TheDarKnig

Na docenění musí člověk mít určité specifické nastavení mysli a značnou odolnost k japonské animované fantastice, ale pokud jsou obě podmínky splněny, nebrání už nic tomu, aby nasedl na hype train a již se jen neuvěřitelně vezl. Vůbec se nedivím tomu, že bylo tohle anime zvoleno nejlepším originálním anime dekády (i když osobně bych ten titul dal geniální Madoce). Od začátku až do konce obrovská smršť šíleně přepálené zábavy, neskutečné vizuální i vyprávěcí nápaditosti (často až old-school herní a komiksová beat-em-up obrazová poetika) a epických momentů pod taktovkou animátorů utržených z řetězu a mistra skladatele Sawana, vlastně v celkovém procentu hypeu napříč epizodami dokonce Trigger překovává podle mě sám sebe a předchozí dnes již legendární počin Gurren Lagann (nepočítaje jeho závěr, logicky :)). A pod povrchem toho všeho znovu krásný coming-of-age příběh, který se vyvine v něco mnohem větší, ale v jádru stále to srdce zůstane, přičemž tentokrát je to srdce dívky. Musím přiznat, že jsem se do hlavní hrdinky Ryuuko Matoi možná trochu zamiloval. Její design, její jméno (ovšem jména tady mají velmi zajímavá a cool znějící téměř všichni), její osobnost, a asi nejvíce její japonský dabing byly všechno trefy do černého. Ani většina dalších postav ale rozhodně nedělá ostudu, v čele s úžasně charismatickou a celkově výborně napsanou Satsuki Kiryuin. Nějaké výhrady by se jistě našly a u několika epizod jsem se trochu nudil nebo byl možná, jak je to u tohohle studia obvyklé, můj mozek úplně zahlcen, ale ve finále to byla jednoduše parádní jízda. Číselné hodnocení někde mezi 8,5-9/10.

Baby Yoda na cestě k Temné straně.

Slušný začátek sezony, zatím nedojde k ničemu extra objevnému (nepočítaje poslední záběr + pár perliček, kdy fanouškovské srdíčko zaplesá), ale pokud to je dostatečně vtahující, vůbec mi nevadí vidět ani Mandaloriana při tradiční práci lovce odměn. Při čemž dostaneme vhled do fungování Tatooinu a života na něm, jak toho inteligentního, tak toho zvířecího. Příjemně to rozšiřuje záběr celého vesmíru, stejně jako kvalitnější vedlejší questy ve videohrách. PS: 50 minut uběhlo ani jsem si nevšiml, to taky něco znamená.. a tempo vyprávění i prokreslení postav nebude tolik trpět.

If you wish to be the king of the jungle, it’s not enough to act like a king. You must be the king. There can be no doubt. Because doubt causes chaos and one’s own demise.

I wrote my way out of hell. I wrote my way to revolution. I was louder than the crack in the bell. I wrote Eliza love letters until she fell. I wrote about The Constitution and defended it well. And in the face of ignorance and resistance. I wrote financial systems into existence. And when my prayers to God were met with indifference. I picked up a pen, I wrote my own deliverance.

This is Kaeru. And, by remembering her name, I understand more about myself. My name is Sakaido. Full name unknown but it doesn't matter. What matters is that I'm the brilliant detective and I must solve the mystery of Kaeru's death.

SPOILER Andy wants me to tell you that keeping in touch with your family risks exposing all of us. That is not the real reason. The real reason is to protect your heart. You will watch all of them die, Nile. You will watch everyone you have loved pass away... And if you try to touch their lives they will ask questions, and through your answers they will learn your secret. And they will ask you to share it with them. And you will not be able to. And they will curse your name. They will beg, they will implore. They will not believe you when you say you cannot help them. And so they will grow desperate. And in desperation, they will do things to forever taint your memory of them. And they will still die. And you will never forget what they became before they did. Greg Rucka je mistr řemesla. Film nebyl stoprocentní adaptací, ale dokázal vystihnout docela slušně některé hlavní myšlenky a některé motivy ještě prohloubit. Řemeslně byl taky naštěstí obstojný a nevypadalo to tak strašně levně jak jsem se bál u upoutávek. Ale v rukou nějakého schopnějšího akčního režiséra by akce byla jistě mnohem zajímavější, o tom žádná. Možná mírně nadhodnocuji, ale prostě mě to bavilo. 7,5/10

Těžkej a s každou další epizodou stále nechutnější bizár. Skutečná buranská reality show, roztažená do pěti šílených let, ve které nakonec prohráli všichni hlavní aktéři svou lidskost (jestli ji vůbec kdy měli). Rozumím, proč se rychle pozornost tvůrců přesunula na tyhle lidské karikatury a kreatury, ale v pozdější fázi jsem si přál, aby se tak moc nezapomínalo na ty ubohé, nádherné, majestátní tygry a další zvířata, které z toho všeho vycházejí jako největší oběti. Americký sen v reálu.

Až na závěr, o kterém napíšu něco níže, přímočará a víceméně poctivá akční vybíjená napříč bangladéšskými slumy. Snaží se to místy o nějaký přesah a větší hloubku, nemůžu říct, že by to na mě úplně fungovalo, to by film musel mít silnější dialogy a asi i trošku silnější herce, ale v tomhle žánru stále dávám palec nahoru i za tu snahu. I přes svou jednoduchost a nevelkou originalitu mi přišel scénář navíc možná až překvapivě soudržný a nezapomněl vyřešit žádný z nastolených motivů a témat. Jen škoda, že v závěru si k dosažení kýženého výsledku musel Russo pomoct tradičními dramatickými berličkami, které na celém tom úsilí alespoň z mého pohledu zanechaly nepříjemnou kaňku. Do té doby jsem se ale celou stopáž výborně bavil, od začátku bylo jasný, o co šlo tvůrcům v první řadě - o poskytnutí co nejvýživnějšího akčního inferna. A to se rozhodně povedlo. Dlouhé akční sekvence jsou výborně natočené, vymyšlené a zrežírované, zvlášť v první polovině se nebojí ani různorodosti a nápaditosti. Chris zahrál titulního neohroženého žoldáka s technickou bravurou hodnou Reevese, ale k mému potěšení působil přesto zranitelněji a tedy reálněji. A to je pro mě v akčním filmu dost důležité. Abych to ale už shrnul, film asi není nic, co by se navždy zapsalo do dějin, ale je to rozhodně slušná, funkční jednohubka s ne úplně hloupým scénářem, který se nebojí naznačit některá vážnější témata, a s excelentním akčním řemeslem. Jen škoda, že zrovna poslední scény zanechají mírnou pachuť v ústech. A pak na vás v titulcích vyskočí, že je to adaptace komiksu... takže zpětně to cool finální rozhřešení vlastně asi dává smysl.

O Kawaii Koto