Philcze

Nekompromisní brutalita, vynikající obsazení a fungující atmosféra. Nicméně doufám, že Williamson neztratí odvahu a kult se v průběhu první sezóny "postará" o velkou většinu toho obrovského rance průměrných postav. PO 11. DÍLE - s každým dílem průměrnější a procedurálnější podívaná s naprosto nevyužitým Baconem, solidním Purefoyem a stále slabší atmosférou. Kromě několika momentů na hranici každotýdenní koukatelnosti. Hvězda dolů.

Síla. A o to smutnější, že se oba talentovaní pánové vydali střemhlav mrtvé sérii paranormálních aktivit. 90%

Chlast, lži a letadla. Nebýt ultra zbytečné linie s narkomankou, neřeknu proti Zemeckisově návratu vůbec nic a vychutnávám si solidní drama se sympatickým ochlastou v hlavní roli. Takhle ale notně natažená selanka s vynikajícím Denzelem, ale tunou scén, které nikam neplynou, nic neznamenají a zkrátka jen vyšumí. 65%

Neodolatelná dramedie se skvělým obsazením, které dokáže dobře prodat i ta největší klišé. Ono jich ale naštěstí moc není, SLP je spíš originálně podaná romance se všemi proprietami indie filmu, ale zároveň zatraceně upřímná a stoprocentně nepovýšená. Neskutečně tomu ale pomáhá nevšední režie O. Russella, ze kterého se stává čím dál tím větší specialista na dokonalé zobrazení rodinné mizérie. Nadhodnocená pretentious sračička Perks of Being a Wallflower bledne závistí. 90%

Nemůžu si pomoct, ale tahle pseudo-sonda do života zhýralého herce, který by tak zoufale rád hrál v artovkách a dělal kvalitní rap, mě neskutečně bavila. Phoenix je naprosto boží, "fuck" doslova v každé větě a drogy v systému prakticky permanentně. Chápu počáteční rozčarování z dilematu nakolik jsou události z dokumentu pravdivé a jak moc velké je Phoenix hovado, ale po dvou letech a poklidném návratu Phoenixa na herecké výsluní, je to dost možná lepší sonda než jsou si tvůrci (v čele s Affleckem) vůbec vědomi. 90%

Tak trochu meh. Technicky a herecky solidní, ale nijak převratné válečné drama o zarytém boji jedné zrzky s terorismem a domácí byrokracií. Boalův scénář jede ale příliš na jistotu, kromě závěru vůbec nebodá do živého a výměna emocí za informace v tomhle případě absolutně nefunguje. Hurt Locker byl scenáristicky i režijně o mnoho propracovanější a osobnější, přestože zrovna posedlost Jessicy Chastain chycením Bin Ladina si o něco podobného přímo žadonila. Stále dobrá práce po všech stránkách, ale zase jednou se nevyhnu už zautomatizované frázi, že masivní hype z Ameriky se potvrdil býti nezaslouženým. Ale přitom, jaký k podobné tématice mají vztah, se to dalo trochu očekávat. 70% P.S. Clarke ovšem neskutečně vládne. Jak byl nemastný neslaný v Zemi bez zákona, tak tady si mučení Arabů vyloženě vychutnává.

40 let hipster. Hodně zajímavej kousek, který si buď zamilujete nebo ho budete nenávidět. Případně dopadnete naprosto nejhůře (jako já) a názorově skončíte tak někde veprostřed. Pár neskutečně vtipných scén (kostel, taxík) a zbytek smutná prázdnota jednoho nedonošeného dítěte. 70%

Stylovka s originálním sdělením. Čerstvější a aktuálnější než stokrát omílané historky od kasin a pokerových stolů v gangsterkách od Scorseseho, přitom s vynikajícím Pittem a hutnou atmosférou. Náběh na pět hvězdiček. 85%

Solidní podívaná hlavně díky nekompromisnímu ansámblu herců a Hooperově vtíravému režijnímu stylu. Bez nich pouze muzikálová prohra a neomalenost při vyprávění velkého příběhu. Zpívá se 99% filmu, z čehož je dobrých devadesát statické nasnímání herců, jak tři minuty zpívají víceméně vždy o tom samém. Dvě tři pečlivěji komponovaná vystoupení je skoro na tři hodiny zatraceně málo a velkolepých momentů z revoluce také není zrovna nejvíc. Komornější ladění nevadí, ale to by potřebovalo o pořádnou dávku režisérské invence navíc. Hooper má k dispozici vynikající herce, ale experimentální vystoupení na jediný záběr začnou po skvělém "I dreamed a dream" nudit a ke konci už jsou dokonce téměř nesnesitelná. Je to obrovská škoda, protože syrový vizuál tomu padne skvěle a Jackman dává do Valjeana maximum. Bídnici jsou ale ve finále filmem, jehož největší síla je v jednotlivých částech. Samostatné výstupy na youtube jsou určitě dechberoucí, vidět jich ale více než třicet na tříhodinové paletě... to už takové terno není. 60%

Pomalý thriller, který preferuje gradaci před akcí se solidním Cruisem a zatraceně obstarožním feelingem. Bez nejmenších problémů by to zapadlo k Siegelovinám ze sedmdesátek. Dneska už se přeci jen preferuje trochu větší tah na branku, ale jako připomínka starých časů, kdy za volantem Camara seděl McQueen, je Reacher téměř vynikající. Škoda lehce natažené stopáže, jinak je totiž první Reacherův výlet na plátna skvělým thrillerem s šikovným vedením od McQuarrieho. 80%