Americký vlkodlak v Paříži

"Americký vlkodlak v Paríži" - béčková horrorová komédia. Traja kamaráti, americkí turisti, sa v rámci svojej cesty po Európe dostanú až do Paríža. Tam sa jednému z nich podarí zachrániť život mladej, atraktívnej žene. Zabráni jej spáchať sebevraždu skokom z Eiffelovej veže. Ihneď sa do nej bláznivo zamiluje. Lenže táto francúzska sexi kočka má vskutku vážny problém. Pri každom splne mesiaca sa premieňa na vraždiace monštrum. Krásna Serafine je totiž vlkodlak. ** (09.04.2015)

Původně jsem dal hvězdičky dvě, ale nakonec jsem se rozhodl pro tři, jelikož to místy byla fakt neskutečná sranda. Nejvíce mne pobavily zombie, když se ta blondýna snažila zapískat, tak jsem se smíchy válel po podlaze. Nicméně, trochu bych přehodil zdejší žánry, mělo by to být Komedie/Horor/Romantický, poněvadž ona je to převážně komedie. Černá, krvavá, ale pořád komedie. Co se týče technického zpracování, vlkodlaci byli skutečně příšerní, proměnu ve vlkodlaka jsem neviděl žádnou a to jsem ji očekával, po tom co jsem slyšel o Vlkodlakovi v Londýně (neviděl jsem ho). I to pozadí a kulisy filmu se mi moc nelíbily, bylo to takové hodně laciné a hloupé, stejně jako celé finále, to měli páni tvůrci provést jinak. Herecky to také není žádná báseň, z takových 60% mi herci připadli jako amatéři. Na druhou stranu, Serafine byla celkem sexy, takový ten prototyp nevinné dívenky (dle vzhledu). Také musím říct, že má parádní metodu na uklidnění, ta by se měla aplikovat všude:) Nuže Americký vlkodlak v Paříži je jako horor nefunkční, ale jako komedie, převážně pro diváky hororů ujde, podíváním rozhodně nic nezkazíte. (19.11.2009)

Strašlivá pitomost. Tenhle horor může sloužit jako ukázka toho, co bylo v hororovém žánru v druhé půlce posledního desetiletí špatně. Jednička - Londýn - i přes spoustu černého humoru nabízela zajímavý příběh a nefalšovanou napínavou atmosféru, Stupidně klišovatá Paříž nemá šanci - je to prostě příšerná puberťácká komedie s pár hezouny a roztomilou blondýnkou o vlkodlacích s hrůznými CGI efekty, které v té době vypadaly hůř než počítačová hra. Ten humor je opravdu na zabití, ale ne vlkodlaka, ale tvůrců. (14.10.2008)

Filmy o divokých psech jsou většinou zaměřeny na potoky krve, béčkový děj a jednoduchší efekty, ale tento vlkodlak mě zaujal tím, že má v popisku i komediální prvky. Kombinace, které by uvěřil jen málokdo, že? Děj je poněkud okatější, i když jde neustále kupředu, divák si může leccos odvodit. Zápletka se blíží a s ní i první efekty, které jsou pro rok 1997 typické. Humor, kterým je snímek prošpikován jako špíz je opravdu jedovatý a i toho největšího zachmuřilce alespoň na pár okamžiků dokáže vyvést z míry. Postupem filmu se vytváří jakýsi profil přicházejícího finishe, pokud počinu pana Wallera věnujete alespoň 50% své pozornosti. Snímek je dobře prostoupen moderní hudbou, která je typická pro mladší generace, ale za výtku bych tento fakt každopádně nepovažoval. Chvilkama jsem byl zklamán chabým scénářem, vše se nakonec v dobré obrátilo ve finálních scénách. Amerického vlkodlaka bych doporučil snad všem věkovým kategoriím a milovníkům jakéhokoliv žánru, jelikož jde o jakousi pouliční směsku... (13.05.2010)

Tam kde o rok neskôr Stephen Norrington priniesol Bloodbath v BLADEovi tu je niečo také na diskotéke v starom kostole kam sa dostáva náš hrdina s tým rozdielom, že krv nestrieka zo sprchy ale priamo z ľudí keď prepukne to, že všetci zabávajúci sú vlastne vlkodlaci. Inak komédia je to podarená prinajmenšom tak ako je AN AMERICAN WEREWOLF IN LONDON, scénu zoskoku z Eiffelovky nedám za nič, horšie je to s tou hororovou stránkou ktorá je slabá ale nič nekazí narozdiel od tej trikovej kde masky nahradili digitálne triky a tie sú úbohé. Výber hlavných predstaviteľov je veľmi dobrý tak ako Tom Everett Scott tak aj Julie Delpy. (27.05.2006)