Mirko Čech

Mirko Čech se narodil 16. listopadu 1916 s největší pravděpodobností v Praze jako Mirko Rösner do rodiny stewarda na zaoceánském parníku. Mladý Mirko se však rozhodl pro hereckou dráhu, ke které se nejprve zdokonaloval v kladenském Městském divadle (1943 – 1944).

V letech 1945 – 1949 prošel jako operetní skladatel, dirigent, herec a hlavně jako operetní režisér např. pražskými scénami Divadla U Nováků, Tylovým divadlem v Nuslích a Operetou v Karlíně. Krátce vedl jako šéf operety operetní soubor Slezského národního divadla v Opavě (1949 – 1952), jenž byl stejně v roce 1954 po rychlém střídání vedoucích a devíti letech samostatnosti zrušen a zařazen pod zdejší operu.

Kvůli systematického likvidování operety komunistickým režimem a z dalších politických příčin musel nakonec Mirko Čech odejít jako vyhnanec do českého západního pohraničí, do Kraslic, kde se stal jen pouhým ředitelem Městské osvětové besedy (1952 – 1961) a poté do své smrti tajemníkem zdejšího Domu Kultury (1961 – 1964).

Složil nebo upravil jako skladatel několik operet a dirigoval řadu operetních orchestrů. Jako herec se uplatnil převážně jako operetní mladokomik. A jako operetní režisér se často zaměřoval na hodnotný český klasický zpěvoherní, operetní, hudební a komický repertoár. V Opavě př. režíroval slavnou legendární hru J. K. Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka" s premiérou 9. května 1950 v úpravě Adolfa Weniga a s výpravou Karla Dudiče.

V české kinematografii Mirko Čech debutoval až v poválečných dobách ve znárodněném filmu, když již pracoval v Praze.

Ke konci 40. let se představil například jako člen orchestru – kapelník a kytarista ve filmu režiséra a scenáristy Bořivoje Zemana NEVÍTE O BYTĚ? (1947) s Josefem Pehrem a Boženou Obrovou v titulních rolích, herec z kočovné divadelní společnosti v komedii Františka Sádka ČERVENÁ JEŠTĚRKA (1948) s Jindřichem Plachtou, Vlastou Fabianovou a Václavem Voskou a poté i nervózním inspicientem Velké zpěvohry v legendární parodii s Hanou Vítovou a Oldřichem Novým PYTLÁKOVA SCHOVANKA ANEB ŠLECHETNÝ MILIONÁŘ (1949) Martina Friče.

I během mimopražských angažmá a v pozdějším vyhnanství na něho filmaři s několika epizodkami nikdy neopomněli: pan Holeček ve Fričově dramatické PASTI (1950) s Vlastou Chramostovou, člen závodního výboru v dalším dramatu Martina Friče ZOCELENÍ (1950), přítel ze Spojených strojíren Šimek ve třetím snímku Martina Friče a Václava Berdycha z roku 1950 – BYLO TO V MÁJI (1950), dále taky osvětovým nadporučíkem SNB v AKCI B (1951) Josefa Macha, detektivem v dramatu Miroslava Hubáčka s Karlem Högerem, Janou Dítětovou, Václavem Voskou, Sašou Rašilovem, Jiřinou Šejbalovou a Felixem le Breux KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ (1953) a též svatebčanem v Lipského komedii CIRKUS BUDE! (1954).

Od druhé poloviny 50. let zavítal do filmových ateliérů pouze třikrát. Byl konšelem v historickém dramatu podle Aloise Jiráska PSOHLAVCI (1955) opět pod režijní taktovkou Martina Friče a např. s Vladimírem Rážem, Janou Dítětovou, Františkem Kováříkem, Jarmilou Kurandovou a nebo se Zdeňkem Štěpánkem ve hlavních postavách, příslušníkem SNB ve stejný rok natočené komedii Martina Friče NECHTE TO NA MNĚ (1955) a mužem v československo – sovětských koprodukčních MÁJOVÝCH HVĚZDÁCH (1959) Stanislava Rostockého.

Čechův nejčastější filmový režisér Martin Frič (režíroval až sedm z jeho třinácti snímků) mu nabídnul jedinou filmovou příležitost v 60. letech a zároveň tu úplně poslední, kterou dokončil těsně před smrtí a uvedena po jeho smrti: skladník ve filmu HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK (1964).

Jen občas spolupracoval taktéž s rozhlasem a skutečně ojediněle i s televizí (například hudební pásmo BABIČČINA KRABIČKA z roku 1963 v režii Zdeňka Podskalského). Jeho ženou byla krátce herečka Jarmila Horská (1931 – 1984) s níž měl syna, herce Borise Rösnera (1951 – 2006), pozdějšího velmi oblíbeného a využívaného herce Národního divadla v Praze.

Herec, režisér, hudební skladatel, dirigent, šéf operety a kulturní pracovník Mirko Čech zemřel vysílením, pocitem zneuznání a po nemocích v roce 1964 v Kraslicích ve věku pouhých osmačtyřiceti let. Kvůli jeho smrti v pohraničí neznáme ani přesné datum – den a měsíc – úmrtí tohoto umělce...

Jaroslav "krib" Lopour