Osudové setkání

Silné momenty vo filme ako zrovnanie knihy v poličke, jazda na bicykli, stretnutie s kamarátom pred novou univerzitou a mnohé ďalšie dávajú tomuto snímku silný pocitový náboj. Ale kto čaká Willa Huntinga v inom šate ten, tu bude podobnosť hľadať zbytočne. Spája ich len nadanie mladíka, v tomto prípade ani nie tak obrazovo prezentované. (01.03.2008)

Už to tu napísal Kaka a presne takto to je: "Až příliš líbivá a korektní odpolední káva, která nemá náročnějšímu divákovi zhola nic co nabídnout." A čo mi ešte napadlo, že takto musí vyzerať filmárske "scratching the surface". Pretože tento film ide len po povrchu a takto sa ma aj dotýka. Len veľmi povrchne. (14.01.2016)

Byl by to krásný film, kdyby nebyl tak těžce, ale fakt těžce šablonovitý. Kvůli tomu mu nevěřím nic, hlavně postavy, které jednají vždy a pouze tak, jak se to scénáristovi hodilo a životnost a uvěřitelnost jim prostě chybí. A kvůli tomu zde chybí i nějaký silnější moment, protože všechny scény které se o takový efekt snaží jsou prostě jen vykalkulované. Natočené je to ale naprosto skvěle, zahrané taktéž (a Sean Connery tu má velké charisma a je fajn, že tu vůbec ještě hrál, když už se pak nikde moc neobjevil) a atmosféru to má dost podmanivou, díky které nemůžu říct, že bych se u toho nudil. Navíc i ten námět mě zaujal a příběh o geniálním mladém spisovateli mi je určitě blíž, než o geniálním mladém matematikovi (ono to vůbec má dost podobného s Dobrým Willem Huntingem), jen je strašná škoda, že Van Sant neměl zájem ho vést jakkoli jinak než cestou typického hollywoodského dramatu. Pak bych poprvé v životě uznal, že je schopný natočit i něco skvělého, ale holt se nestalo a skončilo to pro mě i pod Willem Huntingem, protože ten mě sice tolik nechytl, ale zato je promyšlenější a ne tak hollywoodský jako Osudové setkání. Otázka taky je, jestli by vůbec Van Sant byl schopný natočit i něco lepšího, ale těžko říct... 3* (15.07.2022)

Odvar z Dobrého Willa Huntinga. Změnila se barva pleti hlavního hrdiny a forma jeho nadání - tento oproti Willovi ovládá spíše slova nežli čísla. Ne, že by to nebyla zábava, ale člověku znalému předchozího Van Santova filmu na téma mladistvých geniů bude námět připadat natolik povědomý, že se bude cítit trochu trapně i za režiséra. Buď se tu jedná o nezvladatelnou posedlost talentovanými lidmi, anebo o pastvu na vlastním úspěchu. (06.07.2006)

Gus Van Sant mi dal Dobrého Willa Huntinga a to pro mě bude navždy hrozně moc znamenat. Osudové setkání je sice někde jinde, přesto zaujme. Nerudný děda a literárně nadaný mladík. Jeden je držitelem Pulitzerovy ceny, který je opředený „zaručenými“ legendami, druhý černoch, který v chudinském jižním Bronxu nemá úplně nejlepší vyhlídky. Hraje s kamarády basket, nicméně hodně čte a často něco literárního načmárá do sešitu. Shodou okolností mezi nimi vznikne zvláštní vztah. Stařec mu dá pár lekcí ze spisovatelského řemesla, sám při tom vyklouzne ze své uzavřenosti. Do toho ještě vstoupí ješitný pedagog, který brzdí chlapcům literární rozlet. Není toho moc, ale funguje to. Zápletka je svým způsobem prostá, nicméně nezávislý tvůrce nepotřebuje nějaká okázalá gesta, sází na komorní atmosféru a šlapající chemii mezi dvěma hlavními hrdiny. Umí výborně vyprávět, navíc měl štěstí na skvělé herce. Škoda, že někdy se snaží být až moc líbivý, jindy si v docela přepálené stopáži neví rady s hluchými místy. A také toho jazzu bylo trochu moc. (11.10.2018)