poster

Žiletky

Drama

Česko / Francie, 1994, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • garmon
    *****

    Po letech jsem si to znova dal (a vydržel!). Samozřejmě to trpí rozvleklostí, vidím v tom stylově hodně Wenderse, výpovědí zase tápání doby, která se už cítila být nová, ale neměla nové prostředky. Ale zato měla staré - barvy dodnes nevybledly a bez digitálních triků by už podobné haluze dnes nikdo nezkoušel. A kdo by tohle dneska produkoval? Hodně silný dojem a opět slzy za očima z toho, jak to tehdy bylo - takže "generační výpověď" vlčích dětí devadesátek? Cítím to taky jako plod "šestnáctiletého básnictví" - toho rimbaudovského - plného idealismu, jediného ryzího - obrovské štěstí, když tohle někdo protlačí ve svojí mladosti - opakovat to už později nejde. Tyc hovoří v téhle básni o Věčném Ženství, o touze po něm i přes slabošství, obrazy mají občas neskutečnou hloubku - jedno jestli záměrnou, nebo umožněnou "šťastným časem před dospělostí" - proč netočí dobré filmy i dnes?(17.9.2012)

  • paascha
    *

    Některé nedoceněné filmy jsou neceněné právě proto, že jsou to vlastně hovadiny. Jako tohle...(5.4.2010)

  • kobejn
    ****

    Žiletky můžu, vlastně se mi líbí, na to, že Topol nikdy nehrál, tak tudle postavu zahrál výborně, byl v ní přirozenej, takže celkově zajímavej film místy skoro beze slov.(19.4.2014)

  • MontyBrogan
    **

    Nepamätám sa, že by som niekedy videl aby koniec takto posral celý film. Smutné! A to sa pokladám za tolerantného diváka. Aj scéna s komínom mi pripadala celkom silná a nie veľmi nudná. Minimálne si myslím, že viem čo ňou chcel autor povedať. Ale ten záver zmaril všetku snahu.(18.11.2013)

  • K.I.N.G.
    ***

    Samozřejmě jsem se k tomuto filmu nedostal náhodou, ale chtěl jsem vidět, jak si geniální muzikant Filip Topol poradil s hlavní rolí a navíc, jelikož je mi hudba Psích vojáků hodně blízká, mě lákala vidina/slyšina propojení nádherných temných obrazů a krásných ponurých (ne)melodií. Ale s jejich hudbou se tu dost šetřilo, no ale to asi moc nevadí právě proto, že tento film je prakticky skoro stejný, jako je psí tvorba. Je šedomodrý, deprimující, má svůj příběh, ale je v něm dost místa i pro umělecké pasáže, je prostě smutně krásný. Nejedná se o žádné mistrovské dílo, ale je to melancholické a příjemné. A jak by řekl Filip: "Co blbnete, to je normální reklama na holení".(14.3.2012)

  • - Kniha, kterou si čte hlavní hrdina v druhé polovině filmu, je Zapomenuté světlo Jakuba Demla. (NinadeL)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace