One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Billy Wilder posedlý tempem svého filmu tentokrát představil látku, která mi tak úplně nesedla. Sice je znovu precizní, že by mu osmdesát procent současných režisérských generací mohlo tiše závidět, protože ani z poloviny nedosahují jeho umu držet divákovu pozornost pevně v rukou. Solidní otisk v soudobých politických reáliích představuje aktivního Američana v Berlíně, který chce přinést onu výtečnou cola-colu celému civilizovanému světu. Jenže soudruzi na východ asi tak žízniví nebudou, navrch se musí postarat o nezvladatelnou dceru šéfa, která se potají provdala za východoněmeckého komunistu. Cynický Wilder valí bleskurychlé repliky, frká gagy jak Baťa cvičky a dá se říct, že nešetří nikoho a nic. Strefuje se do velikášských Američanů, o nic lépe nevycházejí z jeho rukou Rusové a Němci. Precizní řemeslo můžeme ocenit i dnes, osobně ale mám jiné Wilderovy kousky o třídu výš. ()
Coca cola versus komunizmus... Je až neuveriteľné ako vyzrelá, nadčasová a vtipná táto komédia je. Bavil som sa počas celého filmu, úsmev mi z tváre nezmizol až do záverečných titulkov a občas som smiechom vybuchol. Hovorca, sluha i pomocník, ktorý pri každom vstupe do miestnosti k sebe vojensky priťukol opätky ma bavil najviac. Vtipy prameniace hlavne z rozdielu medzi kapitalizmom a socializmom letia na všetky strany a je problém všetky na prvý krát vstrebať. Takú sprchu vtipov som fakt nečakal a prívlastok bláznivá je v niektorých momentoch namieste. Obsadenie je výborné, aj keď nie príliš hviezdne. Najznámejší je mladík zo Siedmych statočných H. Buchholz. Tipovo dobre obsadený, ale často som mal pocit, že v jeho prípade by bolo menej viac. Radosť mi urobil i malý odkaz na film Sedem statočných, iste i na počesť hrajúceho Bulcholtza. A ten holohlavý Rus bol myslím Sam Hawkins zo série Winnetou. "Jestli se nemýlim...he, he..." 90%. ()
Dovolte mi vás pozvat na zápas (super) těžké váhy, nesoucí název, (ne)korektní inteligentní (a)politická satira. Na jedné straně ringu stojí nepřemožitelný (verbální) šampión J. Cagney („možná budete první zemí, co dostanou člověka na měsíc, ale pokud bude chtít Coca Colu, bude si jí muset (od nás) koupit“), na straně druhé- veřejný nepřítel č.1, fašismus, resp. kapitalismus, resp. komunismus resp. (charakterově vypodobnění) typičtí zástupci jednotlivých mocenských národů ( Rus, Američan, Němec) v mistrné karikující drobnokresbě. Místo a čas konání: poválečný Berlín, těsně před rozdělením, tj.obehnáním (ne)slavnou berlínskou zdí. Soudcovat bude nelítostný (avšak nestranný) B. Wilder. Průběh zápasu resp. verdikt: po úvodním (zahřívacím) kole, ve všech následujících (sarkasmem, důvtipem, ostrovtipem, přesahem, nadhledem) jednoznačně na body vítězí resp. k.o. tvrdě zasazuje, nezastavitelný J. Cagney resp. B. Wilder. Pětadevadesát nestárnoucích, s dobou (věkem) zrajících procent. ()
A tak se Coca Cola prodrala do zahraniční politiky a stala se v diplomatických kruzích nápojem č.1! Automaty na chlazené nápoje od té doby tvoří nezbytné vybavení každé americké ambasády, co jich na světě je!!! Neuvěřitelně vtipné! Nejen v historickém kontextu (viz. Chruščovova bota, etc). Pepsi má sice Spice Girls a Real Madrid, ale Coca Cola zase Billyho Wildera a Západní Berlín. Satirická smršť natolik mohutná, že všechny ty hlášky ani nestihnete opakovat, natož zapisovat. We have emergency meeting with Swiss Trade Delegation. They send us twenty car-loads of cheese. Totally unacceptable! Full of holes! ()
Ředitel firmy Coca Cola pro západní Berlín k soudruhům ze Sovětského svazu: "V roce 58 jste se pokusili vyrobit vlastní verzi Coca Coly. Tzv. Kreml kolu. Nedalo se to pít. Ani v Albánii to nechtěli. Ničili tím hmyz." Telefonát do centrály v Alabamě: "Co si myslíte o té smlouvě s Ruskem? Napoleon tam neprošel, Hitler neprošel, ale Coca Cola má šanci." ___ Takových dialogů obsahuje film celou řadu. Tenhle film je smrští humoru, který na vás udeří takovou silou, takovou kadencí, že 2 hodiny jen zíráte v němém úžasu. Přijít s něčím takovým v době berlínské krize, byl od Wildera opravdový majstrštyk. Na nejžhavější půdě na světě, v Berlíně, kde se střetly dva nejmocnější politické světonázory 20. století v jednom jediném městě. Jak odvážné a smělé. Skvělá politická satira na Studenou válku. Škoda jen, že z východního Němce Ota (Buchholz) udělali až příliš velkého pitomce. Zato Cagney je tu k nezastavení. Žene tempo stále vpřed jak rozjetá lokomotiva, kterou nemůže vykolejit ani Chruščov, ani těhotná dceruška továrníkova. 78% ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- V úvodu filmu projíždí Braniborskou bránou legrační tříkolové auto, připomínající lunární vozítko. Jedná se o vůz Messerschmitt KR200. Letecká společnost Messerschmitt měla zákaz výroby letadel, a tak se vrhla na malá auta. Autíčko mělo obsah 191 ccm s jednoválcovým dvoutaktním motorem. Maximální rychlost byla 90 km/h a nosnost 230 kg. Vyrábělo se v letech 1955–1964 a vyrobeno jich bylo přibližně 40 tisíc kusů. (sator)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
Reklama