Recenze (73)
Poznáš muže svých snů (2010)
Vždycky je lepší průměrný Allen než průměr od někoho jiného! Jednotlivé dějové linie nejsou příliš překvapivé (jak taky asi může dopadnout vztah starého zajištěného chlapa a mladé coury?), ale Allen ještě pořád umí spolehlivě polechtat divákovu bránici.
Poslední noc v Římě (2010)
Kouká se na něj dobře. Nádherné ženy, samozřejmě krásný Řím, intimní a přitom nijak nepohoršující doteky, skvělá kamera. Julio Medem se snaží být něžný a poetický, což se mu daří. Loving Strangers
Hvězdy nám nepřály (2014)
Trapný, předvídatelný, plný klišé... Gus mě s tím jeho pitomým úsměvem lezl nonstop na nervy. Jediným svěžím elementem je Dafoeova postava cynického pisálka.
8 žen (2002)
Napětí, humor, překvapení, šarm, švih, půvab, styl a šok. Osm dobrých důvodů, proč vidět 8 žen.
Arizona Dream (1993)
Balkánský Kusturica ve svém jediném americkém filmu, ve svém typicky magickém stylu a pohodové náladě ikdyž poměrně depresivní... Top stále zůstává jeho Dům k pověšení.
Ober (2006)
Po shlédnutí skvělého Borgmana jsem se na Warmerdama trošku zaměřil a ejhle, trefa do černého! Výborný film, takto se májí točit komedie. Ikdyž otázečka... Byla to vlastně komedie?
Moebius (2013)
To je Kim Ki-duk, nikdy se moc nemluví. Tady je to ale přehnané! Tolik mlčení si film nezasloužil. A tak se mi zdá, že zkouší dohonit Sona v úchylnostech :D Ale šlapalo to jak hodinky.
Strom života (2011)
Malick si evidentně natočil film především pro sebe. Zda jej někdo zcela pochopil, není podstatné. Klíčové je se spolu s Malickem zamyslet a obdivovat jeho filmařské schopnosti. I když tomu ne vždy zcela rozumím, je to aspoň krásné.
Amélie z Montmartru (2001)
Originální a pozitivní film každým coulem.
Dům k pověšení (1988)
Když bůh sestoupil na Zemi... Nemohl se dohodnout s Cikány... a dal se na útěk. Emir Kusturica a jeho nejlepší snímek. Hudba Gorana Bregoviće graduje, Ederlezi -> filmová píseň všech dob!