěva kina by byl zbytečný luxus.(24.8.2003)

  • - Pro Richarda Krajča to byl první Silvestr strávený v Praze. (HappySmile)

  • - Snímek produkovala matka Petra Jákla ml. (LEGACY)

  • - Film je natočen podle knížky Viktora Dyka. (HappySmile)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace