drederik

Mé fotbalové srdce zaplesalo. Nepotřebuju vidět vyumělkované zápasy plné technických fines, ve kterých k rozhodnutí dochází poslední akcí a vymetením šibenice nejlépe nůžkami. Toho se mi přece dostává naživo v Gambrinus lize. Pohled do zákulisí je to, co mě a věřím, že nejen mě, zajímá nejvíc. Bojím se, že filmy jako tento budou i nadále vznikat jen vyjímečně.

Nemůžu si pomoct, ale Ridleyho filmy mám rád a o to víc, když spojí síly i s Crowem. Nečekal sem žádný zázraky, zvlášť při převažující kritice a o to víc se mi konečný výsledek líbil. Dalším velkým plusem je přítomnost vždy sympatického záporáka Stronga. Naopak největší slabinou je samotný název filmu. Věřím, že jako tahák působí skvěle, ale každý čeká zbojníky a přepadávání boháčů na lesních stezkách. Jenže tady je hlavní poněkud jiná válka s jinými nepřáteli, než jsme byli doposud u Robina zvyklý. Právě ten jiný pohled na celou legendu se mi zamlouval mnohem víc, než klasický souboj s šerifem, který tu byl už tisíckrát. Aspoň nemusím porovnávat s mým oblíbeným Costnerovým Hoodem.

Jsem zklamán. Doufal jsem, že Dominic West bude jedním z tahounů filmu, ale místo toho dostal na place míň prostoru než třináctý útočník v hokeji. K tomu trochu přehnané plítvání krví, kdy i z nejmenšího zranění stříká krve jak po přerušení hlavní tepny. A nakonec odfláknutý závěr, který mi naprosto srazil celkový dojem. Stejně sem fandil Olze.

V průběhu filmu sem si několikrát vzpomněl na generála z Černých baronů a jeho "Chce se mi zvracet", protože mně se taky chtělo. A muchomůrkami ve smaženici, kterou sem u toho večeřel, to určitě nebylo. Jediný, co můžu vcelku pochválit je hudba a to je setsakra málo, pokud má jít o remake legendárního filmu. Jsem tak rád, že jsem počkal na DVD a nenechal se zlákat do kina, protože bych toho litoval víc, než víkendové návštěvy ligového zápasu Liberce.

Sly nezklamal. Hlavy i končetiny lítali na všechny strany, kyblíky pod plátnem přetékali krví tak rychle, že je zaměstnanci kina ani nestíhali vylévat. A to je přesně to, pro co sem si do kina šel. U takovýho filmu není potřeba komplikovaně komplikovanýho a nečekaně vypointovanýho děje. Bohatě stačí vzít pár kaskadérů navlečených do uniforem a poslat na ně Ramba se Švédem. A že už to dnešnímu divákovi nestačí? Na to je odpověď jednoduchá. Kdo chce moc, nemá nic.

Jako malej klučina sem ho miloval a pouštěl si ho na vhs skoro tak často jako Vinetoua. Dneska už to sice svým zpracováním a hlavně dialogy působí místy hodně naivně až hloupě, ale nemůžu přece Sandokana zavrhnout, když jsem na něm vyrůstal.

Kdyby mi před rokem někdo řekl, že začnu True Blood sledovat, asi bych se mu vysmál. Jenže přišel jeden deštivý den, kdy nebylo do čeho píchnout a najednou je všechno jinak. Ale že se vůbec divím, vždyť seriály z produkce HBO jsou jedni z nejkvalitnějších. Každopádně současná 3. serie nese na svých bedrech velkou zodpovědnost, protože musí vyzvednout seriál zpět do výšin, ze kterých po otřesné sérii druhé TB spadl.

Čekal jsem, že to bude blbost, ale chtěl jsem to vidět kvůli Perrymu. Nakonec z toho bylo vcelku příjemné překvapení, protože kupodivu se na to dá koukat, i když tam Matthew hraje jen pár minut v úvodu a na konci.

Jak já toho Kutchera nemám rád. Sice se zbytkem osazenstva jsem byl jakžtakž spokojen, ale je to prostě klasická americká romantika, kde nic moc nepřekvapí. Své britské konkurenci nesahá ani po kotníky.

Že je Nolan genius není žádným tajemstvím. A že je Inception důkazem bravurně zvládnuté filmařiny, je taky bez debat. Ale nemůžu si pomoct, něco mi tu do dokonalosti scházelo. Nechci opakovat co tu vidím u jiných komentářů, jenže nevím jak jinak to nazvat a jak lépe to vystihnout. Prostě a jednoduše mi tam chybějí emoce. Sice sem seděl přikovaný k sedačce a neodtrhl oči od těch krásných obrázků a poslouchal úžasnou Zimmerovu hudbu, ale při odchodu z kina jsem nějak postrádal pocit, že jsem právě prožil něco vyjímečného. Každopádně po dlouhém zvažování to plné hodnocení přece jen dám, i když s odřenýma ušima.