Breaking the Waves
Breaking the Waves
Breaking the Waves
Prelomiť vlny
Režie:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHrají:
Emily Watson, Stellan Skarsgård, Katrin Cartlidge, Jean-Marc Barr, Adrian Rawlins, Udo Kier, Mikkel Gaup, Sandra Voe, Phil McCall, David Bateson (více)Obsahy(1)
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Brzy po sňatku ale muž utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou milovat, a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální zálety ale mají tragické následky… První díl Trierovy “trilogie zlatého srdce,” mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a poutu lásky, získal na MFF Cannes 1996 Grand Prix a proslavil britskou herečku Emily Watson, která za roli Bess získala nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Recenze (375)
Dlouho jsem váhal mezi třemi a čtyřmi. Po formální stránce je film naprosto dokonalý, to musím uznat. Ovšem tomu ději asi nikdy neporozumím. Nedokážu pochopit, proč osoby jednaly tak, jak jednaly, nedovedu si představit, že by se takový příběh někdy mohl udát. Pokud bych hodnotil podle pocitu, jaký mám z děje, bylo by to stěží za dva. K tomu jednu za kameru, hudbu a ... sám si pořád nejsem jistej, jestli to myslím vážně, ale mám dojem, že ty čtyři budou adekvátní hodnocení. Protože i když se mi film zdál hnusný, pojednávající o nechutných poruchách osobnosti a společnosti na všech stranách, nemohu ho třemi hvězdami zařadit mezi filmy průměrné. To je totiž jedno z mála adjektiv, které k tomuto filmu v žádném případě nepatří. ()
Viděno poprvé i podruhé v kině roku 1997. První a nejpůsobivější setkání s von Trierem. Psychická manipulace a citové vydírání diváka zde dosahuje naprostého vrcholu - a nemyslím to jako stížnost. Syrovost filmu, mimořádné herecké výkony a rámování kapitol obrazovo-hudebními předěly z něj udělaly jeden z největších uměleckých zážitků, jež jsem kdy měl tu čest poznat. Ale takřka z týchž důvodů je to zároveň jeden z mála vynikajících filmů (vedle např. Tance v temnotách - no vida, opět von Triier!), které ve své domácí filmotéce prostě nechci nebo nemusím mít. Až takhle to se mnou tehdy zamávalo... ()
Po přečtení zdejších komentářů si připadám trochu jako exot, ale na mě to prostě nefunguje. Některé dějové momenty mi přišly přinejmenším nedůvěryhodné. (SPOILER) Normální, zdravej jedinec se zamiluje do jedince psychicky nemocného a asociálního, jenž není schopen složitější mezilidské komunikace. (KONEC SPOILERU) To Trierovi prostě nežeru. Jo a chtělo by to poslat zpět do střižny. ()
Emily Watson předvedla úžasnej výkon. Film se už ale asi znova nepřinutím pustit si, na mě byl předepresivní... ()
Bylo to chladně vykalkulované? Asi ano. Citově vyderačské? Jistě. Přesto mne to dostalo. K výkonu Emily Watson snad nemá smysl cokoliv dodávat za zmínku stojí i role bohužel už zesnulé britské herečky Katrin Cartlidge (Lars von Trier ji věnoval dedikaci v závěru Dogville) coby švagrové Dorothy a doktora (Adrian Rawlins) ()
Emily Watson je uzasna a Trier udelal vec, kterou se mu nepodarilo prekonat. Laska, predsudky, omezenost, dobrota, sila, slabost ... ()
Trierovy filmy mě bavěj jak který a Breaking the Waves je přesně něco mezi. Zvláštně romantický příběh o nešťastně zamilovaném páru, která se v bizarních situacích chová ještě divněji než by kdo čekal. To na pozadí konzervativního a vírou ovlivněného Skotska v sedmdesátých letech, které ještě neuznává ženskou emancipaci. Stellana mám docela rád a tady mi vyloženě sednul, ale na druhou stranu Emily Watson jsem nikdy na jméno nepřišel, zde nevyjímaje. ()
Lars von Trier je značne kontroverzny režiser a jeho tvorba polarizuje divakov a film Prelomit vlny nie je vynimkou.Prelomit vlny je naturalisticky film o zazraku.Film ma silne posolstvô že laska je všade pritomna.Film je deleny do kapitol so statickymi zabermy prirody za sprievodu rockovej hudby čo bol rozhodne velmi dobry režisersky napad.Hlavna hrdinka Bess je naivna a velmi hlboko nabožensky založena a dokonca svojsky komunikuje s bohom.Pre svoju lasku Jana je schopna všetkeho a v nadeji na jeho uzdravenie obetuje všetko.Vyborny scenar,režija a skvelo vykreslene postavy robia z tohto filmu nezabudnutelny filmovy zažitok. ()
Trier je rezisersky mag,atmosfera navodena filmom je presne taka aku chcel dosiahnut,nabozne ulety,dobra kamera,urcite nic pre komercne sukromne televizie,ale tam je koniec koncov ina cielova skupina divakov.Podla mna 5 . ()
Tak ten koniec ma fakt dostal. Vážne som nečakala, že by Lars mohol natočiť takýto film. Malo to znova jeho štýl, ale bolo to vyslovene krásne. Stellan bol ťažký sympaťák a Emily rozkošná. Myslím, že toto bol jediný film tohto druhu od neho, možno sa mýlim. A preto je taký výnimočný. ()
Ďalší dramaticko masochistický výtvor dánskeho génia. Silná dráma o chorobnej láske a jej nedostatkov v čele s labilnou Bess v roli Emily Watson. To, že Trier ponecháva svoje hrdinky v trápeniach, nie je žiadna novinka, v žiadnych iných filmoch neucítite tu agóniu, ktoré hlavné hrdinky prežívajú. Mínusmi sú prehnaná stopáž a otrasný obraz. Ale oplatí sa, pre fanúšikov tohto pánka, ktorí jeho filmársky štýl chápu (a ocenia). ()
She suffered from being good. Druhé setkání s LvT a jsem stejně rozčarován jako tehdy z Antikrista. Pocity byly a to považuji za to hlavní. Těžký film, v kině to bylo ještě více umocněné. ()
Nová etapa vypravění filmů. Z tohohle filmu emoce tryskají s takovým nábojem a přesvědčivostí, že je to místy až nesnesitelné. Ráj psychických masochistů. ()
Vynikající, provokativní, originální, částečně experimentální, smutný, dojemný film, který dokáže potěšit i nenapravitelné skeptiky svým vyzněním, že jsou důležitější věci než chytrost nebo náboženství a že láska dokáže zázraky (nestačila-li zeslábnout). Schematický konec trochu kazí dojem, jinak je ale film dost uvěřitelný. V tom je jeho síla: člověk film nemůže soudit, když mu ten stírá hranice mezi racionálnem a iracionálnem. Lars von Trier sází na pseudodokumentární formu (záběry jsou úmyslně neklidně snímané ruční kamerou). Když jsem slyšel, o čem film je, automaticky jsem ho považoval za scénáristický blábol, ale stačilo ho jednou zhlédnout a hned jsem změnil názor. Tento opus je nenahraditelný a na rozdíl od mnohých populárních nezávazných filmů je o něčem. ()
Ne, tak to ne ty Zvony na konec za vším udělalo definitivní tečku.... Von Trier je určitě kontroverzní režisér ale tady to bylo tak nějak moc.... ()
Dojemný film se smutným koncem. Na konci mi i slza ukápla, což se často nestává. ()
Velmi trefná kritika církve. Poukazuje na zvrácenost řádu, který je bezohledný k jedinci. Bess prolamuje vlny už jen tím, že si bere cizince - udělá něco, co je nezvyklé. Proti obyvatelům vesnice je velmi nápadná její emocionalita, působí to jako kdyby všechnu emocionalitu film absorboval, rozprostřel do všech koutů, ale ne proto, aby pojednával emocionálně o nějakém příběhu, ale aby pozorně vykreslil Bess. Bess se tak stává filmem. ()
Kam až můžeme zajít v lásce? Co je schopné pojmout lidská duše? Emily Watson je neuvěřitelná ()
Famózní Emily Watson. ()