Pobřeží moskytů

Mladý otec a tak trošku šílený vynálezce se jednoho krásného odpoledne rozhodne, že spolu se svojí manželkou a čtyřmi dětmi opustí veškerou civilizaci a konzumní způsob života, který ze srdce nenávidí a společně vyrazí za dobrodružstvím. V džungli pramálo dotčené moderními výdobytky civilizace zakoupí vesnici s pár rozbitými chatrčemi. Společnou prací s místními obyvateli se mu podaří vytvořit příjemné místo k životu. Časem se rozhodne splnit si svůj životní sen a postavit obrovskou továrnu na led. Uprostřed tropické džungle se jeho nápad zdá být nereálný, ale i zde se tvrdou prací promění nakoupené součásti v monstrózní mašinu. Jeho činnost nezůstane dlouho nepovšimnutá a o jeho vynález se začínají zajímat lidé nejen s dobrými úmysly. I k tomuto nelehkému úkolu se ambiciózní vynálezce staví čelem, i když řešení vůbec nemusí být jednoduché. Snímek Pobřeží moskytů zachycuje život jedné ne zcela běžné rodinky. Otec vládne pevnou rukou celému rodinnému klanu a jeho, někdy až despotické rozhodování, nenechává moc prostoru pro názory ostatních členů rodiny. Harrison Ford je v této roli velmi přesvědčivý a spolehlivě ho začnete, především v poslední půlhodině filmu, nenávidět. Snímek, zaměřený na psychologii postav a to především na vztah otce a dvou starších synů, kteři si záhy začínají uvědomovat své vlastní potřeby. Matka v podání Helen Mirren často jen přihlíží a pro domnělé blaho rodiny začíná obětovat čím dál tím víc. Je škoda, že takto zajímavé drama časem začíná být rozplizlé a nudné. Některé scény jsou totiž dle mého názoru zbytečně natahované a podvědomě si začínáte přát, aby při každé další pohromě už byl konec celého filmu. I tím trpí celý snímek, předkládá nám totiž několik fatálních okamžiků, u kterých si divák myslí, že už jsou konečné. Bohužel se film ale dál a dál natahuje. Být celý snímek o půl hodiny kratší, jsem velmi spokojený divák. Takhle mi nezbývá, než hodnotit průměrně. (13.08.2012)

Příroda vs. technologie. Ford exceluje v roli fanatického vědce, který pro svou vizi obětuje vše. Jeho sociologické experimenty nedopadají tak uspokojivě jako jeho práce týkající se mechaniky. Dobrodružství rodiny Foxových (výborný River Phoenix jako nejstarší syn) vystřídá mnoho poloh a i ta idylická má své stiné stránky. Honduras Weir zobrazuje nádherně, jako panenskou přírodu, která trpí dotykem bílého muže jen sporadicky. Možná až příliš náderně. Kde jsou drobné hrozby? Temné poselství o lidské generaci a degeneraci člověka, které Ford stihne na konci snímku předat, má svou logiku. Člověku to vrtá v hlavě. Velmi podařené. Naschle u pobřeží Moskytů. Otec nás dal na vlečné lano za loď. Nenáviděl jsem jeho ramena, mastné vlasy a ohnutou páteř. Představoval jsem si jak mu bodám nůž mezi lopatky. (26.07.2013)

Prapodivný příběh o umanutém arogantním sobci, který s sebou vláčí rodinu do stále větších pekel. Nesympatická hlavní postava zabírá skoro veškerý prostor i příběh, vše se točí kolem něj a slibné vedlejší dějové linky (vzpoura proti autoritativními a výstřednímu - spíš mešuge - otci, útěk před civilizací) se ztrácejí. Natočeno způsobem televizní inscenace. (08.04.2018)

Harrison Ford v tomto americkom filme stvárnil postavu Allieho Foxa. Je to despotický tyran, ktorý svoju rodinu zavlečie do džungle niekde v Hondurase, aby si tam mohol realizovať svoje pochybné vedecké a sociálne experimenty. Ja osobne som si ku tomuto zvláštnemu nekonvenčnému hrdinovi nenašiel žiadne sympatie. Skôr naopak. Jeho fanatické a egocentrické správanie ma privádzalo do zúrivosti. Dobrodružnú drámu "Pobrežie moskytov" nedokážem precítiť a tým pádom ani oceniť. Viac ako dve hviezdičky tomu nedám. ** (15.11.2016)

Vesměs trochu zvláštní film. Určitě mu nelze odepřít myšlenku (spokojené žití i mimo civilizaci, život se má prožít, ne přežít atd.) ale vyzařovalo z něj něco, z čeho jsem neměl dobrý pocit. Přišel mi pochmurný, místy až depresivní, což asi nebyl účel filmu a především se zřejmě jedná o první film, v němž jsem nemohl vystát H. Forda. Možná stojí za to zamyslet se nad jeho názory, to ale ještě neznamená, že je musí prezentovat způsobem hodným léčení. Pokaždé, když se projevil, mě film bavil čím dál míň. Za myšlenku a emoce zůstávám na 65% a ani o chlup víc. (19.04.2012)