Jackie Brown

Nejlepší Tarantinův film, co jsem kdy viděl - ale možná proto, že jiný jeho film jsem ještě neviděl... :-) Ale v každém případě mě tento vysoce kvalitní, svižný a zábavný film přesvědčil, že Tarantino nemůže být špatný režisér a že opravdu stojí za to vidět jeho filmy. Samotný příběh nijak neskutečně zajímavý nebyl, ale zpracování bylo naprosto dokonalé a vzbudilo můj zájem. Vůbec mi nepřišlo, že film trvá skoro dvě a půl hodiny. A to, že scéna "výměny zavazadel" v obchodě byla natočeno ze tří různých pohledů, je ukázka geniality a je to jen dobře. Ale to nejlepší a nejdůležitější na celém snímku jsou herci - nemohli být vybraní lépe, protože každý naprosto přesně padnul do své role a taky ji perfektně ztvárnil. Nemám co vytknout. (01.11.2008)

Ze začátku se celkem nic neděje a film místy působí docela nezáživně. Tarantino ale první půlku filmu dokonale využívá k rozpracování charakterů hlavních postav, což dokonale zúročí v druhé části. Hra o balík peněz z Mexika může začít. Jackie nepostrádá nic z toho, co zdobilo Pulp Fiction (scénář, herecké výkony, hudba, kamera), ale jeho dokonalosti se samozřejmě rovnat nemůže. A to je asi největší problém tohoto jinak skvělého filmu – stín nepřekonatelného předchůdce. (15.11.2008)

Jedná sa asi o najrozpoluplnejší film v celej Tarantinovej kariére. Ak ste človek, ktorý od tohto filmu očakáva drsný, cynický a pamätný film ako Gauneri a Pulp Fiction, budete sklamaný, či už veľmi alebo málo záleží len a len na vás. Jackie Brown je sofistikovaná zábava, ktorá balancuje medzi romancou a krimi filmom. Vrážd je tu pomenej, rovnako aj pamätných hlášok, naopak postavy sú uveriteľnejšie ako kedykoľvek predtým. Lenže aj napriek tomu som sa nemohol úplne stotožniť aspoň z jednou jedinou z nich. Čo je očividne moja chyba. Nie že by mi Pam Grier vadila, ale jednoducho mi nesadla ako postava, s ktorou by som mal súcitiť. Napriek tejto výtke sa jedná o vysoko nadpriemerný film, ktorému kraľuje staroch v podaní Roberta Forstera. (19.01.2010)

Najnormálnejší a najdospelejší Tarantinov film. Keď som ho videl prvýkrát, tak som bol sklamaný, lebo som chcel ďalšie Pulp Fiction. Ale potom, čo som akceptoval, že je to niečo iné, tak som mu postupne prišiel na chuť. Štýlom to je viac kriminálka Elmore Leonarda ako drsná Tarantinovská gangsterka s cool dialógami. V centre príbehu sú postavy, ktoré prvýykrát nie sú len megacool zábavné figúrky, ale uveriteľné postavy s ktorými sa dá stotožniť. Možno práve preto, čím som starší, sa mi film páči stále viac. Jediná vec, ktorá ma mrzí je, že romantická línia medzi Pam Grier a Robertom Fosterom nevypukla naplno a ten koniec je taký zvláštny. Ale možno ho naplno pochopím až keď sa dostanem do veku Fosterovej postavy. Pritom to medzi nimi neskutočne iskrí od ich prvej spoločnej scény a obidvaja tu predvádzajú vrcholné výkony svojej kariéry. Pozadu nie sú ani ostatní. Neuveriteľne chladnokrvný záporak Samuel L. Jackson, ktorý vás s úsmevom bodne do chrbta. Rozhodne jeden z top Jacksonových výkonov. Najvtipnejší je jednoznačne totálny vôl Robert De Niro. Takého tupca snáď nikdy nehral a podal ho neskutočne zábavne. Bridget Fonda tu je sexy kunda a ma tu vtipnú scénu, keď vo filme nadobro skončí, ktorá ako jedna z mála uspokojila všetkých, ktorí chceli ďalšie Pulp Fiction. Mňa paradoxne práve tá scéna nejak extra nenadchla. Oveľa lepši je odchod zo scény Roberta De Nira, ktorému predchádza rozhovor s Jacksonom v ktorom chladnokrvne premýšľa, čo sa stalo a ako ďalej. Pôsobivá scéna. Poslednú výraznú postavu tu má Michael Keaton. Taký ten neprijemný agent FBI, ktorý jedná podľa predpisov. Našťastie to tiež nie je veľký mysliteľ. Zvyšok hercov sa tu už len mihne až je zvláštne, že tak dlhý film obsahuje tak málo postáv. Nájde sa tu kopa skvelých a vtipných dialógov, ale tentoraz nepôsobia tak samoúčelne a o ničom ako je u Tarantina zvykom, ale viac prehlbujú charaktery postáv. Soundtrack je tradične u Tarantina vyšperkovaný a dokonale navodzuje sedemdesiatkovú atmosféru. Tempo filmu je síce pomalé, ale vďaka skvelým postavám a v druhej polovici filmu napínavej heist zápletke, ani na sekundu nenudí. Týmto filmom Tarantino dokázal, že má na viac ako len na čiernohumorné gangsterské komédie. 10/10. (29.11.2016)

Kdo tento film nebere jako něco co nutně musí patřit do Tarantinovského stylu, bude nadšen. Vtipná, civilní a dobře natočená kriminálka. Tam kde ubral na své podivnosti , to vše vložil do zápletky a skvělých dialogu. Překvapivým tahem bylo i obsazení neznámých herců do hlavních rolí a hvězd do vedlejších.A tím ten film i získal. (24.07.2005)

Fanúšikovia Tarantina čakajúci film v štýle Pulp Fiction, budú zrejme sklamaný. Ale ja rozhodne nie. Opäť skvelé postavy, skvelý dej, skvelá hudba. Umiernený Tarantino v najlepšej forme. Druhý najlepší film tohto režiséra. (15.09.2009)

"Sedmdesátky" v "devadesátkách", Pam Grier a v mých očích vzdálená pocta "blaxploatation", Robert De Niro v roli největšího blba, jakého kdy hrál, Michael Keaton jako agent ATF, klasicky geniální výběr hudby a klasicky geniální, tarantinovsky ukecané dialogy. Přesto mi tam v některých chvílích jakoby něco chybělo, či naopak přebývalo. Na těch pět hvězd to není, i když těsně. Mimochodem, všimli jste si, že v roce 1997 měli v USA stejné obchodní domy, jaké tu máme my teprve v roce 2011? (16.10.2011)

"Než se dáme do tý letušky, musíme dodělat toho Beaumonta !!" - "No, jak se zdá, to už někdo udělal.." ;) (18.10.2015)

Samozřejmě to bylo po Pulp Fiction zklamání, ale pokud se na tento snímek chceme dívat objektivně, tak pořád má mnoho do sebe a v porovnání s mnoha jinými zapádá stále mezi těžkou váhu filmovou... (29.01.2004)

Nejdospělejší Tarantinův film který má takové krásně poklidné tempo , příjemné obsazení a perfektní soundtrack. (19.09.2006)

Jediný Tarantinův film, který není parodií sám na sebe nebo na dávno mrtvé žánry. Syžet filmu je příjemně uměřený, ale přesto tarantinovsky hravý. Zábavný cool nigga S. L. Jacksona se skvělými řečnickými kreacemi stojí v zajímavém protikladu k Pam Grier, jejíž postava osciluje od polohy protřelé podvodnice ke křehké stárnoucí dámě. Tempo je pomalé, tradičně retardované scénami mírně zhulených dialogů o ničem. Ale i tyhle pasáže nejsou tentokrát samoúčelné, ale slouží k vykreslení postav, což u Quentina nebývá zvykem. Závěrečná loupež, ačkoli se tváří, že chce konkurovat Dannyho parťákům, je nakonec nesena docela jednoduchám plánem, jehož několikeré zobrazení z pohledů různých postav vám ale nenechá vydechnout, dokud není zcela skončená. Závěrem: netarantinovský Tarantino. Asi to není právě ten styl, pro který ho všichni vynášejí do nebes, coby kultovního tvůrce, ale je to bezpochyby skvělá podívaná. (28.11.2011)

Trošku netypická Tarantinovka, méně krve a nadsázky, zato vynikající, do hloubky promyšlený a uvěřitelný příběh. Nejde zde jen o balík peněz, Jackie Brown cítí, že má poslední šanci něco udělat se svým životem, nebo zestárne sama jako chudá letuška... A tak Pam Grier v hlavní roli rozehraje hru o svoji budoucnost, děj plyne klidným tempem, ale v žádném případě to není nuda, v druhé polovině se film postupně stupňuje a mi pomalu odhalujeme jeho velkolepost. Hutnou atmosféru podporuje dokonalý soundtrack, to je jedna z věcí, které podle mě umí QT nejlíp na světě. (05.08.2008)

"Ty si jí střelil?" - "Dvakrát!" (10.11.2008)

Ten film se dá sledovat kdykoliv a to nejméně jednou ročně. Vždy se tam najdou zajímavé věci. Při tom dnešním jsem našel další. Když Jackie opouští obchodní dům Del Almo je vidět reklama na hodinky a v její vrchní části je pět postaviček, jedna z nich je Silver Surfer. Stříbrného surfaře chtěl Tarantino v roce 1994 režírovat, ale pak s toho sešlo. Jedna z nejlepších scén co mám rád je ta, když přijde Max do bytu Jackie. Nebudu psát proč tam přijde, byl by to spoiler jako prase, ale začnu od půlky dialogu, kdy už Max sedí u stolu a Jackie mu dělá kafe..... Jackie: Cukřík? Max: Hmm. Jackie: Mlíko? Max: Já bych raději černou. Jackie: A co stáří? Max: Stále vypadáte na 29 let. Jackie: Já myslela vaše stáří. Jste nějak zaopatřen? A děkuji za kompliment, ale mám teď vetší zadek. Max: To je jenom dobře. Sám Tarantino prohlásil, že je to lehce erotický rozhovor a je nejlepší z filmu. Cukřík: Černošské označení hezkého bílého kluka. Já bych raději černou: Bez komentáře. Jackie Brown je adaptace knihy Rum Punch od Elmora Leonarda, který dal Q.T. volnou ruku k přepisu scénáře. Tarantino pak tvrdí, že půlka dialogů je jeho a druhá půlka je Elmerova, pak už je jen na divákovi, aby poznal čí je čí, pokud nečetl knihu. Ve filmu je i takzvaná Tarantinova značka, kdy se kamera dívá ven z kufru auta ( když Ordell přemlouvá Livingstona aby vlezl do již zmíněného kufru ). A prý je ve filmu i vidět imaginární Tarantinovo cigarety, fiktivní značka Red Apple, ale já je nenašel, zatím, ještě je čas a určitě se na film brzy zase podívám. (05.02.2009)

Jackie Brown se ostatním tarantinovkám poněkud vymyká - nenajdeme zde tucty hlášek jako v Pulp fiction ani se nejedná o ultrastylový mišmaš, jakým je Kill Bill. Narozdíl od nich má v mezích žánru uvěřitelný příběh a propracované postavy (motherfucker Jackson, prací unavený Forster, drsná Pam Grier a hlavně moulovitý zhulenec De Niro -,,Srala mě, tak jsem ji zastřelil."). Jackie Brown sice není dokonalá, ale výborná je určitě. (28.10.2008)

Na Tarantina překvapivě málo extravagantní, ale přesto velmi dobře režijně vedené. Ani to není taková dialogová přestřelka a už vůbec ne akční film. Přesto je na tom něco vtahující, Elegantní Pam Grier má specifické charisma a Samuel L. Jackson je pro jednou správný magor. Příběhově mi to však nepřišlo až tak zajímavé, aby to utáhlo 2 a půl hodinový film. (19.06.2019)

Výtečné kriminální drama s excelentními herci, skvělou hudbou (Baby Love od Supremes,...) a ... neukamenujte mě, ale já se bavil mnohem víc, než u Pulp Fiction. (02.04.2005)

Tarantino jak vyšitej, ale mírnější a přístupnější než v Pulp fiction. Pro někoho to bude plus, pro jiného naopak. První herecké housle hraje Samuel L.Jackson a Robert de Niro si to taky pěkně užil. Naopak Pam Grier mě svou životní rolí až tak nepřesvědčila. (15.11.2008)

Skvělý film, který mě chytil již od první scény ála Nicholsův Absolvent. Vím, že Tarantino jiné nedělá (ano, mně se líbilo i Auto zabiják). Přesto za jeho vrcholnými díly lehce zaostává, což je způsobeno především poněkud přepálenou stopáží, díky níž působí Jackie poněkud rozvlekle. (27.11.2011)

Nejdospělejší a nejnetarantinovský Tarantino. A vadí to někomu? Pravému fanouškovi Quentina Tarantina rozhodně ne! Srovnávat Jackie Brown s Pulp Fiction dokáží jen dementi a celkově je to mimo mísu, protože druhý Pulp Fiction to ani být neměl. __ Přechytralý scénář, mazácká kamera, vyspělá režie, živé postavy, sexy Pam, Fonda a De Niro s bongem a svěží soundtrack. Jackie Brown hlavně ani není film na jednu projekci, protože děj je komplikovaný a vyžaduje pozornost....a pozornost tu dělá hodně, která navíc "milovníkům filmu" z csfd neskutečně chybí. (Doceněno napodruhé.) (19.01.2013)