Olík

Budeme-li se bavit o fake trailerech, tak bych Eli Rothovy doporučil ještě jednou zkouknout Grindhouse projekty a především ten od Roba Zombieho.

Kdo se chce jednou vydrápat na filmařský Olymp, musí v začátcích vzít za vděk i příběhem s peprným námětem. Peníze však dostanete pouze, když se vám do snímku podaří získat jednu z největších hvězd filmu pro dospělé. Nenechme se odradit účinkováním Carmen Electry (nemyslím tím její vizuální stránku, ale kvalitu její filmografie), nesuďme podle desingu obalu ala teenage-pivní komedie, nebojme se převážně televizních zkušeností režiséra Surjika a soustřeďme se na původ vzniku Velká Británie. To je ten faktor, který lacinou studentskou zábavu amerického střihu vyšvihl o půl hvězdičky směrem vzhůru.

Jak se může v roce 2007 stát, že někdo vypustí do světa takovouhle „kvalitu“ aniž by byl veřejně ukamenován davem. Ten takzvaný -mega snake- byl patrně vystřižený z časopisu ABC. I don’t understand.

Začátek nového tisíciletí: Světem se šíří zvěsti o únosu amerického prezidenta, kterého v bílém domě nahradil jeho klonovaný dvojník. Za vším stojí mimozemšťané připravující se na invazi a tak nezbývá než do akce poslat nejlepšího muže tajných ozbrojených složek Franka Drebina. Moment, tady máme nějaký renonc - správně, na měsíční základnu není vyslán zkázonosný příslušník losangelské policie poručík Drebin, ale jeho budoucí já, zkázonosný vesmírný agent Richard "Dick" Dix. Ano, pomineme-li futuristický design Dickova dobrodružství, tak inspiraci legendárními Bláznivými střelami nalezneme za každým rohem, ať už jde o celkové schéma nebo jednotlivé menší gagy. Bohužel jednu zásadní věc se kanadským tvůrcům nepodařilo zkopírovat a tou je kvalita.

Vše již bylo napsáno, ceny byly rozdány, rány jsou zahojeny - tak co ještě dodat a zůstat originální??? Asi už nic, tak jenom zkonstatuji, že téměř ¾ filmu mne bezchybné herecké výkony, hutná atmosféra, depresivní síla příběhu a Aronofskyho osobitost zarazily hluboko do křesla z kterého mne konec, který se motal někde mezi japonskými mysteriózními thrillery a Herzovým subžánrem czechmade horor, hodně rychle vystřelil.

Nezávislé komorní TwoManAndOneWoman show debitujícího J Blakesona. Cením si především, jak si režisér po celé trvání tohoto thrilleru vystačil pouze s třemi protagonisty, aniž by nastalo vyloženě hluché místo. Bohužel to a ještě celkem osobitá zápletka jsou jediné dva body, které stojí vyloženě za pochvalu - všechno ostatní už bylo více či méně špatně. Pominu fakt, že s přibývajícím časem se slušný rozjezd začíná měnit v nefalšovanou bramboračku s nelogickým do očí bijícím chováním jednotlivých postav a zmíním jejich herecké představitele, kteří svým projevem škodili jak moly v šatníku. Neuvěřil jsem Gemmě Arterton, že má strach o holý život, neuvěřil jsem Eddie Marsanovy, že je násilnickým delikventem a už vůbec jsem neuvěřil Martinu Compostonovy, že jeho zaměstnáním je herectví! Nemohu být benevolentní jako někteří uživatelé a udělit, cituji doslova „hvězdičku navíc za Gemminy kozy“ - zůstanu pro to u podprůměrného hodnocení.

Třeba si o mně říkejte, že jsem HannahMontanafil, třebas si mě veřejně kamenujte, třebas se mi za zády smějte, ale já jsem se celkem dobře bavil a o nevhodnosti pro první stupeň navštěvující drobotinu bych neuvažoval ani jednu nanosekundu. Barevné prázdninové dobrodružství s nádechem celorodinné fantasy i nezbytným lehce infantilním popkornovým humorem, stoprocentně vhodné k zamáznutí líného letního dopoledne. ps: Tento komentář psal uživatel neznalí seriálu, který se stal jedním z nejúspěšnějších projektů vzešlých z Disneyho továrny, ale asi si někde pár dílu seženu, abych se dostal kompletně do obrazu.

Neválečně válečný debut polského režiséra Jaceka Glomba, který se netají obdivem k české tvorbě, zejména panů Hřebejka a Menzela (jaká musela být jeho radost, když se mu jednoho z nich podařilo obsadit), inspirovaný jeho vlastní divadelní inscenací o zabloudivší osádce třicetitunového kolosu T-34, jejíž misi za osvobození Čechů trpících následky kontrarevoluce zastaví až zdi poklidné vesnické hospody. Hospody, jejíž osazenstvu se touto událostí převrátí životy, stejně tak jako polské čtveřici obsluhující tank poeticky přezdívaný Beruška. Polská herecká smetánka (Zamachowski, Stuhr, Bluszcz, Grzeszczak) kooperující v této koprodukční komedii s českou hereckou smetánkou (Polívka, Holubová, Dušek, Issová) se netají nemalými ambicemi. Bohužel výsledkem je spíše nenávratně utopených padesát miliónů korun :(

Jsou mladí, jsou krásní, jsou úspěšní, ale co je nejdůležitější, umí vyrobit časovanou bombu z tuby od zubní pasty. Zpočátku Brangelinovská Válka Roseových na špiónskou notu, posléze absurdní souboj manželská romantika versus hutná akce. Ačkoliv film neposkytuje téměř žádný prostor k hereckým výkonům, nelze mu upřít jistou dávku sexy šmrncu. A co je vzhledem k životním propletencům nejdůležitější - vzájemná chemie mezi ústřední dvojicí je více než uvěřitelná, což u žánrově podobných filmů nebývá vždy pravidlem.

Když už se do tohoto hold vzdávajícího projektu pustila dvojice Tarantino & Rodriguez ruku v ruce, zákonitě musela počítat s nikdy nekončící hospodskou komparací. S jednoduchým srovnáním přicházím i já: Přestože je Death Proof především ve své druhé části přesvědčivěji stylizován do Grindhouse looku, zdlouhavé dialogy ač mající hlubší význam, časem zabíjejí atmosféru. Právě proto preferuji přímočařejší Planet Terror chrlící béčkovou akci od první klapky až do samotného konce, čímž se alespoň pro mne stává divácky atraktivnější. Auto zabiják vs. Planeta teror 0:1