Breaking the Waves
Breaking the Waves
Breaking the Waves
Prelomiť vlny
Režie:
Lars von TrierKamera:
Robby MüllerHrají:
Emily Watson, Stellan Skarsgård, Katrin Cartlidge, Jean-Marc Barr, Adrian Rawlins, Udo Kier, Mikkel Gaup, Sandra Voe, Phil McCall, David Bateson (více)Obsahy(1)
Příběh o síle a moci lásky se odehrává v zapadlé vesničce v severním Skotsku v 70. letech. Hluboce věřící protestantská dívka, mladičká a naivní Bess, se provdá za světem protřelého těžaře Jana, který pracuje na naftařské plošině v Severním moři. Brzy po sňatku ale muž utrpí při explozi úraz a ochrne na celém těle. Jan nesnese pomyšlení, že se již nikdy nebudou milovat, a přesvědčí Bess, aby spala s jinými muži. Její mimomanželské sexuální zálety ale mají tragické následky… První díl Trierovy “trilogie zlatého srdce,” mystický příběh o síle víry, míře sebeobětování a poutu lásky, získal na MFF Cannes 1996 Grand Prix a proslavil britskou herečku Emily Watson, která za roli Bess získala nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Recenze (375)
Emily Watson ve filmu ukázala, jak může život zamotat cesty. Duševně nevyrovnaná Bess si nabere moc velké sousto, které ona sama nemůže ani za nic spořádat. Nebo spíš její mozek to nedokáže pobrat. Vynikající film o jedné ráně za druhou,jenž doprovázejí Bess v životě. To vše podpořeno vynikající Emily Watson, deprimujícím obrazem a kamerou a snad všema emocema naplněným dějem, že nejde jinak než film doporučit. ()
Podle plakátu bych čekala srdceryvné válečné drama (z nějakého mně neznámého důvodu mi připomíná Pearl Hrabor), ale naštěstí jsem se nenechala zmýlit. Dramatické to sice bylo, srdceryvné zrovna tak, nicméně celou dobu se tenhle snímek tvářil tak civilně (to je to slovo, které mi celou dobu kmitalo hlavou - bez negativního nádechu!), že si vás tou svou jednoduchostí nakonec omotá kolem prstu. Brutální závěr byl bohužel jediný možný, příběh Bess a Jana prostě nemohl skončit happyendem. P.S.: Adrian Rawlins (Dr. Richardson) má neuvěřitelně příjemný hlas (na rozdíl od většiny britských herců :-)) a připadal mi tady takřka jako dvojče Michaela Palina. :-) ()
Hranice bezmezné lásky a nebezpečného šílenství ještě nikdy nebyla tak tenká. Na jednu stranu Bůh jako hybatel, naslouchající nejniternějším lidským pocitům, na druhé straně hnis náboženství, předstírané rozhovory s Pánem (teprve skrze jeho vykonstruovaný Hlas si hlavní hrdinka přiznává racionalitu) a především iluze zoufalé Bess, chorobně lapené v holubích pověrách. Věda versus prostota. Odvaha versus omezené právo ženy. Láska versus sex. Víra versus církev. Trier nenápadně skládá protiklady do jednotného celku, aby si v závěrečné absurdní katarzi udělal srandu ze všech, kteří mu to žrali. Silně náboženský film či cynická parodie na absolutní mučednictví - mrazivé i dojemné, ať už film pochopíme jakkoliv. 80% ()
Lars von Trier vie ako na to.Resp., vie ako zapôsobiť na diváka, na jeho city a emócie.Príbeh o sile lásky, Bohu a zázraku.Dielo hodné majstrta svojho remesla, ako aj herecká etuda Emily Watson, ktorá tu exceluje. ()
Viděl jsem někdy v pubertě v rámci povinného školního promítání v kině.....no a trauma na celý život bylo na světě....od té doby jsem neměl odvahu a asi již nikdy mít nebudu.... ()
Jeden z nejlepších, nejopravdovějších, nejzajímavěji pojatých filmů o skutečně čisté, osudové lásce, které jsem viděla? 85 %. ()
Drsná a zároveň i velmi křehká romantická záležitost o lásce silnější než rodina,dogmatická víra,rozum i život.Nejlepší Trierův film. ()
Silný, dojemný příběh z prostředí nehostinného severu Evropy, kde si v přímořské vesnici bičované bez ustání ostrým větrem řeknou své ano Jan a Bess - dva mladí lidé, pro něž se tento den stal bez pochyby nejdůležitějším v jejich dosavadním životě, nenechá chladným snad nikoho.Citově velmi labilní a hluboce věřící, protestanskou církev vyznávající, konzervativní dívka Bess se nevídaným způsobem upíná na svého manžela Jana, který je zaměstnancem těžařské společnosti. Co dokáže fanatická láska, oddanost v kombinaci s nešťastnou nehodou vylíčil Trier v tomto syrovém dramatu, kde hlavní roli hrají víra, láska a emoce. ()
Zdaleka ne nejlepší Trier...přesto dokonalé a hlavně: krásné. A pro herecký výkon Emily Watson snad ani dostatečné adjektivum neexistuje. Filmový manifest ukazující v dostatečné míře to, co bude na Larsovi v budoucnosti tak jedinečné. Jediná věc, která mi chvilkami disharmonicky brnkala se zbytkem filmu, byla dost často podivná dějová symbiotika s náboženskými motivy - ne vždy zafungovala, respektive působila až moc okatě. Trier však rozhodně není, jak zde mnoho lidí píše, manipulátor či nějaký citový vyděrač. Naopak: on pouze cituje a moderuje. ()
"The diseased was suffering from being good." ()
Docela dobrej film, kde se prostě musí vyzdvihnout Emily Watson. Ta škála emoci, kterou zahrála, je neuvěřitelná. A sedí ji jak ta hysterická tvář, tak i ten dešně roztomilej úsměv v těch veselejších pasážích. Jestli bych filmu ale něco vytknul, tak je to rozhodně stopáž. Ty víc jak dvě a půl hodiny jsou zkrátka moc a místy se to šíleně táhne – přitom prostor na zkrácení by tu byl. Možná právě ta stopáž mě určitě bude odrazovat od toho, abych se na film někdy podíval znovu. ()
Příběh o tom, že život není procházka růžovou zahradou, a že svět je místem, kde se komukoli může přihodit cokoli. Lidé se to většinou neuvědomují a pokud ano, mají sklon na to zapomínat. ()
Bože, jak je možné, že je někdo schopen natočit takhle úžasný film? ()
Jeden z těch filmů, které z diváka přímo ždímou emoce po hektolitrech a přesto nepřestává fascinovat a dojímat. Můj srdeční film. ()
Nuda nuda a ještě jednou nuda. Příběh který se dal natočit tak, aby měl cca hodinu a půl, je natočený na 2 a půl hodiny. Lars by si měl uvědomit, že už existuje moderní technika, v jeho případě hlavně kamera. Příběh sám o sobě je docela zajímavý, ale strašně nepravděpodobný. Ono koukat se 2 a půl hodiny na lehce mentálně vyšinutou hysterku je maso. Lars dělal vše pro to, aby to byl nezávislý snímek, včetně už zmíněné kamery. Střihač by měl dostat nafackováno, se v té práci flákal nebo co. Dvě hvězdy za Emily Watson, která hraje skvěle. Zbytek je odpad, ztráta dvou a půl hodin života. ()
Upřímně řečeno: jsem v pasti. Příběh je fádní a přitom nesmírně hluboký. Herecké výkony mě iritovaly, ačkoliv byly svým způsobem strhující. Bess jsem nesnášel a zároveň ji litoval. Volím zlatou střední cestu. 50% ()
Jeden z nejkrásnějších, nejopravdovějších, nejbolavějších a nejmanipulovatějších filmů, co kdy stvořil Vons lar Trier. Vše je tak všední, obyčejné, přirozené. Fyzická a mentální, pane Trier, nemoc, dvě strany jedné mince, že ano. Není nad to, být normální a zdravý. Je čas si pohovořit, pane Trier. ()
Drsné místo na zemi, kde život určují větrem ošlehaní muži a všemocná církev. Bohu oddaná Bess žila ve svém světě, sice naivním, ale průzračně čistém. Její láska držela Jana jako psa na řetězu. Jan byl zpočátku obdivuhodný, pod drsnou slupkou se skrýval hodný člověk. Po úraze se choval, pro mě, pochopitelně. Boje medicíny o jeho holý život prodlužovaly utrpení jeho i Bess. Jeho sexuální manipulace naplňovala Bess doslova a zaplatila za ně životem. Nebylo fér, že ona zemřela a on po její smrti si jen tak poskakoval o berlích. Možná to byl osud, který Bess vysvobodil z osidel několika v ní žijících osobností. Strhující a živelná Emily Watson, doslova one woman show. Přirozeně ji doplňovala její švagrová, pro mě symbol křehkosti a síly. Nejvíce mě dojala scéna, kdy vesnicí vyobcovaná Bess umírala a její matka ji přesto navštívila. Představovala osobu, která na první pohled má srdce z kamene, aby se ukázalo, že svou dceru ve skutečnosti miluje. ()
Z anotace šel trošku strach, přesto mne to téma lákalo. Mám ráda filmy, po kterých přijdete z kina nabití plni energie. Po shlédnutí Prolomit vlny jsem byla až v takovém lehkém šoku. A s katarzí jsem odcházela domů, že nic horšího se snad v reálném životě ani stát už nemůže. Začátek na mne působil stylem staré školy. Divák přičichne ke stylu vyprávění zlatých šedesátých a nových vln té doby. Kdežto střihem použitým oddělením jednotlivých kapitol příběhu, se nevědomky potvrzuje název filmu. Napadlo to samotného autora? Kdo ví. Každopádně se lomí šedesátá s modernějším hippie zážitkem za tónů rockových songů s titulky a názvy kapitol (jako to míváme v knížkách) na pozadí drsné severské krajiny s červánky... Emily Watson podala vynikající a vyčerpávající výkon. Klobouk smekám. Konec filmu překvapil.Jenže nevím jak to mám vysvětlit. Ne, že by se mi ten konec líbil... něco mu chybělo a to je to co mne překvapilo. To prosazení pointy. Za každou tvrdohlavou režisérskou cenu :+) ()
[3,5*] "I don't make love with them. I make love with Jan, and I save him from dying." Intímny príbeh jednej nesmrteľnej lásky s jemným nádychom mystickosti. Filmu vládne skvelá Emily Watson, ako dedinská naivka úplne dokonalá. Tie jej grimasy, to jej stvárnenie rozorvanej duše, tie rozhovory v kostole à la Glum, to všetko jednoducho nemá chybu. A výborne ju dopĺňa Stellan Skarsgård, herecky spoľahlivý ako vždy. Tak ako Bess postupne klesá na dno (ale pritom stále ostáva "duchovne čistá"), film postupne naberá značne znepokojivý náboj, až po veľmi intenzívny, emotívne zdrvujúci záver. Zápletka sa síce môže javiť dosť bizarná, až zvrátená, ale paradoxne celkom dáva v istom ohľade zmysel (vyplávajú tu na povrch ľudské neresti, ako pokrytectvo). Kupodivu tu bola pre mňa celkom znesiteľná aj tá roztrasená kamera (možno preto, že kameraman sa dokázal ešte celkom krotiť). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. "Where where you?" "Well don't you think I have other people who want to talk to me?" "Well of course. I hadn't thought of that." ()