Recenze (1 338)
Nesmiřitelní (1992)
Clint Eastwood nikdy nepatřil k mým oblíbencům a to ani jako herec, ani jako režisér. Unforgiven je bez pochyby jeden z jeho lepších filmů, ale bohužel nenadchl. Nebavily mě dialogy a postava starého kovboje, který ,,už není takový jako dřív" rovněž dvakrát nezaujala. V některých pasážích jsem ale byl opravdu spokojen a díky perfektnímu závěru pod 4* nepůjdu. ,,Get a veil."
Věčný žid (1940)
Těžko se to hodnotí. V dnešní době je samozřejmě jasné, že veškeré statistiky a informace prezentované jako fakta nemají s realitou nic společného, na začátku 40. let to ale na (nejen) německý lid nepochybně působilo jinak. Některé scény jsou vyloženě odstrašující (krysy, košer) a celkově se na to vůbec nekouká příjemně. Z historického hlediska je to dobrý příklad nacistické propagandy, samozřejmě je ale nutné ji brát se značnou rezervou.
Hadi v letadle (2006)
,,Well that's good news. Snakes on crack." Není žádným tajemstvím, že si Samuel L. Jackson kromě legendárních filmů zahrál i v pár béčkových bracích. A tenhle alespoň nabízí přesně to, co avizuje v názvu. Jinak těch pozitiv ale moc není. Bohužel to není dostatečně vtipné, abych se bavil a pořád mi není jasné, zda je to myšleno vážně, nebo ne. Tak jako tak už jsem viděl i daleko horší filmy.
Sedm samurajů (1954)
Americký remake jsem viděl dávno před originálem a musím přiznat, že to můj dojem zřejmě částečně ovlivnilo. Příběh je totiž takřka identický a jeho známost mi na zážitku 2x nepřidala. Především úvodní třetina mi u Samurajů přišla vyloženě nudná - shánění bojovníků nebylo zajímavé takřka ničím. S jejich příchodem do vesnice se sice děj trošku rozjede, ale nezáživné pasáže se sem tam stejně vyskytnou. Na jeden zátah jsem tak film opravdu nezvládl. Problém pro mě představoval i fakt, že ve mě snímek nevyvolal takřka žádné pocity - s vesničany jsem příliš nesoucítil, samurajové mi k srdci nepřirostli (Mifune navíc vyloženě otravoval) a po celou dobu mi jejich osudy byly tak nějak jedno. Dost to ale souvisí s tím, že po cca polovině jsem to hlavně chtěl mít už za sebou. Jeden z mála případů, kdy si americkou předělávku pustím daleko raději - originál tentokrát bohužel zklamal.
Jak básníkům chutná život (1987)
Pohodová atmosféra se snících básníků drží i ve třetím díle. Ani v rámci lékařské praxe Štěpán neztrácí nic ze své romantické povahy a jeho snahu o krásnou Píšťalku je radost sledovat. Film navíc opět baví vtipem a těší svojí lidskostí a nenuceností. Radost sledovat.
Stážista (2015)
Nepříliš vtipná, ale opravdu nesmírně příjemná feel-good komedie. Určitě jsem čekal více humorných situací v souvislosti se sedmdesátiletým stážistou v mladém kolektivu, ale to, že se De Niro rychle chytil, překvapivě vůbec nevadilo. Ba naopak. S Anne Hathaway vytvořili výbornou hlavní dvojici, která je hlavní zásluhou toho, že je The Intern víc než jen nudnou tuctovkou a moc rád si jej někdy v budoucnu pustím znovu.
Dokonalý šéf (2015)
Po poněkud povrchnějším začátku přichází pravá kulinářská oddechovka, kterých se snad nikdy nenabažím. A to i přesto, že Burnt nepřináší vlastně vůbec nic objevného. Ono se na to prostě příjemně kouká - dobré jídlo, výborné obsazení a klasická cesta za Michelinskou hvězdou, proložená pár překážkami a nějakou tou romancí. Za mě o kousek lepší než nedávný Chef.
Hodina prasete (1993)
Věrohodné právnické drama z období středověku, které líčí soudní proces s důrazem na historická fakta a může celkem slušně posloužit jako realistický obraz doby. Celý film je navíc vytvořen s určitou dávkou nadsázky a místy je z něj cítit kritika církve i tehdejších poměrů. Dobré herecké obsazení i výkony rovněž přidávají na kvalitě. Naprostá spokojenost.
Ex Machina (2014)
Komorné sci-fi s jasnou myšlenkou a vcelku zajímavým provedením. Problém je, že mě to tolik nevtáhlo, nebavilo. Oscar Isaac mě spíš otravoval, naopak Alicia potvrdila, že měla výborný rok. Od podobného tématu jsem čekal o dost víc, ale konec se povedl. Celkově lepší 3*.
Room (2015)
Film, který není příjemné sledovat. O to silnější ale dokáže vyvolat pocity. Brie Larson i Jacob Tremblay ze sebe dostali herecké maximum, aby nabídli filmový zážitek, který si zřejmě nebudu chtít zopakovat. Svět který dokázala Joy pro svého syna vytvořit z miniaturního pokoje je vskutku kouzelný a návrat do něj byl jednou z nejsilnějších scén, co jsem za poslední dobu viděl.