Nattevagten

Krásná ukázka funkčního devadesátkového konstruktu ozvláštněného o severský rukopis. Dějově velmi svižné, nikde netápající a vždy přesné a konkrétní. Ke konci do celkového obrazu zapadají veškeré motivy, a dokonce i ono veselé špičkování dvou kamarádů se ukazuje jako součást skládačky. Nicméně trošku to postrádá rafinovanost. Veškeré motivy jsou předem jasné a dějově snímek patří do ranku předvídatelných a snadno čitelných. Atmosféricky to nevadí, ale vzhledem k faktu, jak spletitě se vrahova past tváří je to přinejmenším mrzuté. (09.01.2014)

Režisér a scénárista v jedné osobě Ole Bornedal si tímto kouskem „zadělal“ na docela zajímavou kariéru. Je nutné především podotknout, že Nattevagten je hlavně krimi-thriller, který v sobě ukrývá i částečně hororové prvky, jenž natolik okouzlil americké producenty, že režisérovi nabídli krátce po premiéře, aby pro ně natočil remake svého vlastní filmu.I zde se může film opírat o děsivost prostředí, kde se většina děje odehrává – ony celkově mají márnice a patologie své osobité“ kouzlo a pach“, které dokáže i přes obrazovku své televize či monitor počítače doslova „cítit“ na vlastní kůži. Což také výrazně dopomohlo k vytvoření potřebné atmosféry, zvláště pak v druhé polovině filmu, která nám nabídne několik dramatických okamžiků, nepříjemných situací, v nichž by se chtěl ocitnout jen málokdo a tak trochu i podivné sexuální spíš až morbidní napětí (kdo by si chtěl užít sex s partnerkou či partnerem vedle mrtvol, nebo rovnou souložit přímo s nimi…fuj). Přiznám se však, že i já jsem jako první viděl remake a tak jsem samozřejmě nemohl neporovnávat. 50% (07.12.2019)

Zpočátku poměrně rozvleklé a typicky evropsky podivné co se chování hrdinů týče, v závěru je to ale nervák jak prase. K tomu ještě jedno z nejatmosféričtějších filmových nemocničních zařízení. Takže rozhodně silnej nadprůměr. Horror movie of the year (25.04.2010)

Dobře, tu žánrovou hloupost a prostoduchost film kompenzuje sebe-uvědomělou ironií a okatými komentáři poplatnosti schématům. Rozvleklé tempo však těch několik solidně vystavěných hororových scén kompenzovat moc nedokáže. Celé je to strašně křečovité - herecky i scénicky a mimo márnici tomu chybí atmosféra. Že jsem vraha nepoznal v té minutě, kdy se objevil v záběru, přičítám spíš noční lobotomii než chytrosti Bornedala. Dílčí věci mě na to bavily, celek mrtvolný a páchnoucí dezinfekcí. (23.03.2013)

„Na mou novou práci!“ - „Nechápu, proč s tím opruzuješ.“ - „A co dělám?“ - „Zní to hnusně.“ - „Budu jen muset celou noc sedět na prdeli.“ Alespoň to si Martin myslel, než jednou zazvonil alarm z márnice…Film má 2 roviny. Jednu se špičkováním 2 nevyzrálých, pubertálně se chovajících spolužáků, která je odlehčená a sem tam se u ní člověk opravdu pousměje (ačkoliv z ní oba parťáci před divákem nevychází morálně zrovna nejlépe), druhou s prací nočního hlídače, která je už vyloženě thrillerová (dokonce s drobnými prvky hororu). Ta mě také bavila podstatně více a budování napětí spolu s hutnou atmosférou hodnotím na výbornou. K tomu se přidá postupná bezvýchodnost situace hlavního hrdiny, kdy se začne všechno obracet proti němu, směrem ke konci pak solidní gradace…jen to nepříliš uvěřitelné chování až vyložený zkrat 1 z postav kazí celkový dojem a jde z něj poznat, že talentovaný Ole Bornedal se tenkrát teprve hledal. Škoda, přesto slušné 4* rád dám. „Zahrajeme se si s osudem.“ - „Už na nás těžce dopadá. Cítíš to?“ (11.12.2022)