Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (125)

plakát

Transformers: Pomsta poražených (2009) 

Heslo pro tenhle díl bylo - víc robotů, víc infantilních vtipů, víc minut a míň příběhu. Ani jednička neoplývala zrovna geniální zápletkou, ale druhá půlka aspoň utíkala, a bylo vidět, kdo s kým bojuje a komu fandit. Tady jsem se už po půl hodině ztrácela v tom, kdo je kdo, o co vlastně jde a proč tam, hernajs, hodinu běhají po poušti! Na to, jak Bay točí akci, se pořád hrozně pěkně kouká, ale nejde to sledovat dvě hodiny v kuse. Na tak dlouho mozek nedokáže vypnout nikdo. Promiň Michaele.

plakát

Noční rande (2010) 

Stevu Carrellovi mnohem víc sedí trochu umírněnjší humor a role "souseda od vedle" než šílené kreace typu Willa Farrella. S Tinou Fey působí příjemně civilně, bez otravného fekálního humoru, s nábojem milujících se, ale vyčerpaných manželů, kterým jedna záměna identity okoření život. Bylo fajn sledovat, jak spolu vymýšlejí plán, jak normálně panikaří, přemýšlejí za pochodu, řeší manželské problémy a nakonec si samozřejmě řeknou, že jsou spolu šťastní. Mile mě překvapila "akční scéna", v podobě velmi originální honičky autem, případně Mark Wahlberg, jehož zdánlivě jediným úkolem bylo chodit bez trička. Krátká stopáž filmu prospěla, není to nijak natahované (i když scéna u tyče už je přece jen trochu moc), a tak Date Night utíká jako voda. Fajn film na odpoledne a příjemné překvapení od zatím dost průměrného Shawna Levyho.

plakát

Předčítač (2008) 

Možná bych vypustila část té první poloviny, ale teď chvíli po dokoukání si říkám, že byla důležitá pro udání budoucích událostí v Michaelově životě. Film má víc vrstev, není to jen o lásce mladého kluka a nacistické dozorkyně. Je to o vině a trestu, o hledání viníka za každou cenu, a o tom, že to, co je morálně správně, nemusí být populární.

plakát

Zrození šampióna (2009) 

Beru, že tohle je podle skutečného příběhu a rozhodně je pravda, že život sám často píše ty nejzajímavější příběhy. Ale nějak pochybuju, že to ve skutečnosti bylo všechno tak prosvětlené, pozitivní, cukrkandlové a že všichni (vážně úplně všichni) chtěli tomu klukovi tak upřímně pomoct. Co se týče samotného filmu, tak samotné čistě americké téma mi nevadí, jenom mi tam v tom chyběl nějaký vyloženě dramatický prvek. Pořád jsem čekala, kdy se něco pokazí, ale i k dramatu směřující okamžiky se vytratily do prázdna. Kvůli tomuhle prostě víc jak tři hvězdy dát nemůžu, protože to byl tradiční, americké hodnoty přehánějící film, kterých existuje plno, jen tenhle dostal o něco víc pozornosti. Sandru mám ráda už od první Nebezpečné rychlosti, a ani některými infantilními komediemi mě neodradila. Tady předvedla zajímavý výkon, rozhodně dokázala, že hrát umí, ale že bych jí za to dávala Oscara, to asi ne.

plakát

Con Air (1997) 

Na Skálu to nemá, ale těch hvězd, co se tu sešlo, to vynahrazuje. Cage se tu vesměs tváří zachmuřeně a odevzdaně, a přitom občas hodí nějakou hlášku - role přímo pro něj. Obsazení magorů vězňů bylo výborné, Malkovich působil děsivě a zároveň to nebyl jen čistý magor, ale očividně i s nějakou tou inteligencí. Slovní přestřelky Cusacka s Colmem Meaneym mě hodně bavily a docela mě mrzelo, že oba nedostali víc prostoru. Cusackovi neobvyklá akční role překvapivě sedla, a Meaney si svou roli drsného poldy taky očividně užíval. "Minilinie" Steva Buscemiho byla ta malá třešnička, vybroušenost, kterou u filmů Michaela Baye postrádám. Plný počet nedám jen za ten trochu natahovaný závěr, kdy muselo hezky dojemně dojít k setkání otce s rodinou.

plakát

Kouzelná romance (2007) 

Jak si ze sebe Disney chtěl udělat srandu, a vznikla z toho skutečná kouzelná romance :-) Pohádka se vším všudy, princem, princeznou, zlou královnou, polepšeným pomocníkem královny, mluvícími zvířátky...prostě všechno, co k tomu patří, jen s velkou dávkou nadsázky. Amy Adams byla vyloženě roztomilá, a opravdu výborně zpívá. Jen mě trochu mrzelo, že nedostala šanci si zazpívat Idina Menzel, která má taky skvělý hlas. A hlavně bylo fajn, že jako "sokyně" hlavní hrdinky to nebyla nesympatická mrcha. Jediný, kdo mi trochu do celého ansámblu nesedl, byl Patrick Dempsey, který byl místy vyloženě nevýrazný a necharismatický. Zato James Marsden jako princ z pohádky byl skvělý. Byla to taková pěkná oddechovka na víkendové odpoledne.

plakát

Motel smrti (2007) 

Chtěla bych potkat člověka, který hororům určuje ty pitomé české názvy. Tenhle film mě totiž mile překvapil. Sice mě nejdřív opravdu odrazoval název a v domnění, že půjde o obyčejný slasher (které moc ráda nemám), jsem si to pustila s nulovým očekáváním. Kate Beckinsale mě tu překvapila, jak zvládla roli ženy, které umřelo dítě a která tak trochu rezignovala na život. Luke Wilson, méně slavný bratr Owena, taky dokázal, že umí víc než jen romantické komedie. Opakovaným shlédnutím se sice kouzlo trochu vytrácí, ale už fakt, že cítím potřebu se na tenhle film tu a tam znovu podívat, je pro mě dobrým znamením. Čtyři hvězdy jsou možná trochu přemrštěné, ale v tuhle chvíli to tak nechám, protože dobrý dojem přetrvává.

plakát

Tma (2005) 

Film, který zůstal v půlce cesty. První polovina byla skvělá, tajemný dům, hutná atmosféra, postupné odkrývání tajemství starého domu....jenže pak se to nějak sesypalo. Byla to trochu kombinace Kruhu a Silent Hill. Tenhle pocit umocnil ještě Sean Bean, který tu byl ve skoro stejné roli jako právě v Silent Hill. Jeden záběr (mrtvé ovce na pláži) zase jakoby vypadl z Kruhu. Ale neznamená to, že je vykrádá, spíš to beru jako inspiraci. Jen ten závěr byl už trochu přehnaný a překombinovaný - a hlavně dlouhý. Flashbacky do toho, co předcházelo cestě k otci a proč jsou matka s dcerou tak odcizené, byly zajímavé, ale zase to jejich postavy odkrylo jen na povrchu. Ta holka byla navíc dost nesympatická. Takže ve finále celkem zklamání. Maria Bello i Sean Bean mají oba určitě navíc, ale čekat na to, kdy a jestli se vůbec prokopou do první herecké ligy, může být čekání nadlouho.

plakát

Alias (2001) (seriál) 

První dvě série super, ale postupně je to už moc překombinované a komplikované. Vděčím tomuhle seriálu za jediné - objevila jsem Bradley Coopera roky před tím, než stihl v Hollywoodu prorazit Pařbou ve Vegas.

plakát

Je to i můj život (2009) 

Když mě film přivede k slzám, obvykle mu dám čtyři hvězdy a víc. Nemám moc ráda jakékoliv číselné či jiné hodnocení, protože film se takhle zhodnotit nedá. Obvzlášť tenhle. Rozhodně to bylo zajímavě vyprávěné - sdělováním osobních pocitů každého zúčastněného, flashbacky do minulosti, ale konec to trochu rozmělnil, protože už se to tam začalo vléct. Cameron Diaz dokáže být velmi sympatická, ale tady se jí to nějak nepovedlo. Její postava rozhodně neměla čisté sympatie vyvolávat, to nebyl její účel. Ale bojím se, že se jí nepovedlo najít tu správnou hranici mezi tím, aby působila jako matka bojující za život dítěte, a zároveň nepůsobila jako sobecká, krkavčí a hysterická matka a žena, která pro ten "boj" nevnímá potřeby žádného ze svých dětí. Není to úplně její vina, scénář jí to moc neumožnil, a rozhodně nebyla jediná s tímhle problémem. Každá postava, která se objevila, měla jakoby náhodou podobný problém - ať už šlo o soudkyni nebo právníka. Na malém prostoru na mě udělai dojem právě spíš oba představitelé, Alec Baldwin a věčně nedoceněná Joan Cusack. Abigail Breslin by před sebou mohla mít slibnou kariéru, pokud se nenechá strhnout Hollywoodem, ale tady se pak už i ona v příběhu trochu ztrácela. Takže nějak nevím, asi za tři, možná tři a tři čtvrtě, každopádně se na to už asi znovu nepodívám.