Princ a Večernice

Vskutku výborná pohádka. Největší klad je v obsazení. Král a jeho dvorní šašek jsou skvěle sehraná dvojka, princezna na české poměry už nemohla být lepší a charismatický záporák dodává zlu hutný temný nádech. Princ je sice třasořitka, ale naštěstí má o koho se opřít během své nelehké cesty za záchranou princezny. Bezchybně působící pohádková záležitost, kterou korunuje Václav Lohniský. (29.04.2006)

Až na pár drobností jsem měl tuhle pohádku vždycky velmi rád - nikdy mi moc nesedl herec v hlavní roli prince Velena a postava královského šaška Kacafírka (resp. jeho repliky) mi vždy přišla trapná, podobně jako kostýmy kouzelných švagrů. A triková stránka musela být nepřesvědčivá snad už v době premiéry... Jinak je ale obsazení velká radost, má to velmi hezký příběh, pěknou ústřední píseň, a super lokace, takže ani navzdory nesnesitelně časté televizní reprízovanosti se mi to kupodivu ještě stále nestihlo zprotivit, a to už to znám prakticky nazpaměť. Btw. trochu mě tam zaráží podoba místnosti s tikajícími hodinami, v níž musí Velen poznat správnou Večernici, se síní času v Herzově filmu Deváté srdce - vzhledem k tomu, že jsou oba filmy ze stejného roku, by mě to skoro svádělo k domněnce o tom, že se jeden u druhého možná (?) inspiroval... (03.01.2022)

Jakoby na půl plynu ve srovnání s nejklasičtějšími z klasických, místy vypadá i trochu fušersky, přesto výjmečný skvost. Brdečkův scénář nemůže zkazit ani Vorlíček. Vyprávění dýchá aktualizovanou prapříběhovostí tak mocně, že ani všechny ty komické rodinné historky nepůsobí zde nepatřičně. (Že při tom Brdečka nebyl pouhým nevědomým tlumočníkem můzy, svědčí šaškovo předčítání z knihy - jednak že o králi Artušovi, jednak co zrovna: "...hahaha, jsem tak vesel, že už ani veselejší být nemohu".) Nálada vyprávění je zhuštěna a sevřena do velmi těsného prostoru, divák je umístěn do Velena, který má a zná vždy jen velmi omezený výsek světa. Jde za Večernicí, což je cesta k Jitřence. Ty wtf prostřihy z místa na místo. Velen má nakonec vlastně všechno zadarmo. Jenže o tom to je. Iniciační cesta. Obstál. Ještěže to Vorlíček nenechal zkurvit Svobodou a Gottem nebo nějakým tehdejším skoroslavíkem. Nečekaný trubadůr úvodní písně Ondřej Havelka otvírá pohádku o princi a Večernici přenádherně (na hudbu svého otce a s patřičným, byť poněkud slabším Koptovým textem). Komentáře Ony (3 hv.), Romadoor (4 hv.). (06.08.2011)

"Dobře to synek zařídil." Provdal své tři sestry za tři podivně se zjevující bukanýry se směšnými jmény a ani se nezeptal, kam s nimi odletěli. Zkrátka dobře to synek zařídil, ale teď musí hledat. Já bych tedy hledal Větrníka na rádiu Beat, Měsíčníka v trafice a Slunečníka na pláži, ale asi bych je nenašel. Jenže nepříliš sympatický floutek princ Velen má po ruce jednu nadrženou hvězdu a tři švagry, tak to se mu to bojuje s Mrakomorem. Mně to tedy nikdy moc nedávalo smysl, ale to už se tak u pohádek stává. Naštěstí to nepostrádá přiměřenou zábavnost a ještě jsem neviděl nikoho vytéct tak dokonale jako Mrakomora. (02.01.2019)

Pro mě jako malého kluka neexistovala oblíbenější pohádka než právě Princ a večernice. A krom téhle sentimentální vzpomínky je tu ještě něco. Dokonce se mi to vážně líbí ještě dnes. Je to padouch Mrakomor v podání Radoslava Brzobohatého. Toho fakt budu žrát snad do konce života. Je to jedna z těch pohádek, kvůli kterým mám rád vánoční televizní program. (25.12.2013)