S.U.E.S.

Na padající bílý domeček to sice nemá, ale i tak se nám pán Butler opět trochu utrhl ze řetězu, což znamená, že vás opět čeká klasická akčňárna, kde je hlavní hrdina nejen že nesmrtelný a nemá strach, ale hlavně pokosí efektivně všechno a všechny, co se mu dostanou pod ruku nebo hlaveň pušky. Tady opravdu nemá smysl hloubat na zápletkou, natož nad logikou většiny věcí, které se zde stanou. Takže doporučení je docela jednoduché. Líbil se vám Pád Bílého domu, či máte rádi podobné akční výplachy, kde jde hlavně o to, kolik a jak efektivně hlavní hrdina zmasakruje nepřátel? Určitě do toho jděte. Butler sází hlášku za hláškou a opravdu působí dojmem, že zrovna přiběhl ze skvělé jedničky. Pokud však nevyznáváte ani jeden z výše jmenovaných bodů, případně nemáte rádi první díl, obloukem se filmu vyhněte. Já zatím budu ve skrytu duše doufat, že bychom se snad mohli i dočkat nějaké „zakončující“ trojky. Třeba Pádu Prahy :)

Epizodu VII lze velice snadno milovat, stejně tak jako nenávidět. A to hlavně kvůli faktu, že se jedná v podstatě o takový „remaster“ čtvrté epizody. Scén, které se totiž podobají těm v epizodě IV (nebo jsou téměř totožné), je zde totiž nespočet. Otázkou je, jestli je to dobře či špatně. Každopádně pro mě osobně se jedná o skvělý překlenovací můstek mezi starou partou (Epizody IV - VI) a tou novou (Epizody VII - IX), přičemž ony odkazy a některé až okaté „vykrádání“ určitých scén beru hlavně jako pomrkávání na ty, kteří důvěrně znají starší díly. Ale hanit epizodu VII hlavně za tento krok, který byl patrně schválen hlavně proto, aby došlo k hladkému předání žezla mimochodem skvělé vybranému novému ústřednímu triu (Daisy Ridley, John Boyega, Oscar Isaac), by podle mě bylo trochu nefér. Udělit tedy Force Awakens méně než 4* a důkladně mu přitom vytknout, že byl Abrams neinovativní a vsadil společně s tvůrci v podstatě na jistotu, jde velice snadno. Já si však výlet do předaleké galaxie užil, (možná i trochu víc proto, že to byli mé první Star Wars v kině) a proto s klidným svědomím dám 5*. Uvidíme, jestli se epizoda VIII z této jistoty vymaní.

Další Halloween? Nebýt postavy vypadající jako Michael Myers, splete si ten film s jakýmkoliv jiným béčkovým „hororem“. Je naprosto k nepochopení, proč museli zrovna tuhle sérii po tak skvělém závěru znovu otevírat, a navíc to udělat zase tak idiotsky, že má člověk pocit že některé věci zde musí být jenom proto, aby zde byli. Bohužel, Zmrtvýchvstání už v roce 2002 trpělo syndromem některých současných hororů, které v podstatě parazitují na svých předchůdcích bez toho, aby byli jakkoliv zajímavé. Konec samozřejmě jako vždy v podobných případech, naprosto vtipnej. PS. Pokaždé, když si vzpomenu, jak „chytře“ tvůrci vysvětlili Michaelovo přežití v H20, se musím opravdu hodně zasmát.

Po útrapách v pátém a šestém díle se konečně dostáváme k (sedmému?) dílu, který konečně navázal na dvojku a tvoří tak v podstatě závěr klasické trilogie. Dostáváme se tak v čase o 20 let později od událostí v nemocnici. Zde je konečně na rozdíl od minulých dílů vysvětleno, co všechno se mezitím stihlo stát. Například to, že Laurie už je matkou, která však stále nemůže zapomenout na události v Haddonfieldu. A z tohoto námětu čerpá film asi nejvíc. V momentě kdy už se zdá, že je všechno konečně v pořádku, se ještě jednou zjeví onen děsivý přízrak, který nepřestane dokud nedokončí, co začal. H20 sice neobsahuje tolik mordů jako předchozí díly, avšak sazí spíše na zběsilou jízdu konečného zúčtování, která se rozjede a končí v momentě, kdy se Mike s Laurii konečně utká tváří v tvář. Samotný závěr je pak už jenom třešničkou na dortu, která měla zůstat už navždy uzavřená.

Už jenom vědomí toho, že tenhle film má minimálně tři verze (tu, co můžete běžně vidět → tzv. Theatrical cut, poté producentský sestřih → Producer's cut, který se nachází na nově vydaném blu-rayi, no pak ještě jednu, která není oficiální, avšak je údajně nejblíže původnímu námětu šestky), přičemž se údajně každá z nich dost liší a dává filmu úplně jiné vyznění, dává jasně najevo že tady není něco úplně v pořádku. A to je bohužel téměř vše. Dějová propast mezi pětkou a šestkou je více než velká, čímž je divák ze startu naprosto zmatený jelikož ani pořádně neví, kde v ději se vlastně ocitl. Navíc se nám zde začnou motat oni sektáři, což ještě víc přidává na naprosté debilitě vůči pointě, která je právě díky mnoha verzím filmu v klasické verzi naprosto nevysvětlená, a film si tak vlastně nějak skončí, aniž by si člověk uvědomil o co tam vlastně údajně celou dobu šlo. Vůbec se proto tvůrcům nedivím, že se po tomhle problematickém dílu (údajně byli tenkrát problémy už při natáčení) chtěli všichni od série Halloween distancovat. Ještěže měl Steve Miner odvahu nato, aby sérii o tři roky později oživil a důstojně zakončil, jelikož představa že by tato série skončila touhle patlaninou, by byla více než smutná.

Tak, a tady se to celé definitivně zvrhlo. Proč? Hlavně proto, že tu začalo ono pitvání důvodu proč to vlastně Michael všechno dělá. A to pomíjím ten fantasy prvek s telepatií, který vlastně ani není pořádně využit. Pětka totiž postrádá onen „feeling“, který svým způsobem ještě měla i čtyřka. Vtipné je, že Michael zde likviduje i za bílého dne, a to hlavně nástroji zemědělského typu, až jsem si začal v půlce filmu myslet, že si spletl profese. Navíc fakt, že se film strašně táhne a tak začne dokonce nudit, na zážitku moc nepřidá. A to ani nezmiňuji onu velice vtipnou naháněčku autem po lese a naprosto idiotský závěr, který ale zase naprosto koresponduje s onou naprosto scifi pointou Michaelova řádění, která se však napůl odhalí až v oné „prokleté“ šestce. Zásadně nebrat.

Když jsem čtyřku viděl kdysi poprvé, považoval jsem ji za více než důstojné pokračování dvojky, i když jsem už v té době viděl H20 a Zmrtvýchvstání. Postupem času nadšení sice trochu opadlo, ale pořád se jedná na hony o nejlepší díl z druhé trilogie (myšleno ze čtvrtého, pátého a šestého dílu). To, že tvůrci z neznámých důvodu nechali „zmizet“ Laurii a místo ní nám dali její dceru bych nebral jako až tak velký zápor. Ani to, že Dr. Loomis společně s Michaelem záhadně přežili onen výbuch na konci dvojky. Návrat Michaela Myerse totiž rozhodně nikdy neměl ambice překonat původní dva díly, jako jim spíš neudělat ostudu. Což si myslím v rámci žánru, a také série podařilo víc než dobře. Pokud se na to tedy člověk podívá spíše jako na spin-off ke klasické sérii s Curtis, a bez toho aby se díval na další dva díly, klidně si může přičíst jednu *. Já však kvůli H20 musím zůstat na 3, které jsou však ale ve skutečnosti spíš 3,5 *.

Perfektní pokračování, které působí spíše dojmem, že se vlastně jedná o druhou část prvního Hallowenu. Je sice pravda, že stejně jako v prvním díle i zde se najde pár scén, které trošku zbrzdí tempo avšak v momentě, kdy se Michael konečně dostane do nemocnice a začne řádit, se zase vrátí onen tísnivý pocit strachu, že před ním nejen že není úniku, ale hlavně že ho nikdo nezastaví. To vše ještě navíc skvěle podpořeno Carpenterovou, dnes již klasickou, znepokojující znělkou. Společně s H20 a klasickou jedničkou pak dvojka tvoří patrně tu nejlepší hororovou trilogii v subžánru slasher. PS. Ze scény s novorozeňaty mě dodnes mrazí.

Byl nebo nebyl? Těžko říct. Některým to bude jasné už během filmu, některým ani po jeho konci ne. Prokletý ostrov totiž nevyniká jen skvělými hereckými výkony hlavních představitelů, ponurou depresivní atmosférou a skvěle padnoucí děsivou hudbou, ale především všudypřítomným pocitem, že zde opravdu není něco v pořádku. Že to možná všechno přece jen není náhoda. Možná monstra opravdu existují. Nebo se jedná jenom opravdu dobré lidi? Odpověď si musí každý najít sám. Nicméně i přes výše vyjmenované klady za mě osobně není film na plnou palbu. Na to je až při zvoleném tempu a pár scénám až moc dlouhý. Příště možná v určitých momentech víc přitlačit na pilu.

Epizoda 1 – 75 % Uvidíme jestli se ve stejném, ne-li lepším duchu bude držet i zbývajících 9 dílů. Tenhle mix klasické jedničky a Armády temnot mi totiž sedne. Prozatím za 4*. Epizoda 2 – 80 % Těch 30 minut je docela málo na epizodu, ale alespoň se člověk nemá čas nudit. Rozhovor u večeře vtipný, stejně tak jako následný masakr. Epizoda 3 – 70 % Tempo sice trochu zvolnilo oproti prvním dvěma dílům, avšak stále se to drží v nadprůměrné rovině. Démon skvělý, stejně tak jako hlášky od Ashe. Epizoda 4 – 85 % Zatím asi nejlepší díl. Skvěle vyvážený poměr postupu v příběhu, hlášek a odkazů na staré díly. A navíc, u Ashova tripu jsem se neskutečně zasmál. Epizoda 5 – 75 % Vážnější tón bez téměř jakýchkoliv vtípků tomu nevadí, ale více mi k tomu sedí onen feeling Armády temnot. Přesto vítaná změna, oproti předcházejícím dílům. Čtvrtý díl ale zatím pořád vede. Epizoda 6 – 80 % Opět Ashovo hláškování, které se pak jako v minulých dílech, zvrhne ve vtipný restaurační masakr, kde se neberou žádné servítky. Skvělé. Přesto však doufám, že nás vrchol série teprve čeká. Epizoda 7 – 75 % Tenhle díl mi spíš připadal jak z Úsvitu mrtvých nebo podobného zombie filmu. Naštěstí ale i tady se najde pár vtípků. (Souboj na autě a naháněčka ve sklepení.) Přesto by to už však chtělo dupnout na plyn. Snad se v chatě rozpoutá to pravé peklo. Epizoda 8 – 85 % Atmosférou a dějem nejvíce podobné původnímu Lesnímu duchovi :) Téměř perfektní zavzpomínání na "staré časy", kdy jsme se v téhle sérii opravdu ještě pohybovali pouze v čistě hororovém žánru. Jelikož už je to nějakou dobu co jsem viděl první díl, při procházení chatou a jejím okolí jsem si zavzpomínal stejně jako Ash. Opravdu skvělý díl. Společně s epizodu 4, co se týče jak pojetí, tak atmosféry. Jsem proto více než napjatý, jak to vlastně vůbec celé skončí. Epizoda 9 – 80 % Kromě pár černých vtípků, díl jakoby z oka vypadl prvnímu dílu. Temný, krvavý a brutální. Navíc fakt, že nás na konci čeká malý twist, činí onu závěrečnou epizodu ještě více očekávanou. Jediné čeho se bojím, aby se to nějak důstojně zakončilo (i když už je dávno naplánovaná druhá série). Epizoda 10 – 80 % Skvělé zakončení. Ale pouze s přihlédnutím k faktu, že nás čeká za rok druhá řada. Nebýt totiž jí, byl bych k samotnému závěru poněkud skeptický. Celý díl je totiž stejně jako předchozí skvělý (hlavně scéna s kloktadlem je bezkonkurenční), ale onen závěr je až příliš otevřený na to, že tvůrci museli počítat i s tím, že se seriál třeba neuchytí. Naštěstí se tak nestalo, a tudíž můžeme očekávat další hromadu brutální hororové akce. Závěrečný verdikt: Ash vs Evil Dead je určitě splněným snem pro všechny, kterým se nadevše líbila Armáda temnot, a přáli si, aby se Ash se svou „Boomstick“ vrátil, a ještě jednou pořádně zahláškoval a při tom brutálně zmasakroval všechny démony z pekla. A přesně tohle jsme dostali. Ti, co spíš čekali styl prvního dílu, nebo remaku tak budou nejspíš zklamáni. Ne všechny díly jsou jen sranda, konkrétně ony závěrečné díly mají asi nejvíc atmosféru právě onoho původního, čistě hororového dílu, avšak nelze přehlédnout, že tvůrci opravdu spíš sázeli na onen nezaměnitelný Ashův humor, než na tísnivou strašidelnou atmosféru. Celé řadě bych teda nakonec dal s čistým svědomím 85%. Podle průměru jednotlivých dílu by to sice vycházelo na míň, ale věřím, že člověk, který si to dá celé na jeden zátah, by mohl jít s hodnocením ještě výš. Prozatím to tedy nechám na 4*, ovšem s tím, že pokud druhá řada prokáže, že první série byla pouze takový „rozjezd“ (ti co viděli, pochopí jak to myslím), nebudu váhat tomu napálit tu pátou. Při dnešní seriálech, kdy jsou to snad samé kriminálky nebo středověké fantasy atd. , působí totiž Ash vs Evil Dead jako naprostý blesk z čistého nebe