Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (1 338)

plakát

Il Boemo (2022) 

Upřímně jsem rád za každý filmový počin, který je věnován jakékoliv poněkud pozapomenuté české osobnosti - v tomto ohledu mě tak Il Boemo velmi potěšil. Samotné zpracování mělo své mouchy, nicméně mě těch 140 minut velmi bavilo. Výborný Dyk spolu s podmanivým originálním italským zněním dokonce zastínili fakt, že se toho během té poměrně dlouhé stopáže moc nestalo. Český lev pro nejlepší film je letos v dobrých rukou.

plakát

Luís Figo: Přestup století (2022) 

Když k tomuto slavnému přestupu došlo, bylo mi nějakých 7 let, o fotbal jsem se teprve začínal zajímat (hlavně o ten ostrovní) a nějaký Figo v Barceloně nebo Realu Madrid mě nijak netrápil. S postupem času jsem se jako fotbalový fanoušek o této sáze dozvěděl víc a na toto netflixovské vyprávění o začátku dob, kdy fotbalem začaly hýbat obrovské peníze, jsem byl velmi zvědav. Překvapilo mě, že ani jeden z hlavních protagonistů z toho nevychází nijak dobře. Každý z nich nabízí část své strany příběhu, ale ve výsledku celý dokument působí jako směs lží a polopravd a z tohoto hlediska se jednoduše jedná o poměrně zbytečný počin. Jak to celé ve skutečnosti bylo se asi jen tak nedozvíme.

plakát

BANGER. (2022) 

Natočit celý film na mobilním telefonu mi přijde jako skvělý nápad a skutečně díky tomu působí tento počin věrohodněji. Čekal jsem však o poznání svižnější jízdu, která bude více o tvorbě bangeru a méně o drogách. Důraz na morální poselství o tom, že fetovat je špatné, mi přišel místy až přehnaný. I tak jsem velmi rád, že se u nás podobné svěží snímky točí.

plakát

V nemilosti (2021) 

Na poměry Neflixu docela slušný počin - zajímavý, uvěřitelný příběh, solidní herecké obsazení a i přes velmi pomalé tempo to dobře utíká. K dokonalosti daleko, ale slabší 4* si to zaslouží.

plakát

Tiché místo (2018) 

Námět zaujal. Ticho jako nástroj pro budování napětí funguje výborně - tím spíš, když se na to díváte za tmy a se sluchátky, které umožní vnímat každý zvuk. Celé to však působí nedotaženě a vyvolává strašně moc otázek a pochybností. Nebránil bych se ani delší stopáži, která by snad přinesla nějaké odpovědi.

plakát

Hodně štěstí, pane Veliký (2022) 

Komedie je stále mým nejoblíbenějším filmovým žánrem a velmi mě mrzí, že těch kvalitních v posledních letech vzniká jen pomálu. O to raději jsem za každou výjimku - a toto je jedna z nich. Trochu jsem se po přečtení obsahu obával, že to bude jenom trapné. Naštěstí se nic takového nenaplnilo. Emma Thompson, ale i Daryl McCormack to zvládli opravdu s grácií. Je z toho film, u kterého se sice divák nebude smíchy popadat za břicho, ale užije si příjemnou a svěží konverzační zábavu. A to rozhodně není málo.

plakát

Útěk z Alcatrazu (1979) 

,,There's always the possibility that some a**hole will be offended. Isn't there?" Pomalé tempo, promyšlený útěk. Ve druhé polovině skvěle graduje napětí, na závěrečnou pasáž jsem se vyloženě těšil - a rozhodně nezklamala. Eastwoodovi role zamračené, málomluvné postavy jako vždy sedí.

plakát

3 Idiots (2009) 

Moje divácké zkušenosti s Bollywoodem jsou prakticky nulové. Na tento kousek už jsem se i tak chystal roky. Odrazovala mě na komedii velmi dlouhá stopáž, která se ve výsledku ukázala jako snesitelná, ale zbytečná (asi bych vypustil hudební čísla, i když chápu, že to k tomu patří). Celkově jsem měl pocit jako na indické horské dráze - chaos, bordel, příběh i emoce lítají nahoru a dolů, místy je toho trochu moc. Ten nejdůležitější aspekt byl však naplněn - bavil jsem se. Bylo to vtipné, barevné, nápadité, neobyčejné. Možná bych měl asijským filmů dávat šanci častěji, v záplavě amerických komedií na jedno brdo tohle působí jako svěží vítr.

plakát

Sedm let v Tibetu (1997) 

,,If a problem can be solved there is no use worrying about it. If it can't be solved, worrying will do no good." Hezký snímek o prolínání zcela rozdílných kultur, se kterým mám jeden zásadní problém - postava Heinricha Harrera mi na plátně připadala natolik nesympatická, že jsem té jeho dlouhé cestě za přeměnou jednoduše nevěřil. Ačkoli mám Brada Pitta docela rád, tady mi neseděl a jeho neustálé namyšlené úšklebky byly místy vyloženě iritující. Díky krásným záběrům hor a výborné hudbě to ale i tak byl vcelku příjemný zážitek.

plakát

Poslední aristokratka (2019) 

,,Kdo nikdy neprohrál, nikdy opravdu nezvítězí." A tohle bohužel žádná výhra nebyla. Nudný snímek, který postrádá humor a naprosto nezvládá využít poměrně zábavného námětu. Od novodobých českých komedií už snad ani neočekávám, že bych se smíchy popadal za břicho, ale alespoň několik komických momentů by to opravdu chtělo. Snad příště.