PhillM.

Tenhle zapomenutý klenot slovenského filmu mě potěšil. Krom toho, že je to psychologické/drama, je to i dost sranda. Sranda v duchu raných filmů Miloše Formana (ovšem Lásky jedné plavovlásky jsou ze stejného roku a Hoří, má panenko ještě o dva roky mladší). Scénář má rozměry jednoaktové hry, přesto má film poctivou celovečerní stopáž. A nuda to rozhodně není, i když se asi mnoha divákům může zdát, že v báru se vlastně nic neděje. Normální pátek, chtělo by se říct. Ale který pátek v báru za něco stojí a je zároveň normální? Zde jsou skvělé dialogy a výteční herci, mladému Labudovi bylo tehdy 21 let a hraje jako by právě přišel z Amarcordu (vím, vím, to by bylo možné až za 8 let, jasně). S Labudou, který brzy odpadne (doslova), hrají skvělý Dančiak a jako vždy výtečný Pántik. Prostě skvělý film, který byl z nějakého důvodu (mnou) opomíjen.Byla to moje škoda, napraveno.

Je to tak strašně blbý! :-D Představte si Wericha, jak to nadšeně říká. Ano, tak nějak jsem to vnímal i já. Čínská kultura má úplně jinak nastavené mantinely z hlediska vkusu i míry, třeba míry cynismu (v americkém filmu by třeba nikdy nebyl při tklivé scéně vzpomínající na pohřebky matky záběr do kremační pece). Jinak scénář je jako Frankenstein, posbírány jsou kusy hollywoodských filmů na toto téma a je to celé sešito horkou jehlou, postavy jakbysmet. Komický popleta vzor Jar Jar Binks, Rus s vodkou, vzdorovitý teenager, a jeho komplikovaný vztah s otcem, který se... atd. To vše je opravdu schematické, čouhá to jak sláma z bot a je to vážně "strašně blbý". A pak je tu námět, který na první dobrou vypadá ještě stokrát blbější, než vše ostatní. Opět jde však jen o tu míru. Číňani se s tím prostě nemazali. Když sci-fi, tak pořádnou. Není to ani tak SCI-fi, jako spíš sci-FI, ale zase proč ne? Pokud jsem dal Armageddonu tři hvězdy, zde musím jít na podprůměrné dvě, ale nebudu na tento film vzpomínat nějak ve zlém. Minimálně za odvážnou myšlenku, což do sci-fi patří, si úplné zapomenutí nezaslouží.

Prošumí, nezaujme, neutkví. Tohle není hudba, ale zábavný zvuk, jak kdysi řekl Dan Bárta.

Vynikající dokument o vynikající osobnosti světového filmu. Našince potěší zmínka o českém plakátu v domě Martina Scorseseho a závěrečný monolog, ve kterém hraje důležitou roli Kafkova povídka Sousední vesnice (1919).

Příjemné, pomalé (no rush), neurazí, skvělý Rush, pohodová sonda do mikroskopického výseku Giacomettiho života.

Takže, Hrdina má strach? Scénář: Jaroslav Dietl, hlavní hráči: Hrušínský, Pešek, Moučka, Prachař, Sovák, Deyl ml., Blanka Bohdanová, Vladimír Šmeral. Režie: František Filip. Původně jde o divadelní hru, naprosto brilantně napsanou, zde i výtečně zahranou. Bohužel i za hranou, takže po bratrské pomoci film zmizel, bylo třeba normalizovat. S povzdechem nutno konstatovat, že k takové brutální (a přitom komediálně velmi zdařilé) reflexi se náš aktuální režim nikdy nedohrabal. Přitom by bylo možno tohle natočit z dneška, stále by to bylo aktuální, snad ještě víc! Takové to kličkování mezi eurodotacemi... Ale hlavně: Když spadl most ve Studénce, kdo za to mohl? Zjistlilo se, že nikdo. Rozumíte, přesně jako v téhle satiře od Dietla. Prošlo to všemi myslitelnými kontrolními mechanismy, udělalo si to kolečko po soudech... A? Předseda senátu zdůvodnil zprošťující rozsudek konstatováním, že soud neví, proč most spadl, neobjasnily to znalecké posudky ani doplňující výslechy znalců. Výborně, soudruzi, ještě si nakonec zatleskáme. Stopáž (74 minut) z tohoto dělá výbornou jednohubku, to se musí vidět. Divím se ale, že Dietl, který byl za normalizace televizní hvězdou, nebyl za toto (a asi i jiné věci z 60. let) zrušen. Sakra, to bylo holt dobré. Dietl to fakt uměl.

Tohle nebylo tak velké zklamání jako Marťan, ale zklamání to bylo. Problémem je podle mě scénář, který na diváka hodí nějaké postavy, které jsou mu ale úplně jedno. Je to nudné a místy i dost blbé, hemží se to wtf momenty... škoda.

Velmi zajímavé pro fanouška kosmonautiky. Pro ostatní, obávám se, kráter plný nudy.

Tak Australané si v roce 2018 mysleli, že v nedaleké budoucnosti budou lidi nosit roušky, aby se chránili před nákazou? No... Tohle je sci-fi jak má být. Stojí to na vcelku jednoduchém, ale fungujícím scénáři a na poctivě odvedené práci skoro ve všech ohledech. Nechápu, jak může někdo tenhle film nazývat "béčkem". To asi nikdy žádné béčko neviděl, doporučím naskočit do stroje času a vydat se směr devadesátá léta. Tam je dost studijního materiálu. Zde jde o napínavý a dobře zahraný scifilmík, který je nápaditý v detailech i v celku (u tohoto žánru klíčová záležitost) a prostě dělá radost. Nechám to uzrát, ale tohle útočí na pět hvězd, protože si moc nedokážu představit, jak by to šlo udělat líp.

(Komentář č. 400, zase mi na kulatinu vyšla pětihvězda.) Brilantní záležitost a tak opravdový film, jednoduchý a ryzí, ve všem. Reakcí na veliké otřesy bývá tohle stažení se k prostotě, ať už je to rachot pásů tanků nacistů nebo spřátelených vojsk Varšavské smlouvy. Dost by mě zajímalo, jestli teď náhodou nestojíme před dalším takovým otřesem. A možná se zase budou točit takové filmy, bez póz a kurdlinek, blbých fórů, filmy o lidech, kteří existují a žijí životy, ne příběhy.