La Mariée était en noir
La sposa in nero
The Bride Wore Black
Režie:
François TruffautKamera:
Raoul CoutardHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Jeanne Moreau, Michel Bouquet, Jean-Claude Brialy, Charles Denner, Claude Rich, Michael Lonsdale, Alexandra Stewart, Paul Pavel, Luce Fabiole (více)Obsahy(1)
Nevěsta byla v černém je první Truffautův "černý" film. Scénář napsal spolu s Jeanem-Louisem Richardem podle knihy Williama Irishe zrovna v době, kdy psal svou knihu rozhovorů s Alfredem Hitchcockem. Osudová náhoda svede dohromady pětici mužů a jeden novomanželský pár. Ve chvíli, kdy manželé vycházejí z kostela, si v blízkém domě hraje pětice mužů s ostře nabitou zbraní. Nechtěně vystřelená kulka udělala rázem z nevěsty vdovu. V ten den se nevěsta z bílých šatů převlékla rovnou do černého. Jediné, co ji od této chvíle na světě zajímá, je pomsta. Pět mužů postupně umírá zvláštním, rafinovaným způsobem daným jejich charaktery a prostředím, ve kterém žijí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (91)
Takže takhle ne. Nic proti ikonám, někde nemám problém, ale tady mám a když mě to nebavilo, nebudu si hrát na hlavu pomazanou, třeba mě umlaťte 1000+1 filmem, který musíte vidět, než já natahnu brka. Na Jeanne Moreau byly leklý i ty její krásný oči, mužský postavy byly neuvěřitelně tupý a dokoukala jsem to jen dík hudbě, která měla tu moc mi celou dobu slibovat, že to nejlepší teprve přijde. Nepřišlo. ()
Nevesta v čiernom mi po celú dobu silno pripomínala film Philipa Labroa Bez motívu nakrútený o tri roky neskôr. Ten bol ale o triedu uveriteľnejší. U tohto filmu je nepochybné, že ho mal vo videopožičovni Tarantino a ošľahol ešte aj ten zoznam s piatimi malými černoškami. Ale brilantný záver čiernej nevesty si budem pamätať aj v dobe, keď mi už ostatné vyšumí z hlavy. ()
Název snímku je naprosto vypovídající, z nevěsty během lusknutí prstů vdovou, nešťastnou náhodou/nehodou, ne zlým úmyslem a v tom tkví můj osobní problémek. Byl-li by v tom záměr, dokázala bych pochopit jednání hlavní postavy, takhle mě to jenom lehce šmrnclo.. P.S. A asi moc nemusím, když se ze všech mužských (jaksi hromadně) dělají imbecilové.. ()
Velmi zajímavý film, který mě na jedno stranu překvapil a na druhou zklamal. Přišlo mi trochu líto, že je příběh trochu příliš přímočarý a dost předvídatelný, navíc vlastní pomsta šla tak snadno, až to bylo nepřirozené. Když jsem však odhlédl od tohoto jednoduchého motivu, viděl jsem příběh zlomené ženy, která se ve svůj nejšťastnější den stane rázem vdovou. Náhlá hluboká prázdnota, pálení mostů, žádné velké obavy z dopadení, celkový životní fatalismus, střídaný chladnými a vypočítavými kroky, vedoucí k pomstě a vlastně jakémusi naplnění. Myslím, že další shlédnutí by na mě zapůsobilo ještě více. Opravdu zajímavý film. ()
Příšernost! Truffauta můžu z pánů NV s Chabrolem a Mallem asi nejmíň, ale tohle jsem fakt nečekal. Nejen, že je to nepečlivé, přitažené za vlasy a úplně na totálku to zestárlo... ale projevuje se zde to, čemu bych se rád vyhnul na sto honů v celé "klutůře" - tvůrce s produkčním zázemím, "firmou", s "mocí" establishmentu ztrácí étos... - tenhle film opravdu není ani radostný, ani temný, ani o lidské povaze, natož o směřování nad člověka. Není to ani ocelově do sebe zaklapávající detektivka, ani nový tvar syntetizující víc stylů. Jde o to, že tenhle pán měl peníze na hvězdu, měl peníze na drahé kostýmy a to co mu utkvělo z Hitche mu dalo pocit, že to stačí. Bohužel podobnou plochost vidím napříč Truffautem a podobnou setrvačnost v hodnocení jeho filmů napříč světem. Tohle nepřetrvalo ani generaci a půl. Řekl bych "fuj", kdyby se to tu smělo-). ()
Galerie (50)
Zajímavosti (5)
- Vzťah motívu lásky k zločinu prehĺbil Truffaut v snímke Strieľajte na pianistu (1960) a neskôr v diele Konečně neděle! (1983), ale najviac v tomto filme. V spomínaných snímkach čerpal schému z filmografie Gillesa Grangiera. Láska sa rozvíja na pozadí zločinu, ale na rozdiel od Grangiera je s ním viac prepletená a skĺbená, aby sa napokon v tomto diele stala jeho príčinou v takom zmysle, že veľkosť lásky bude meraná počtom vrážd na konte milovníka. (Biopler)
- Truffaut kladie dôraz na motív lásky až tak, že zločin presahuje rámec sujetu filmu. V ranom diele Strieľajte na pianistu (1960) ukazuje len dôsledky z nerozdeleného lupu, v snímke Konečně neděle! (1983) dáva zločin hneď do prológu diela, prípravy nie sú ukázané a jeho motívy sú následne odhaľované. Na pozadí zločinu sa rozvíja milostný vzťah. V tomto diele je zločin dôkazom lásky. Zosúladenie muža a ženy sa nedeje na základe princípu deľby činností, ale naopak, ich simultánnym zdieľaním. (Biopler)
- François Truffaut měl vždy jasnou představu o podobě filmu a byl přesvědčen, že k určitým žánrům se naprosto nehodí provedení v barvách. Je to právě případ filmu Nevěsta byla v černém, u něhož Truffaut až do smrti litoval, že jej natočil jako barevný. (argenson)
Reklama