Recenze (127)
Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011)
slaboučké 3*, asi jsem už moc vyrostla, tlačilo mě polstrování, prostě jsem musela ze sentimentu završit jednu epochu..
Černá Venuše (2010)
strašně, ale fakt strašně dlouhý
Magic Trip (2011)
Vhodné pro studenty americké popkultury 60.let. Pro toho,kdo není zainteresován alespoň minimálně, je to sled rozmazaných hodně barevných záběrů veselých smažek s jedním charizmatickým vůdcem na hóóódně dlouhém tripu.. Chyběla mi nit, která by to táhla k nějakému vyústění.
Dýchat (2011)
Tři a půl *. Depka s pár moc pěknýma momentama ( vázání kravaty, omývání rukou mrtvé stařenky), takový pěkný evropský film s ošklivou Vídní a výborným zvukem..
Medianeras (2011)
Slabší 4 *, protože je lepší než Někde dnes večer s Turturrem v hlavní roli a je to film s podobnou tematikou, oproti jmenovanému měl lepší atmosféru - skvělé záběry Buenos Aires s rozpadajícími se zdmi, dráty, beton, oblaka, pěkně namícháno, navíc oba hlavní protagonisté jsou zkrátka mimořádně ztepilí jedinci..
Jmenuji se Oliver Tate (2010)
ty tři a půl* jsou za mojí lásku k IT Crowd a Mossovi, jinak režisérovi tohoto dílka, trochu svižnější střih by popostrčil trochu pomalé tempo.. Harold to tedy není ( a Maud už vůbec ne). Oliver a jeho komentáře provázející děj mi hodně připomínal Woodyho Allena z jeho raných snímků.
Sunflower Hour (2011)
Po F jako fotři hned druhý nejlepší film festivalu - hodně mi to připomínalo britský Office s Rickym Gervaisem, včetně všech strašlivě trapných scének, bojovník za čistý heterosexuální svět s přišitým úsměvem a loutkou Neda Flenderse s plnou pusou, parkúrový mladíček ( to je snad nejlepší scéna z filmu), irský leprichaun s průvodcem ( skvěle zahrané - viz Loutka) a gothička - každý plný problémů a to všechno dohromady - to je hodně vtipný nářez, doporučuju více než vřele..
Někde dnes večer (2011)
začátek svižný, pak se tempo zpomaluje, až téměř zastaví, ještě že tam byl můj oblíbený zuřivec Turturro...
F jako fotři (2011)
Nejmilejší překvapení festivalu - téměř žádná očekávání , o to větší radost mi tenhle dokument přinesl. Výborně namíchaný koktejl z koncertů drsných punkových kapel dohromady se záběry frontmanů týchž kapel stojících v růžových pokojích svých dcer, nosící batolata v pažích potetovaných, hodně smíchu, hodně dojetí. Zajímalo by mne, zda režisérka při své cestě do do jemné muzikantovy duše sesbírala hodně materiálu taky z odvrácené strany, z rodin nefunkčních, rozvrácených. Ale je pravda, že dokument o špatných otcích by nepřinesl takovou radost a porozumění jako tenhle skvělý snímek. Vřele doporučuju a doufám, že se u nás najde osvícený distributor....snad ta paní z České televize nebyla jen vrátná....
Skvělí chlapi (2000)
výborná atmosféra, a to pomrkávání Roberta Downeyho.. všichni hrají skvěle, nenápadný a takový pěkný normální film, na konci mi zůstal úsměv na tváři ještě notnou chvíli po skončení filmu..