poster

Žiletky

Drama

Česko / Francie, 1994, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • NinadeL
    ****

    Božské, toto mohu. Fatální Markéta a Topol na hranici surreálna a reality. Jen je smutné, jak vlivné jsou dodnes dobové odsudky pánů Lukeše a Blažejovského, kteří se v Kinorevui a ve Filmu a době sice neshodli, jestli Tyc opisuje z Juráčka nebo Tarkovského, ale dozajista se shodli na tom, že Hrubešová tedy určitě ne. Ale zase je pěkné, že si určili společného nepřítele a to jim dodalo na důvěryhodnosti.(10.3.2009)

  • Big Bear
    ***

    ,,kam nesete tu mrtvolu? '' Tak jsem konečně viděl ty kultovní ,,nezávislé'' žiletky. V devadesátých mně to nějak uteklo. Tycův scénář byl hodně zvláštní a pokud mu prý navíc dodala šťávu účast Topola já to tak necítil. Psí vojáky jsem nikdy nemusel, verše Topola také ne. Nezbývá jen po dokoukání popřemýšlet, zda to byl opravdu árt a já byl mimo, nebo to árt nebyl a jen si to na něj hrálo. To že tomu nerozumíme nemusí nutně ještě znamenat, že je dílo geniální... Já chvílemi nechápal. Film mne zaujal lokálními scénkami, kamerou a místy opravdu úchvatnými interiéry. Zajímavý byl průlet kamery kolem motoráčku, záběry z komína i sakra hot sestřička Pergnerka... Dávám dvě hvězdy a tu třetí za ten komín. Mně by na něj nedostali ani za tučný honorář a to ani v létě... Dle mého názoru hodně přeceňovaná záležitost, kterou řada lidí pořádně nechápe, ale cítí že je in se k tomu hlásit. Pro milovníky kapely Psí vojáci pak tam je nepochybně pár věcí, které vidí, slyší a ocení jen oni... * * *(24.7.2014)

  • asLoeReed
    ****

    Film inspirovaný životem režiséra Tyce i duchovnem filmu Nebe nad Berlínem (podle slov kameramana Marka Jíchy). Pošpiněný, neprávem. Ale já jednu hvězdu nechám zmizet kvůli něčemu jinému: divnému přístupu ke konečné podobě, tvar byl přece o 18 minut zkrácený - naštěstí jsem měl možnost vidět i tento useknutý konec (který byl potlačen, aby se Žiletky alespoň dostaly do Evropy, na žádost z Berlínského festivalu).(22.4.2009)

  • Cimr
    ***

    Psí vojáci jsou moje srdcovka, proto tento film obdivuji už jen za to, že jsem mohl vidět Filipa Topola ve zcela netušených výjevech - třeba když brečí na otcově pohřbu, leze na komín nebo se sprchuje - a to ani nemluvím o ikonické scéně, kdy do sebe obrátí na ex flašku rumu, načež sebou flákne o zem. To je dokonalé! Nicméně i přes všechno toto dobré musím říct, že se zdaleka nekonala tak velká katarze, jakou jsem čekal. Tento film je totiž příliš podivný. Vždyť už jen to obsazení - Filip tu hraje vedle Ivy Janžurové, Tomáše Hanáka, Terezy Pergnerové a Petra Lébla? Velmi nesourodá partička... Mám rád bizarní věci, ale tohle na mě bylo asi zu viel (viz třeba asi dvacetiminutová scéna, jak Filip leze na komín.. a pak zas dolů). Písně Psích vojáků i osoba Filipa Topola jsou velmi silným a sugestivním materiálem a myslím si, že se jich dalo při tvorbě celovečerního filmu využít líp.(19.10.2013)

  • hirnlego
    ***

    Podivnost. Skvělé scény střídají hrozné, příjemné herectví střídá nepříjemné (k dialogům se snad raději nebudu vyjadřovat). Krásné záběry, leč občas prázdnotou zející - krásné myšlenky, z jejichž zobrazení je však docela často cítit amatéřina - krásný Filip Topol a krásná hudba jeho Psích vojáků, avšak ta bohužel dostala krutě málo prostoru (titulní skladba na závěr je ovšem vskutku duši-drásající). Přesto je v tomhle snímku "něco", co mě nutí chtít ho vidět znovu... Žiletky na těle, žiletky v těle...(23.3.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace