kiddo

Netuším, čeho chtěl Klusák zinscenováním své představy o typickém čehůnském kokotovi dosáhnout (třeba se těch autentických kokotů oproti původním předpokladům nedostávalo, tak bylo třeba nějaké vyrobit), ale touhle podlézavou seminárkou akorát úspěšně potvrdil, že ve srovnání s takovým Tomášem Kratochvílem toho zjevně nemá k tématu moc co nabídnout – a možná že kvůli té samožerské exhibici, zorchestrované přímo v Osvětimi s cílem dokázat vlastní citlivost, je ještě nechutnější hovado než ten jeho imaginární konstrukt. Příště bych doporučovala natočit tu fikci přiznaně, páč tady ta výpovědní hodnota jaxi nejni (i když asi radši ne, i Kult hákového kříže měl věrohodnější dialogy).

Nedá se o tom říct nic jiného, než co padlo už o knížce, a sice že existence takového kvanta mařen, které nejenom zjevně nikdy neměly pořádný sex, ale navíc netuší o existenci solidního literárního porna, je vskutku depresivní. PS: člověk by musel být slepej, aby přehlídl, že nejde o nic než o hodně špatnou fanfikci Stmívání. Kvalitativně naneštěstí Nového měsíce, a navíc bez všech těch úletů, díky nimž byl Nový měsíc snesitelný.

Je fajn, jakými scenáristickými kličkami se na těžce nepravděpodobné atraktivnosti, pardon, zachovalosti té baječně ceckaté mrtvoly postavila (hehe) celá zápletka. Průhledné? Kdepak, tady někdo zasluhuje metál, že z toho nekrofilního soft porna, co mu jeho tlustý zpocený šéf s bílou cukrářskou dodávkou zadal, vykřesal něco, na co se dá při dobré vůli docela i koukat.

Asi nejlepší a nejzručněji natočený Wan. Takže pořád něco, čemu se platí radši obloukem vyhnout. Hvězda za super fonty.

Jako prťavé kiddlátko jsem chtěla pokračování. Po letech jsem zjistila, že existuje něco jako Robert Baratheon a že co do příšernosti té tragicky zaniklé moravacké nádheře fakt nesahá ani pod lem legín. Teď už nedávám ani originál, aniž bych brečela, jak Popelka, logicky zahynuvší ve třiceti na uchlastání z deprese, měla kurva na víc.

S agresivníma optimistama je to holt těžký, no.

Dvě a půl hodiny čistého fanservisu, a přesto mě všechen ten podbízivý humbuk (včetně mé osobní libůstky) nechal úplně chladnou. Na Posledních z Jediů je strašně vidět, jak je nové pojetí Hvězdných válek přecpané: materiálu bez problému na desetidílnou sérii, která by umožnila charakterovému vývoji trochu dýchat, rozpracovat některé myšlenky víc do hloubky, zaplácat díry v zápletce, vyjevit zásadní informace důležité pro to, jak mám zjevně vnímat jisté postavy (bez prozrazení, co vlastně je na temné straně síly tak lákavé, není Kylo Ren nic než extrémně emařský nácek, byť očividně má vzbuzovat soucit) a napravit zásadní vady konceptu (jelikož celý film se odehrává v průběhu několika desítek hodin, bezprostředně po skončení TFA, a Luke se do nějakého učení logicky moc nehrne, udělá Rey kompletní obrat od konce minulého dílu zhruba za jeden den). Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy chválit prequely, ale novým SW by dost pomohlo, kdyby konečně trochu rozebraly politickou situaci způsobem, který by opravňoval a vysvětloval jednání i motivaci postav a neřval, že je prostě jen potřeba rozestavět šachovnici stejně jako v sedmadedmdesátém. Do toho tu máme heist z nutnosti, protože přece nenecháme půl osazenstva sedět na prdeli. Plus je tu samozřejmě ten malý bonbonek, že kritici TFA se vlastně nemýlili a Rey opravdu je wunderkind, který se od Jediů nemá čemu naučit. Ve výsledku mám nějak problém formulovat, jestli se oproti konci TFA vůbec něco změnilo. Třeba se nějakého toho příběhu konečně dočkáme v deváté epizodě, ale mně už to bohužel začíná být tak nějak docela jedno.

Nějakej šikula vytočil při korekci barev čudlík úplně do strany, takže všechno bílý planulo jak reflektor, na takhle profesionální práci se prostě nedalo koukat. Jo a pak tam byly nějaké vlhké obézní padesátky a poloztopoření důchodci, tož si to přeberte. Plus samo totální hyenismus: já se toho otílkovaného Kajínka jako moderátora Krimi zpráv snad fakt nedočkám.

Tak jsem si uvědomila, že můj alkoholismus je vlastně podvědomou, zcela racionální reakcí na svět kolem mě. Všechno jedno, hlavně to svý prděníčko, na politice nesejde, s ničím nic nezmůžem, dyť jsme jen hodný ubližovaný lidičkové s velkým srdíčkem, i když pochodujem za Dělnickou stranu. Velký obdiv režisérovi za jeho schopnost s tímhle materiálem diskutovat, protože jinak je ten český sjezd směr totální prdel asi nezastavitelný.

Na hromnice o den více kombinovaný se Stáhni mě do pekla kombinovaný s Mystery Spot, kdyby Bill Murray byl jako čuran zcela nenapravitelný, Stáhni mě do pekla zcela křečovitě nevtipné a emocionální obsah v Mystery Spot zcela nezasloužený. Protagonistku ojebat jateční pistolí, děkan.