Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (896)

plakát

Věčný svit neposkvrněné mysli (2004) 

Charlie Kaufman a jeho další originální a precizní scénář. Jim Carrey a jeho další vážná role. Kate Winslet dostává po dlouhé době konečně pořádnou roli, ve které se mohou naplno projevit její herecké kvality. Eliah Wood se snaží vymanit z role Froda z Pána prstenů a daří se mu to. Hraje citlivým minimalismem. Stejně jako Jim Carrey, který zde ztvárnil typově úplně odlišnou postavu, než na jaké jsme od něho zvyklí. Hraje citlivého, věčně zadumaného introverta utápějícího se v depresích a pocitech méněcennosti. Carreyho Joel je pravým opakem Clementine Kate Winslet. Samotný příběh nebudu radši prozrazovat, čím méně o něm budete vědět, tím více si celý film vychutnáte. Věčný svit vám ukáže všechny etapy partnerského života a je tak realistický, až z něho mrazí. Určitě si každý z vás najde nějakou scénu, která vás zasáhne pro její krutou pravdivost a jí vyvolané vzpomínky. Scénář je opravdu precizní a rozhodně si z něho něco odnesete, ikdyž se zpočátku může jevit chaoticky, ale opravdu jen zpočátku. Režisér Michel Gondry také odvedl skvělou práci. Jeho vizuální triky tvořené přímo před kamerou jsou úžasné a projevil i velký cit při výběru povětšinou melancholické hudby. A ta kamera, to je dokonalost sama. Výborná práce se světlem ( většinou se nepoužívala žádná umělá světla), kompozicí a citlivě zvolená hloubka ostrosti na jednotlivý záběr. Celkově filmu dominují studené barvy a ostré světlo. Kdybych si musel vybrat svou nejoblíbenější scénu, těžko bych se rozhodoval, která by to byla, protože tenhle film je sledem úžasných scén a ani jednu z nich bych nedokázal z filmu vyloučit. Ale asi bych nakonec vybral tu scénu, kdy se Joel vrací do svého dětství s červeným pláštěm a holubem...nebo scénu pod peřinou...nebo scénu s deštěm...nebo tu na pláži...nebo tu na ledě...no já prostě nevím. Tenhle film je prostě precizní záležitost a jen tak se neokouká. Vím o čem mluvím, viděl jsem ho opravdu hodněkrát. Povinnost pro každého...milá povinnost.

plakát

Za plotem (2006) 

V poslední době stále stoupá počet CGI animáků, ale jejich kvality bohužel klesají. Tvůrci se spoléhají na počáteční nadšení z animovaného provedení a roztomilá zvířátka a všichni dobře víme, že jen tohle na kvalitní dílo nestačí. Nyní už od CGI animáků skoro nic nečekám, tedy s vyjímkou Pixaru, který zatím vypouští jen samé skvělé filmy. Ale Over the Hedge mě opravdu překvapil. Nikoliv originalitou příběhu, či vizuálním zpracováním. Příběh je jednoduchý a vizuální stránka filmu je sice kvalitní, ale nepřináší nic nového. Hlavním trumfem Over the Hedge je jeho zábavnost a vysoká koncentrace vtípků. Film se spíše zaměřuje na vizuální vtípky, jako jsou různé honičky, než na vtipné dialogy a díky tomu by se dal přirovnat ke klasickým groteskám, jakými jsou Tom a Jerry či kreslené kraťasy z dílny Looney Tunes. Další výhodou je, že je film krátký a nepřesahuje ani devadesát minut, takže nemáte ani čas vydechnou v té smršti vylomenin, které hlavní postavy provádějí. Postavy samotné jsou vyvážené, vizuálně dobře ztvárněné a ani jedna z nich mi nevadila. Měl jsem možnost vidět jen verzi s originálním dabingem, a ten je opravdu vydařený. Hlasy herců mi dokonale seděly ke každé z postav. Bohužel trochu váhám s hodnocením. Době ledové jsem dal čtyři hvězdičky, a tím pádem bych Over the Hedge měl zákonitě dát hvězdiček pět...ale zase Over the Hedge chybí takový ten šmrnc, jakým oplývají například The Cars od Pixaru. Ale The Cars jsou trochu jiným filmem, serióznějším filmem a Over the Hedge je čirá zábava. A já se bavil královsky, po celý film jsem měl úsměv od ucha k uchu plus několik silných záchvatů smíchu.

plakát

Vyvrženci pekla (2005) 

Předchozí počin Roba Zombieho, Dům 1000 mrtvol, se mi svým způsobem celkem hodně líbil, a to pro svojí vizuální sránku a celkovou zvrhlost. Vyvrženci pekla jsou o hodně vyspělejším filmem. Zombieho režie už není tak chaotická a je vidět, že Dům 1000 mrtvol bylo jen takové cvičení před opravdovou peckou, kterou pro mě Vyvrženci pekla rozhodně jsou. Příběh volně navazuje na předchozí film, ale rozhodně není tim nejdůležitějším a nejlepším na tomto filmu. Film vyniká spíše celkovou atmosférou 70. let, prácí s žánry (horor, exploitation, drama, western, road-movie a další - Vyvržence bych si troufl přirovnat k Tarantinovu eposu Kill Bill), celkovou vizuální stránkou (úvodní scéna v lese a následující útok policie), použitou muziku (zde už Zombie opustil od vlastní hudby a místo toho vytvořil skvělou kolekci písniček jiných interpretů) a hlavně skvělou kamerou, která střídá hektické a roztřesené okamžiky s pomalými a ladnými záběry s úžasnou kompozicí. Dalo by se říct, že se v tomto filmu nevyskytují žádné kladné postavy, všichni jsou zde vyobrazeni jako psychopati nebo zabijáci, a když se zde už objeví nějaká normální postava, tak brzo zemře. Já osobně jsem si hlavní postavy zabijáku oblíbil i přes jejich totální zkaženost. Psychologie zde sice moc nefunguje, ale psychický náplak na diváka je naopak velký. Nakonec se musím zmínit o naprosto perfektím konci filmu, který je stylizován do podoby road-movie a cítil jsem v něm jistou citaci Thelmy a Louisei. Film se rozhodně nebude líbit každému, ale pokud vám nevadí větší míra násilí a dokážete oceni formu na úkor příběhu, budou se vám Vyvrženci pekla líbit.

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Tomuhle filmu jsem se dlouho bránil...ne kvůli poněkud choulostivému tématu homosexulity, ale spíše kvůli tomu, že je ten film všude vychvalovaný a já jsem podle toho očekával nějakou vykalkulovanou nudu, která okatě útočí na city. Dále se mi zdálo, že ten film má tolik kladných hodnocení hlavně kvůli tomu, že je prostě "in" a přitom spoustu lidí neoslovil natolik, aby mu těch pět hvězdiček s klidným svědomím dali. Po shlédnutí tohoto filmu jsem ale zjistil, jak moc jsem se mýlil. Je to opravdu skvělý film. Hned na začátku mě uchvátila překrásná kamera, která má dokonale rozvrženou kompozici a barevně je všechno krásně sladěné. Dále je zde úžasná kytarová hudba, která má několik opravdu výrazných motivů a dá se poslouchat i samostatně. Příběh sám o sobě je celkem jednoduchý, ale je natočen s ohromným citem a hlavní důraz je stejně nejvíce kladen na samotné postavy. Nakonec se musím zmínit o hercích. Jakea Gyllenhaala jsem si oblíbil už v Mendesově Mariňákovi, kde podal skvělý výkon, a tady není o nic horší. Ale od Heatha Ledgera jsem tak perfektní herecký výkon nečekal (v Patriotovi mi přímo lezl krkem...ale v Legendách z Dogtownu se mi jeho výkon líbil). Dále mě potěšil Randy Quaid, který je známý spíše z buranských komedií (např. Bulšit) a svou roli ztvárnil opravdu seriózně. Ang Lee prostě natočil krásný film...a nepíšu to proto, že se to o něm všude říká a je to "trendy".

plakát

Mariňák (2005) 

Zábavný film o nudě. Začátek ve výcvikovém táboře je úžasný a nese se spíše v komediálním duchu. Zbytek filmu je ale s každou přibývající minutou vážnější a vážnější, až vyústí v, nebojím se říct, tragické finále. Při sledování části v poušti jsem měl stejné pocity jako hrdinové - nemohl jsem se dočkat nějaké akce...ta ale nakonec nepřišla, ale já byl narozdíl od těch vojáků nadšen, a to z toho, jak skvělý ten film je. Kamera je úžasná, snad každý záběr z filmu by se dal použít jako plakát. Hudba se mi taky líbila a herci byli také skvělí. Jake Gyllenhaal byl skvělou volbou a Peter Sarsgaard mě zaujal už v Garden state. Musím zde ještě zmínit, že film obsahuje spoustu ůžasných scén, na které asi dlouho nezapomenu (velbloudi, kůň, Apocalypsa, ropné vrty, úvodní buzerace,...)

plakát

Mnichov (2005) 

Já jsem nadšen. Spielberg mě překvapil, opravdu bych od něho nic takového nečekal. Hodně drsný film...a to jsem viděl Válku světů. Jsou zde hodně brutální výjevy (ruka na větráku,...), ale ony všechny scény, kde se zabíjí, jsou drsné už jen kvůli tomu, s jakou sirovostí jsou natočené. Akční scény nejsou uhlazené jako ve filmech Johna Woo nebo ve všech těch nových filmech kopírujících Matrix. Spíše připomínají staré filmy typu Tři muži na zabití nebo Francouzská spojka. Kamera je prostě úžasná, dravá, ale přehledná. Herecké výkony musím také pochválit. Eric Bana hrál výtečně a byl zvlášť působivý ve scénách, kdy pochybuje o tom, co dělá a hlavně mě zaujal v paranoidní scéně, kdy se bojí všeho toho, co provedl ostatním (kontrola postele, telefonu a televize). Daniel Craig byl také dobrý a jsem opravdu zvědavý, jak si poradí s postavou Jamese Bonda. Geoffrey Rush je už jen třešnička na dortu. Abych to celé shrnul - Mnichov je technicky precizně zvládnutý film, který má i co říct. Přes delší stopáž jsem se ani chvíli nenudil a poslední záběr filmu mě dostal. Mrazivý zážitek.

plakát

Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004) 

První dva díly jsem ani nedokoukal, jak moc se mi nelíbily. Ale trojka...to je něco. Poutavý příběh, ty špunti už nejsou tak otravní a hlavně to má něco, co jedničce i dvojce chybělo, a to atmosféru. A jakou atmosféru! Alfonso Cuarón byl skvělou volbou. Trojka je prostě temnější, dospělejší a o dost lepší.

plakát

Válka světů (2005) 

Spielberg mě překvapil...a to příjemně.Nikdy bych od něho nečekal něco tak krutého,temného,brutálního a špinavého.Zachraňte vojína Ryana byl sice taky hodně drsný film,ale na některé scény z Války světu nemá.Například scéna,kdy se lidé rvou mezi sebou o jediné fungující auto a neváhají kvůli tomu i zabíjet, nebo scéna s řekou plnou mrtvých těl.To byla síla. Kamera je skvělá a herecké výkony taky(Cruise předvedl po Magnolii a Collateral další skvělý výkon).Tohle je film o lidech a jejich chování v nejrůznějších situacích(v některých scénách působí lidé ještě nebezpečněji než mimozemšťané) a ne o co nejefektivnější akci plné výbuchů a megalomanských záběrů.Pokud jste ale něco takového čekali,pusťte si radši Den nezávislosti,ten je naopak jen o té akci a podle mého názoru to je hodně špatný film. Válka světů je skvělý film,ve kterém není ani stopy po v tomto žánru všudypřítomném americkém patriotismu(je tu jen jeden záběr na americkou vlajku a to je vše...žádný prezident-národní hrdina,žádné patetické projevy,zde není nikdo hrdina, zde všichni bojují sami za sebe).