Cassandra

V polovině filmu jsem si byla celkem jistá pětihvězdičkovým hodnocením, protože mám ráda, když mě film překvapuje každým záběrem, ale postupně mě ta smyčka záchvat - podivné představy - pronásledování začala připadat trošku stereotypní a já se lehoulince nudila. Ale film je krátký a svižný, pointa slušná, skoro mě začala zajímat matematika a obecně se jedná o dílo, které se hned tak nevidí - napsán, zrežírován i zahrán je tento film fakt výborně.

Welles asi nebude moje krevní skupina. Viděla jsem od něj čtyři filmy a zrovna tenle, ten nejslavnější, mě zaujal nejmíň. Problém byl, že mi po celou dobu byl Kane a jeho eskapády úplně ukradené, a to mívám životopisné filmy celkem ráda (i když spíše ty o umělcích). Prostě pro mě je to chladný, nudný film, nezajímavý i po tolik vychvalované formální stránce. Jediné dílo, které se mi od Wellese jakžtakž líbilo, byly Skvělí Ambersonové, kde postavy působí opravdu živě, styl vyprávění je zajímavý a i režie je plná drobných nápadů a netradičně pojatých scén a záběrů. Ale i tak už asi nepotřebuji vidět další jeho film...

Hodně silný film, kterému ale nemůžu dát plné hodnocení - film mě začal vtahovat až zhruba se scénou chlapcova návratu domů, předtím jsem se akorát velmi často dívala na hodiny a většina počátčních scén mi přišla tak nějak o ničem. Také mi vadila tak trochu psychedelická kamera, někdy rušivá hudba a afektované hraní zejména ženských postav, tyhle prvky mě z filmu hodně vytrhovaly. Postupně se ovšem moje výhrady vytrácely a realističnost vzrůstala. Vyhlazení vesnice opravdu působí na emoce jako tornádo.

Tohle rozvedení Poeovy povídky se celkem povedlo - i když je děj úplně jiný, je naprosto v duchu strašidelných příběhů a pointa je velmi slušná. Pořád lepší vymyslet docela zajímavý děj, který udrží vaši pozornost po celou délku filmu, než nechat čtyři lidi hodinu a půl courat po baráku, jako tomu bylo v Zániku domu Usherů. Výprava a kamera a vůbec jakási stará patina, dodává tomuto filmu sympaticky starodávné kouzlo. Jediné v čem Zánik nad Jámou trochu vede, je to, že Price tam je snad ještě lepší, a to je co říct.

Mayovky jsem měla vždycky celkem ráda, takový Poklad na Stříbrném jezeře jsem viděla nejméně dvacetkrát (a občas, když se mě někdo zeptá, co chci, řeknu že druhou půlku plánu, krmivo pro koně a pět tisíc dolarů:) a Žut patří k těm lepším - casting se povedl, příroda je nádherná, patos správně dávkovaný a jako bonus scény typu Barker bodá "nožem" do "medvěda", v "noci" jsou na nebi vidět bílé obláčky a do toho zvukař dělá usilovně hú, hú, aby se diváci nechali oblafnout, ale to k zážitku patří. Chybí sice hláškující indiáni, ovšem dostatečně je nahrazuje lord se svým sluhou.

No, já tu tedy nějaké zvláštní novum nevidím, závody vypadají jako docela levná počítačová hra, naštěstí mají aspoň grády. Orientace na děti měla být buď dotaženější, nebo vůbec žádná (mě tedy brácha se šimpanzem dost štval, adapatace neadaptace). Díky tomu, že jsem se až tak nenudila (krátké záběry, nápaditá režie) dám tři, ale komerčnímu neúspěchu se nedivím.

Království - Nic převratného, ale to, jak umí Berg natočit akci (chvílemi máte pocit, že jste na plátně s postavami - i když v situacích, kdy byste o to rozhodně nestáli - a málem přestáváte dýchat) je obdivuhodné, plus ještě závěrečná pointa a na čtyři hvězdičky to stačí.

Autoři si zřejmě očekávali, že Hepburnová bude v hlavní ženské roli působit roztomile praštěně, ale je pouze nesnesitelně protivná (vinou scénáře, nikoli výkonu). Jestli vám připadne vtipná například situace, kdy si Hepburnová omylem sedne do Grantova auta, ten jí stoje na stupátku u dveří několikrát tuto skutečnost sdělí, ale ona díky svému neustálému žvanění tuto prostou skutečnost nepochopí a odjede, tak se vám možná bude tato komedie líbit, jelikož takových "vtipných" omylů plná. Ještěže je tu leopard, který je tam má všechny na háku. Zde zmíněná Eva tropí hlouposti je asi tak stokrát lepší.

S hrdinou může být těžké sympatizovat. Třiadvacetiletý člověk už by si mohl trochu uvědomovat, že rodiče jsou taky jenom lidi a holt chtěli vypadat trochu líp a nevykládali dětem všechno. (Lhali mi. Béééé. Nic jim neřeknu, odjedu a ani nezavolám není reakce vyzrálého a samostatného člověka, na kterého si hraje). Nemusel by jim lži a hádky odpouštět nebo s nimi bydlet, ale tohle už je trochu moc. Film hodně prezentuje divočinu jako spoustu úžasných míst, kde skoro nikdy neprší, oblaka plynou a potkáváte tam úžasné lidi, kteří se s vámi rádi baví a dají vám práci, i když nemáte občanku. Asi každého napadne, že by někdy rád byl daleko od lidí, jen v přírodě, ovšem myslím, že by se to nedalo vydržet dlouhodobě - co by člověk celé dny dělal? OK, nějaké to zajištění obživy, četba, procházky, ale jak dlouho by trvalo, než by se začal nudit? Nemluvě o tom, že by musel být celou dobu naprosto fit. Kompromis je třeba horská chata, dlouhé volno, zásoby a léky nakoupené za peníze vydělané ve vaší stálé práci a telefon v dosahu pro případ, že vás kousne had nebo si něco zlomíte. Žádný adrenalin, avšak relativní pohoda. To by mělo pro odpočinek od civilizace stačit, ale takový film by byl o ničem. Into the wild o něčem je, ovšem díky extrémnímu uvažování hrdiny na mě působil poněkud odtažitě.

Mangold umí natočit dobrou scénu, postarat se o atmosféru, ale nějak nemá štěstí na opravdu dobré scénáře. Spousta lidí si tu stěžuje na nelogický závěr, ale mě připadal film hloupý už tak od první třetiny. Pak už jsem si jen tak říkala: "Proč s nimi ten Russel furt chodí, nechá na sebe střílet a prostě neuteče? Proč se na to minimálně polovina lidí v "eskadře" nevykašle a nevrátí se domů? Vždyť riskují jen proto, aby poprava desperáta byla příkladně odstrašující a veřejná, to jim za to stojí?" Ještěže bylo na konci aspoň to písknutí, už jsem si málem ukroutila hlavu. Crowe je sice patřičně charismatický a Bale věrohodně zoufalý, kamera i hudba jsou fajn, ale víc jak na tři a půl to není.