TheDarKnig

For Darkseid! To Be Continued. Kvalitativně je tenhle velmi neobvyklý režisérský sestřih někde na pomezí 3 a 4 hvězd. Přikláním se ke čtyřem nejen kvůli tomu, jak neuvěřitelná byla cesta tohoto filmu až k této finální, zcela prvotní podobě, kterou Snyder zamýšlel, ale také proto, že přes masivní stopáž 4 hodin mě film vlastně ani na chvíli nezačal unavovat. Jednu věc můžu říct bez jakéhokoliv váhání, tenhle sestřih je rozhodně o kus lepším filmem než byl ten, který se Warneři rozhodli pustit do kin před pár lety. Mám Whedonův styl rád, ale Justice League 2017 zachránit nemohl. Byl to příliš výrazný střet zcela odlišných vizí, jakoby dělali pejsek s kočičkou dort, a navíc jim v této verzi příběhu z ingrediencí ještě někdo další tak třetinu ukradl. Utrpěly tím postavy, utrpěla tím logika a utrpěl tím závěr filmu. Nicméně, zdaleka ne všechno funguje tak jak bych si přál i v Snyderově prvotní a taktéž konečné vizi. Porovnávat s předchozím filmem ale nebudu, protože si ho popravdě už moc nepamatuji a nemyslím si, že by to stejně bylo nějak konstruktivní. Nejdůležitější  je, zda  fungoval a bavil film sám o sobě. Takže asi takhle, čtyři hodiny tady opravdu nutné byly, protože film musel stihnout představit důležité nové postavy, sblížit je s těmi již známými a vedle toho musel mít dostatek prostoru pro novou zápletku. Otázkou je, jak moc se to vše podařilo v příběhu skloubit do funkčního celku. Schopnější režisér a scénárista by to zvládl určitě na jedničku, Snyder se místo toho zase trochu topil ve svém prvoplánovém velikášství, což nutně vedlo k ztrátám v komornější rovině. I přes takovou délku jsem proto nakonec neměl pocit, že by některé postavy byly dostatečně zajímavé a prokreslené. A téměř zoufale jsem čekal celý film na jakýkoliv osobní, intimní rozhovor mezi kýmkoliv z nich, nutno říct, že jsem se naštěstí několikrát dočkal. Ale chemie mezi postavami prostě příliš nefungovala asi právě kvůli nedotaženým dialogům. Kdybych měl tedy hodnotit jednotlivé postavy - Batman byl jako jádro týmu fajn, ale nejlepší chemii a slovní výměny měl  s Alfredem. Aquaman jako agresivní, výbušný polobůh byl v několika málo momentech cool, ale o moc větší roli nedostal a působil značně hůře než ve své sólovce. Wonder Woman taktéž nedostala tolik prostoru, ale jakožto další těžká váha v týmu a polobohyně, která měla nejvíce znalostí o minulosti, alespoň dostala stylovou roli badass likvidátorky a méně stylovou roli expozičního kontejneru. Gal Gadot ji tahala u mě nahoru (vzhledem) i dolů (hereckým výkonem), vlastně u této herečky řekl bych docela tradiční divácká rozpolcenost. Nově příchozí Cyborg - krom prkenného projevu, který byl v případě této postavy naopak asi zamýšlený, byl jeho klasický origin příběh zpracovaný slušně (nikdy mě tato postava moc nezajímala, takže plusové body za snahu)  s hezkým, emotivním a logickým zakončením. A nakonec Flash - s ním jsem měl největší čistě subjektivní problém, totiž přesněji řečeno s Ezrou Millerem a jeho pojetím Barryho Allena. Celou stopáž mi jeho trapné pokusy o humor a obličejové kreace lezly na nervy. Ale! Překvapivě díky důležité roli v závěru děje, kdy dostal taky jeden z nejlepších momentů celého filmu, jsem dokázal docenit jeho roli v příběhu i vývoj jeho postavy. Supermana vynechám, protože i když byl důležitým faktorem v úvodu i závěru filmu, jeho postava jinak nebyla nikam posunutá, tedy snad kromě chvilkové snahy udělat ji ještě temnější, Snyder fakt mnohdy nezná hranice. Čímž se můžu oslím můstkem vrátit k zmíněnému velikášství, o které se Zack snažil. Někteří lidé si to užili stoprocentně, až tak, že začali přirovnávat film k Pánu prstenů, na mě ta rozmáchlost a monumentálnost zapůsobila jenom částečně. Zmínil jsem, že jsem doufal, že scénář dá při své délce postavám dostatek prostoru, ale popravdě by mi ve skutečnosti stačilo, kdyby jim dal dobře napsané dialogy a interakce i na menším prostoru. Protože rozmáchlost, snaha o mytologické podhoubí a velkolepost v cca první hodině/hodině a půl filmu nebyla vůbec marná, zejména ve spojení s tím, že na straně dobra docházelo k ztrátám a byla příjemně cítit ta nepřipravenost a zoufalství. Nevadilo by, kdyby i zbytek filmu byl podobně velkolepý a drsný, souboj s časem až do finále. Jenže naneštěstí nebyl, děj se od obrovského měřítka přesunul na malinkaté souboje samozřejmě příhodně v místech, kde nebyla ohrožena větší populace a bez citelné hrozby celému lidstvu (i když šlo o osud planety!), až v závěru filmu se něco podobného povedlo navodit, a to jen na chvíli. Přijetí Muže z oceli hloupými kritiky a fanoušky, kteří nedokázali rozdýchat finále v Metropolis, asi navěky zamezí alespoň u superhrdinských filmů něčemu ve stylu destrukce, kterou způsobil Zod a jeho parta. Opravdu mrzuté. Každopádně tím neříkám, že kromě první hodiny byl zbytek děje kvůli omezenějšímu měřítku nudný nebo dokonce špatný. V rámci mezí celý děj dával smysl, jeho struktura byla logická a postupně se bez větších zakopnutí vyvíjela k finále a Snyder docela umně dokázal do hlavního děje vplést již zmíněné charakterní oblouky některých postav. Ale těch zpomalených scén být méně mohlo (začínám si myslet, že tak si Zack asi představuje přidanou uměleckou hodnotu, tedy vedle prvoplánových voleb písniček, prvoplánové obrazové symboliky a taktéž jeho nově objevené umělecké hodnoty natáčení superhrdinského blockbusteru v 4:3 :). A abych byl upřímný, ani ta první hodina nebyla bez chyb. Možná mi sedla její velkolepost a drsnější atmosféra, ale když mělo dojít na melodramatické dialogy nebo jmenovitě např. expoziční monolog o padouchovi, slabiny scénáře se projevily naplno. Tohle žádný Pán prstenů prostě nebyl. Vše působilo strašně uměle a papírově, v případě zmíněné expozice nepomohl výkon Gal Gadot, která svůj monolog doslova přečetla bez jakékoliv snahy jak při čtení na základní škole. Spíše detail, který mi zas tolik zážitek nezkazil, ale proč ho nezmínit. Bylo to úsměvně levné. Snad stejně jako špatné vizuální triky důsledek omezeného času a rozpočtu při dotáčkách, resp. postprodukci tohoto sestřihu. Abych však na Gadot v tomhle otřesně dlouhém textu jen neházel špínu, snad všechny její akční scény byly fakt parádní, včetně té brutální, stylově natočené první. Tak nějak si představuji polobohyni proti smrtelníkům. Obecně, i když se mi nejvíce zamlouvala akce v první části filmu (zejména Themyscira a Atlantis), byla většina akčních sekvencí naštěstí natočená schopně a zábavně, každý hrdina měl své momenty a choreografie byla obstojně promyšlená. Ale samozřejmě, koneckonců tady šlo hlavně o body do stylu a solo a coop hrdinské momenty. K padouchům jen tolik: Darkseid byl asi takový jako v komiksu, tedy univerzální hrozba bez hlubších motivací, Steppenwolf kromě podařeného faceliftu určitou motivaci dostal a měl kolem sebe správnou auru neporazitelnosti (proto byl tak skvělý souboj v Atlantis :), tedy pokud se zrovna neplazil jako pes před svými nadřízenými. Ale tak to u těchto zloduchů bývá. Potitulkové scény před titulky absolutní WTF, i když některé předchozí easter eggy byly fajn. Tam si Snyder vybral asi vůbec nejslabší chvilku. SUMA: Nakonec bych napsal jen to, že určitě neberu nekritické nadšení zarytým fanouškům, kteří bojovali roky o to, aby tenhle sestřih mohl vzniknout. Jsem rád, že se jim jejich sen splnil a že v mnoha případech byli dokonce plně uspokojeni tím, co viděli. A nelituji toho, že jsem díky snaze fanoušků, herců a nakonec Warnerů mohl vidět tento v mnoha ohledech výjimečný projekt i já.  Ale osobně si myslím, že výjimečný projekt nedokázal poskytnout stejně výjimečné kvality a nesplnil úplně všechna očekávání. Ale přes všechny zřetelné chyby bavil a to se počítá. 7/10

"You must always have a knife in the darkness."

SPOILER if you win, you live, if you lose, you die. If you don't fight, you can't win. Fight. Fight!

Bolestivý a hrůzostrašný, ale ve finále přece jen trošku nadějný pohled na nerozlučný a neoddělitelný vztah lidské civilizace a přírody kolem ní. Dokáže se lidstvo probudit nebo zaspí vlastní konec, brzy asi uvidíme. Zatím by se ale toto a další svědecké výpovědi o nezadržitelně se blížící zkáze měly pouštět nejen na školách a všem obyčejným lidem, ale zejména těm, kteří mají moc a schopnosti ještě něco změnit. Naneštěstí jsem osobně na rozdíl od sira Attenborougha už jen při pohledu na to, jak žijí ti "obyčejní" lidé (a o elitách ani nemluvě) docela skeptický. Pohodlí a žádná zodpovědnost, co je mi po tajících ledovcích někde v Arktidě nebo mizejících pralesích někde v zapadlé Amazonii. Nakonec bych vyzdvihl jako obvykle parádní technickou stránku, většina záběrů byla opravdu nádherná (nebo děsivě nádherná) a vše dobře doplňoval krásně tklivý a ponurý soundtrack talentovaného Price, který se už i na tomto poli dříve osvědčil se svým ost k The Hunt.

SPOILER I just keep moving forward... until my enemies are destroyed!

Pomalý build-up, ale ne utahaný. Myslím si, že vývoj postav je stejně důležitý jako vývoj děje. A je rozhodně zajímavé je vidět pro jednou všechny samostatně, protože tady vlastně konečně vidíme aspoň určité záblesky toho, jak všichni žili před tím, než se stali posádkou Rocinante a zachránci sluneční soustavy. Důležité pro určitý posun perspektivy. Ale v pozadí rozvoje postav se už stále zřetelněji začíná ukazovat něco shnilého.

Ticho před bouří. Skvělý build-up. A nejhezčí a možná zatím nejlépe zrežírovaná epizoda v této sérii. Konečně zcela bezproblémové tempo, výborně zvládnutá návaznost scén po dějové, případně i symbolické stránce. A i animace a hlasové výkony znovu na jedničku. Co se samotného děje týče, dostaneme několik dalších pro tento svět zásadních odhalení (ten nový úhel pohledu vlil sérii opravdu neuvěřitelné množství nové krve do žil, kdo by čekal, že se něco takového po šíleně dobré druhé polovině 3. série dá ještě udělat) a dojde i na několik tíživých, výborně napsaných osobních momentů (např. rozhovor v nemocnici). Ústředním motivem této epizody ale podle mě bylo ukázat to, že děti mohou zůstat a většinou zůstávají dětmi, i přes všechny otřesné okolnosti života. Proto moje poznámka na začátku komentáře o nejhezčí epizodě. Ano, i po stránce animace, ale hlavně díky té krásné, lehké atmosféře výdechu, která byla tak potřebná pro postavy nových "válečníků" (a jednoho velmi unaveného válečníka), pro jejich charaktery i pro jejich další humanizaci. Divák si díky tomu může vytvořit mnohem jednodušeji sympatie a osobní pouto + si může sám na chvíli oddechnout. Ovšem, koneckonců, tohle je stále svět SnK, takže již na konci epizody přichází další nádech. PS: THAT SCENERY OF PIECK, MAPPA ACTUALLY DID IT! :))

Víceméně souhlas s komentářem od kolegy J*A*S*M, s tím rozdílem, že mám díky sledování anime o něco větší odolnost k těm úplně největším klišé a pravidlům tohoto média. Ale právě proto mám rád i mezi anime (resp. jejich manga předlohami) hlavně ty, které s nimi buď pracují fakt dobře, nebojí se je narušit nebo dokonce jdou úplně proti nim. V této hrané adaptaci mangy nebyla vidět kromě výživného násilí snaha udělat cokoliv nějak nápaditě nebo zajímavě. První dvě epizody ještě působily jakžtakž nadějně a byl jsem zvědavý na řešení celého toho tajemství, a třetí epizoda aspoň fungovala na bázi překvapivosti, ale pak to začalo být fakt strašně pitomé. Na úrovni děje i postav. A nepomáhali ani herci, kteří z většiny buď neuměli vůbec hrát nebo byli zcela nudní, případně neměli ani kousek charismatu. Vztah mezi hlavní postavou a Usagi byl např. vybudovaný tak, že jsem neměl tušení, jak k němu vůbec došlo. Nevím zda chyba scénáře nebo chyba úplné absence chemie mezi herci. Poslední dvě epizody měly být podle všeho pořádný masakr, a několik momentů zejména v poslední epizodě fungovalo, ale tou dobou jsem byl už příliš unavený a znechucený dosavadním průběhem. Manga je pravděpodobně lepší, ale zjišťovat to nehodlám.

Pilot, ve kterém se toho moc nestalo, rozběh řady bude zřejmě mírně pomalejší, ale přesto se zdá, že se brzy budou dít velké věci. Došlo k rozdělení figurek na šachovnici a hra o sluneční soustavu může znovu začít. Asi bych dal jenom 3/5, nicméně za tu krásně zlověstnou úvodní sekvenci, propracovanější scenérie jednotlivých planet a stanic (VFX tým si tentokrát dal fakt práci s jednotlivými úvodními scénami, a dokonce i vnitřní prostory vypadají lépe než kdy předtím) a závěrečný proslov klidně o jednu hvězdu zvednu. Líbí se mi Inarosův hudební motiv a ačkoliv to přiznávám zvlášť po závěru čtvrté řady nerad, líbí se mi hodně i samotný Marco Inaros... konečně opravdu charismatický a extrémně nebezpečný padouch z Pásu.

SPOILER I have been thinking everyday since coming here, how did things turn out this way, ruined minds and bodies, people with no freedom left. People who even lost themselves. What kind of person would want to go to war if they knew they will end up like this? But there was something there all along, pushing us through hell. For most of us that something is not our free will, we were forced by others, or by our environment. That's why the people who push themselves into this hell see a different hell from the rest of us. They see something beyond this hell, maybe it is hope, maybe it is an another hell. I don't know which it is. The only people who do know are the ones who keep moving forward. Krásně podaná esence tragického příběhu SnK a možná i dějin civilizace jako takové. Jestli se genialita Isayamou vytvořeného světa naplno ukázala ve chvíli, kdy byl dosažen sklep Grishy Yeagera, touto epizodou se poprvé opravdu naplno ukázala genialita jeho práce s postavami. Znovu extrémně temný a neskutečně napsaný pohled na dehumanizaci a lidskou cenu války. Ovšem pro úplné docenění Reinerova vinou zmítaného života v úžasné paralele k Erenovi a pro docenění veškerých nuancí života válečníků na této osudové misi musím každému doporučit i předlohu, neboť MAPPA musela na tomto místě šetřit čas a prostor. Škoda všech těch produkčních problémů, ale na druhou stranu, studio zatím předvádí i v stižených podmínkách skvělou práci. We were just kids.....we didn't know anything