Známí neznámí

Italský originál mě kdysi dostal, tady ten film mě odpověděl na otázku, že když český herci dostanou kvalitní námět, může z toho být docela kvalitní zážitost, škoda, že kvalitní náměty a scénáře si musíme brát se zahraničních originálů. Jinak k tomu tématu, mě by vlastně moc nezjímalo soukromí mých nejbližích, ale to bylo tóčo, kdyby frajeři co si říkaj, poslanci, vláda, senátoři zveřejnovali svoje pracovní - zůdraznuji pracovní telefony, schůzky, ty se totiž bráněj nejvíc a přitom každej z nich mele o blahu lidí, demokracii atd, ale už Havel nastavil standarty, když se někde v přítmný o samotě sešel s komoušem Čalfou a prý to nepatří na veřejnost, takže takové myšlenky jsme měl já během tohoto filmu. Kolik špíny od roku 1989 (před to je jinej level) od všech těch sviní co nám tu kdy vládli vyplavalo, to by jsem asi všichni utopili v záplavě sraček. Proti tomu téma kdo s kým píchá a tají to je úplný hovno. (25.12.2022)

Italský film Naprostí cizinci z roku 2016 je zapsaný v knize rekordů díky množství národních remaků, které podle něj vznikly (už kolem dvaceti!). Česko-slovenská verze je věrnou kopií s několika lokálními rozdíly, přesnými herci (klasika Hofmanna skvěle doplňují i ostatní) a scénářem plným zábavných i dramatických míst. V závěru mě píchlo u srdce úplně stejně jako u italského originálu. Pokud ho neznáte, určitě vyrazte do kina a nechte se překvapit zajímavými zvraty. Pokud ho znáte, vyrazte na tuhle konverzační vztahovku stejně :) (31.03.2022)

Na tom snad nešlo nic pokazit. Prostě kopie italského originálu v československém prostředí. Stejné postavy, zápletky, prostě všechno. Až na pár drobností člověk přesně ví, co čekat. Škoda, že u nás takových filmů nevzniká víc. Holt asi neumíme napsat zajímavý scénář. Herecké výkony jsou taky super. Zasmál jsem se, i když jsem věděl, co přijde. "Jsem prostě teplouš!" (04.09.2022)

Nestává se mi často, že by se mi líbil víc remake než originál (čest výjimkám) a nestalo se to ani tentokrát. Já jsem si Genoveseho Perfetti sconosciuti oblíbil na první dobrou a k české verzi jsem už předem přistupoval s určitým skepticismem. A ono to nakonec nedopadlo až tak zle. Asi to bylo hlavně tím, že se tvůrci snažili co možná nejvíc kopírovat původní scénář; mám totiž obavy, že by mě jakákoliv invence jen nutila ke snižování hodnocení. S obsazením už jsem nějaké ty problémy měl; proti slovenským hercům nic nemám, já mám totiž Slováky rád, jen už začínám mít alergickou reakci na spojení nového roku s Táňou Pauhofovou, a i když chápu důvody, které k tomu tvůrce vedly, tři česko- slovenské páry už byly přece jen příliš, ne? To byla záležitost, která mě po celou dobu rušila a která přebila i mou prvotní touhu, otevřít si účet u Air Bank. No, a stejně jako jsem psal u italského originálu, i tady platilo, že podobné hry považuji za vrchol stupidity ne s ohledem na trotly, kteří by do něčeho takového šli, ale s ohledem na nic netušící volající. Třeba při rozhovoru s dcerou byl na pěst nejen taťka ale i všichni, kteří zůstali a poslouchali až do konce.  Martin Hofmann byl opět nejpřirozenější. Ten člověk je asi opravdu dobrý. / Poučení: Lidé touží po upřímnosti jen do té doby, dokud se jim jí nedostane. (26.02.2023)

Mám pro konverzačky na malém prostoru slabost, takže i tahle česko-slovenská variace se mi líbila, sice mě to nezasáhlo tolik jako originál, ale pořád je to velmi dobré.. Herecký ansámbl sympatický, všichni ve svých rolích dobří, bavilo mě to, nenudila jsem se ani minutu.. S přimhouřením oka dávám čtyři hvězdičky, domácí tvorbě asi trochu nadržuji, no.. (28.10.2022)