Pavlínka9

Film byl natočen během dvou hektických dubnových týdnů v malém studiu v severolondýnské čtvrti Maida Vale.

V čase 1:41:20, kdy Annie Wilson (Cate Blanchett) vstupuje do dětského pokoje, je možné si ve 3 záběrech všimnout 3 rozličných poloh rukou jejího syna v posteli.

V čase 1:35:20 poté, co začne Annie Wilson (Cate Blanchett) téct krev těsně u oka a přes rty, není po krvi ani náznak. O pár vteřin později má pak krev v jiné části obličeje.

Ve scéně v čase 14:30 ve chvíli, kdy Annie Wilson (Cate Blanchett) vchází do dětského pokoje, se mění poloha jejího syna v posteli. V 1. záběru je uprostřed postele, ve druhém je více na levé straně.

Byly natočeny dva různé závěry filmu. V jednom z nich dojde mezi Devereauxem (Frederick Stafford) a Granvillem (Michel Piccoli) k souboji na prázdném pařížském stadionu a Granville je zastřelen odstřelovačem. Ve druhém případě Devereaux zahlédne Granvillea na letišti Orly před odletem do Ruska a oba se navzájem pozdraví. Nakonec byl použit závěr, ve kterém Henri Jarre (Phillippe Noiret) vchází do domu. Jelikož jeho postava chodila o holi, bylo nutné natočit pouze poslední fázi chůze dveřmi předtím, než zazněl sebevraždený výstřel z jeho pistole. Obecenstvo se s takovým zakončením příliš neztotožnilo, ale studio odmítalo jakýkoli závěr, kde by špion nebyl potrestán a jeho sebevražda tak skýtala určitý kompromis. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Film vychází ze stejnojmenného románu Leona Urise a Juanita de Cordoba byla skutečně žijící postavou. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Snímek se natáčel v Kodani, Wiesbadenu, Paříži, Washingtonu, New Yorku a ve studiích Universalu v Hollywoodu. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Snímek vycházel z románu „The Rainbird Pattern“ Victora Canninga. Hitchcock požádal Anthonyho Shaffera, jestli by mohl napsat scénář, ale Shaffer to odmítl. Ernest Lehman souhlasil, i když navzdory určitým pochybám o příběhu. Místo děje románu bylo pozměněno a prostředí Kalifornie nahradil anglický venkov. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Hitchcock chtěl do role George Lumleyho obsadit Jacka Nicholsona, ale  Nicholson byl tehdy zaneprázdněn prací na filmu Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (Zdroj: Vždyť je to jen film)

Krátce po zahájení natáčení nahradil Roye Thinnese, který byl obsazen do role zlosyna Adamsona, William Devane. Thinnes se nikdy nedozvěděl proč. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

O roli Julie Rainbird se ucházela Lillian Gish. Úloha však byla přislíbena Cathleen Nesbitt. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

"Myslím si, že film Roztržená opona byl špatně obsazen," řekl Hitchcock. "Měl jsem do něj obsadit hrdinu, který by byl zpívajícím vědcem a který by doprovázel Julii Andrews." [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Hitchock na natáčení vzpomínal se slovy: “Na začátku natáčení mi Paul Newman poslal několikastránkové poznámky s několika návrhy na úpravu své postavy. Vzal jsem si to příliš osobně a považoval jsem to za urážku. Tehdy jsem to ještě nevěděl, ale takové chování se netýkalo pouze mě. Totéž praktikoval i u jiných režisérů.“ [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Roztržená opona byla inspirována příběhem zběhnutí britských a amerických špionů, kteří přešli na stranu Sovětského svazu, zejména Guye Burgesse a Donalda Macleana. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Postava východoněmeckého vědce, který prozradí tajné záležitosti, týkající se jaderného zbrojení své země, připomíná pana Memoryho z filmu 39 stupňů. Podobně jako Memory je i dr. Lindt (jméno Hitchcockovy oblíbené čokolády) donucen k tomu, aby promluvil, v tomto případě proto,aby opravil své vědecké kolegy, kteří jsou, jak se nakonec ukáže, americkými špiony. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Filmový štáb vzpomíná, jak zábavné bylo obsazení Seana Conneryho. Autoři nevěděli, koho obsadit do role Jižana z vyšších vrstev. Jednoho dne Hitchcock řekl: "Právě se natáčí jedna z knih o Bondovi a slyšel jsem, že ten chlapík, který hraje Bonda, stojí za vidění. Měli bychom si sehnat nějaké ukázky." Štáb proto přošel scény s tímto hercem, který mluvil se silným skotským přízvukem. Poté se na sebe autoři navzájem podívali a vyprskli smíchy: "Toho musíme rozhodně vzít.“ A později nelitovali. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Autor scénáře Evan Hunter shodou okolností pojmenoval "Melanie" postavu, kterou měla hrát Hedren, aniž by tušil, že se tak jmenuje její dcera. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Hitchcock k tvorbě filmu doplnil: “Nejobtížnější byl záběr, ve kterém je zachycen výbuch benzinové pumpy z pohledu racků. Při řešení výtvarné stránky filmu jsem se inspiroval obrazem Výkřik Edvarda Muncha, pocitem bezútěšnosti a šílenství v jakési pustině, která vyjadřuje vnitřní rozpoložení člověka.“ [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Někteří ptáci, kteří se ve filmu objevili, byli cvičení, jiní byli stroje a několik jich bylo animovaných. Při animování ptáků asistoval Robertu Boylemu průkopník animace Ub Iwerks. [Zdroj: Vždyť je to jen film]

Protože Hitchcock během natáčení filmu jak osobně, tak pracovně dobře vycházel s Evanem Hunterem, požádal tohoto spisovatele, zda by mohl podle povídky Winstona Grahama připravit adaptaci Marnie (1964). [Zdroj: Vždyť je to jen film].