Režie:
Radovan UrbanScénář:
Miloš CajthamlKamera:
Martin BenoniHudba:
Martin KratochvílHrají:
Tomáš Růžička, Dana Syslová, Lucie Benešová, Daniela Kolářová, Vítězslav Jandák, Lucie Bílá, Miloš Vávra, Čestmír Gebouský, Petr Bok, Dana Horčicová (více)Obsahy(1)
V 80. letech vznikla řada filmů o dospívající mládeži. Nejdříve pojednávaly o zmatečném hledání životní orientace, o obtížném vstupu do dospělého života - a pozvolna se zájem přesouval k mládeži delikventní. Tento snímek mapuje poměry na odlidštěném sídlišti, kde se mládež z nudy shlukuje do part, které se bezcílně toulají, ponižují kolemjdoucí, napadají bezbranné. Zjišťuje, že na bezprizorné děti mají rodiče příliš málo času, že jejich činy bagatelizují tak dlouho, dokud nedojde k tragédii. Avšak zbytečné siláctví slov i gest, melodramatický důraz na první lásku a pozdní prohlédnutí v jádru slušného chlapce, jenž podlehl lákání atraktivních vzorů, umenšuje varovnost tohoto jinak cenného snímku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (112)
"Všichni máme diska dost, nemá žádnou budoucnost! Před námi ať se disko schová, my jsme mládež metalová!" ()
Všechno je tu děsně chladný, syrová atmosféra socialistického panelákového sídliště, metalová hudba, odcizený vztahy mezi dětma a dospělejma v rodině i ve škole, takže když si malej prvňáček při hodině kreslení přitáhne ke spolužačce lavici, prostě proto, že jí má rád, tak se v tom prostředí vyjímá jak ňákej mimozemšťan z jiný planety. Závěr filmu dost brutální. ()
Československé drama mapující život dospívající mládeže na sklonku socialismu na pražském sídlišti Jižní město. Ústřední linii snímku tvoří příběh šestnáctiletého chlapce a jeho pronikání do kruté reality života. Vypjaté životní situace dospívajícího jsou opakovaně přerušovány nástupem metalové hudby a záběry na živá vystoupení kapely Vitacit i s L. Bílou v její divoké éře. Ačkoli se tento film snaží proniknout do tehdejšího metalového podsvětí, činí tak pouze povrchně a hlavně proto, aby příznivce této hudby očernil a nesmyslně spojil s problematickou mládeží. Zatímco v rolích rodičů, jež byli příliš odcizeni od svých potomků, hráli známí herci, postavy dospívajících ztvárnily povětšinou neškolení amatéři. Výjimku představuje pouze výborný herecký výkon L. Benešové ve věku, kdy pranic nenaznačovalo, jak atraktivní ženou se stane. Celkové atmosféře filmu výrazně vévodí syrová pozdní socialistická architektura, při níž se spolu s vyprávěním o příhodách party hlupáků málokdo ubrání trudnomyslnosti. Přestože film nabízí poněkud pomalejší vývoj a spojení jednotlivých příběhů téměř nedrží pohromadě, včechny malé i větší nedostaky snímku spolehlivě přehluší závěrečná dechberoucí až nechutně dramatická scéna. Bohužel režisér Urban se až příliš tendenčně snaží o propojení tvrdé hudby s kriminální činností mladistvých, což je naprostá hloupost a nebýt tohoto idelogického přehmatu, nebál bych se Horkou kaši označit jako kultovní. ()
Prej my jsme mládež metalová a poslouchaj Vitacit. To byly teda songy, až vyvolaly vzpomínky na vesnický bigbíty a tu dlouhou řadu strašných a ještě horších hudebních těles. Zlatý pankáči. Jinak k filmu, klasika o pochybný mládeži, která nemá do čeho píchnout, jelikož je sterilní sídliště a nastupující trend v životním stylu zcela vzdaluje od přírody i nějakých hodnot. Bohužel celkem nijak výrazně zpracováno a spíše než ucelený příběh se to jeví jako řetěz sond do jisté subkultury panelákových part výrostků, kde Mirky Dušíny a jeho rychlošípáky nahradila Bratrstva kočicích pracek a bandy různých Alžbět Prknářových. Máničky jedny! ()
V roce 1988 to byl téměř kultovní film, jeden z prvních, který mapoval bezútěšný život teenagerů v kulisách rozsáhlých pražských sídlišť a vrcholící aktem znásilnění jedné z hlavních hrdinek. Okořeněn byl častými záběry z koncertů metalových kapel (Vitacit), včetně začínající tehdy metalové Lucie Bílé. Na jednu stranu to byl laciný trik, jak přitáhnout diváky, na stranu druhou je fakt, že metalová kultura byla podstatnou součástí životního stylu a kultury mladé generace v 80. letech. Scénář sám o sobě není nijak světoborný, ale vysloveně plytké to taky není. Hlavní hodnota filmu asi spočívá ve věrném zachycení atmosféry a reálií pražských sídlišť 80.let. Úskalí života v panelákovém bytě jsou zachycena v detailech typu pouštění desky návštěvě primárně proto, aby nebyly slyšet zvuky z WC... Zajímavostí je, že před filmem samotným byl standardně promítán kultovní krátký film/dokument o punkáčích (úvodní scéna: záběr na kanál, zazvoní budík, kanál se otevře a vylézá punkáč....), který měl odrazovat, ale jak už se to za socialismu stávalo, způsobil přesný opak - rychlý rozmach punkové kultury směrem k širším masám. Za účelem natočení hudby k tomuto krátkému filmu vznikla později slavná kapela Wanastowi Vjecy a natočila pozdější hity Tak mi to teda nandej, Ona je hotová a Oni. ()
Nesouvislý děj, mizerné dialogy, povětšinou špatné herecké výkony. Horká kaše je (stylizovanou) sondou do života československé mládeže na konci osmdesátých let. Otázka televizní moderátorky na člena skupiny Vitacit: "Vy studujete pedagogickou fakultu. Co říkáte na tento styl zábavy jako pedagog?" Letní filmová škola 2010 ()
Deti zo sidliska (vtedy este bez internetu), co stvaraju kraviny (a padnu na hubu ako to uz chodi). Na dnesne pomery herecke vykony absolutne spatne, na dobove by to mohlo byt na tie tri hviezdicky. ()
Metalova mládež v čase socializmu 80 rokov, drzý a arogantný mladý ľudia, film ,ktorý ukázal dnešnym mladým ľudom presne to akými nemajú byť 2* ()
Slabý film s vyloženě hloupým scénářem, který ze zamýšleného dramatu dělá vcelku zábavnou komedii. Ale nemůžu jít pod dvě hvězdičky, většinu exteriérů dobře znám a navíc režisér a jedna z hereček spoluobývali v časech mého dětství stejné patro paneláku na jednom nejmenovaném pražském sídlišti. ()
Jako metalista jsem samozřejmě nadšen. Je zážitek pozorovat partu lidí, kteří táhnou pražským sídlištěm, volajíce : "Všichni máme diska dost, nemá žádnou budoucnost. Před námi ať se disko schová, my jsme mládež metalová !". Narozdíl od Diskopříběhu je to docela hustý a syrový film (trochu jako "Proč ?") - když vezmeme v úvahu, že vzniknul ještě za komunismu. U některých scén jsem ani nevěřil, že tohle tenkrát prošlo. Mimochodem - celý film je ke shlédnutí na youtubu. ()
Těžké oříšek na hodnocení. První skupinkou, na kterou film zanechá nutně dojem, jsou odžískované máničky. Člověk sice neví, proč tam ty záběry z koncertů jsou, když s dějem vůbec nesouvisí a ani povedená sídlištní partička k metalistům asi nějak nepatří, ale vidět Vitacit v kině či televizi, to byl tehdy větší svátek, než kdyby Ježíš vstal už poněkolikáté z mrtvých. Druhá skupinka by v tom mohla najít něco společného s Panel story od Věry Chytilové. Totální odosobněnost, šeď a změť postav, jejichž počínání nemá ani hlavu ani patu. Třetí skupinkou by mohli být fanoušci filmu Proč. Určitým kladem může být zobrazení oné kriminální partičky, což jsou takoví praotcové dnešních fetek z nonstopů, smažek z Klinik a zlaté mládeže z neziskovek. Ale motivaci hlavního hrdiny nechápu. Na základce si připadá příliš dospělý, a tak to řeší taháním se s těmito lůzry? Ale pojďme to nějak zhodnotit. Za metal a odžískované máničky ve filmu 2 hvězdičky, takhle to prostě my, odžískované máničky, tady na ČSFD děláme. Za tu odosobněnou a šedivou atmosféru další hvězdičku. A za to ostatní,zejména za neotřelosti typu znásilnění, zatímco si hraji na 8bitovém počítači, byť to všechno vzniklo asi bezděčně a bez přičinění autora, přidám ještě jednu. ()
Filmy silně čerpající ze své tehdejší aktuálnosti časem nevyhnutelně (leč přirozeně) narazí na svoji zastaralost. O to horší je případ Horké kaše - nejenže černobíle útočí na dobovou omladinu (a jelikož se některé věci příliš nezměnily, tak paradoxně i na tu dnešní), on se to film snaží neúspěšně zjemnit vzbuzováním sympatií např. skrze tehdejší zálibu v heavy metal. Bohužel, jakožto o 15 let mladší divák nemám k atmosféře té doby takřka žádný vztah. Jediná výhoda filmu je ta, že i s takovýmto časovým odstupem zůstává relativně srozumitelným - což se nedá říct třeba o zoomerském humoru, který se pro mnohé stává nepochopitelným už teď. ()
V roce 1988 jsem se počítal mezi tzv. metalovou mládež, ale pamatuju si že už v době vzniku nám tenhle film připadal dost přitaženej za vlasy. Dnes může tento snímek sloužit snad už jen jako hodně zkreslený a naivní pohled na naše "zabetonované" mládí. ()
Hustý! L. Bílá jako stylová rokerka předtím než se z ní stala odporná celebrita.. Skupinové znásilnění puberťačky.. Banda chuligánů terorizující Jižňák... Docela jsem se bavil, asi i díky tomu, že spousta dobových reálií pro mě byly flashback do doby kdy mi bylo 10 let a tuhle realitu jsem žil... Hudba mi připadala legrační a vzpoměl jsem si že jsme rozdělovali lidi na metaláky a depešáky (ne diskanty jako tady).. Metalem jsem lehce políben v mnohem tvrdší podobě (death metal plus jeho brácha grind, případně deathcore) a v pozdějším období, takže tohle nebyla moje liga... Přesto jsem celkově příjemně překvapen a dávám za čtyři! ()
Je to skvělé, bude Jů a Hele!!!!! Šmíde, Šmíde, čert si pro Tě příjde!!!! ()
To nebylo natočeno a zrežírováno, ale spácháno. To je spíš horor z jiný planety z prvky kokotismu. Nevím jak na ostatních sídlištích, ale na tom našem to tak rozhodně nešlapalo. A ten závěr, vrchol filmu je to nejhlupáčtější ze všeho. Hvězdičku jsem dal jen proto , že ten první znásilník se začal bát a klepat strachem po tom co udělal no a potom za Vitacit. Nedoporučuji s tím dílkem ztrácet čas. ()
Další z filmů, nad kterými čas nemilosrdně "trhl oponou". Zbylo jen pár unikátních záběrů depresivního Jižáku a přemýšlení nad tím, kdo je to ta povědomá mladá kočička po boku hlavního hrdiny - až do titulků jsem tu záhadu neodhalil. 25 %. PS: Scéna, v níž se partička "metalistů" rozhodne Benešovou zničehonic postupně znásilnit, zatímco její přítel paří prehistorické počítačové hry na Commodoru (nebo co to bylo), je bezpochyby myšlenkovým předvojem kultovní české hlášky o tom, že by jistá paní "všechny ty internety nejradši zakázala." ()
Veľmi slabý film, len trochu sa držiac nad úrovňou "odpad". ()
Drsný asi jako doba, o které to je. Debilové byli před metalem, vedle něj a budou i dávno po metalu. Vlastně je asi celkem jisté, že ať jste, kde jste, vždycky tam nějaký ten debil je. Jinak film je asi dobrá vzpomínka na prapočátky metalu v Čechách - Lucka ve Vitacitu byla super kočka :-P ()
Jak film nemá ňákej děj, je zlej. Tento ho sice má, ale je zamotaný do spousty vaty. Zbytečné a dlouhé střihy na koncert něčeho, co já nenazývám hudbou to jen zhoršuj. A konec? Hanba mluvit, hanba psát. Těch dvacet je za vzpomínku na mládí, ale hlavně za pár ucházejících scén. ()