Zeebonk

Geniální snímek podle ještě o fous geniálnější knihy. Ničí věty o konci šedesátých let neměly takovou hloubku jako ty Hunterovo, nikdo nebyl takový génius a zároveň prohnilý parchant a nikomu by se to nepovedlo zfilmovat lépe než Terrymu Gilliamovi. Strach a hnus v Las Vegas je po všech stránkách fenomenální, Johnny a Benicio ve svých životních rolích, Hunterovo geniální cameo, perfektně sestavený soundtrack - Jefferson Airplane, Bob Dylan, Tom Jones, Yardbirds, Ohio Express nebo taková Debbie Reynolds (What kind of rat bastard psychotic would play that song right now, at this moment?), nezapomenutelná psychedelická stylizace a vlastně jedna šílená nádherně upřímná výprava za americkým snem. Je to nejvtipnější a zároveň nejsmutnější film, jaký jsem kdy viděl, neboť začátek sedmdesátých let je sám o sobě jedna plačtivá nostalgická epizodka nad dozníváním těch šedesátých, a v mém srdci má stálý VIP flek, který mu už nikdy žádný film nevezme, jelikož Strach a hnus v Las Vegas je jediný svého druhu a já ho budu vždy milovat nadevše.

Klenot mezi animáky. Nápadité, vtipné, do detailů vypiplané s nadupaným hudebním doprovodem a ještě nadupanějším originálním dabingem (George Clooney rocks). Z tohoto snímku je zkrátka vyextrahovaná všechna andersonovská plytkost a bezkonfliktnost a zůstalo vše, co na něm máme rádi v mnohem sviznějším a záživnějším kabátku. Kurva drát, já tenhle film miluju.

K tomuhle filmu toho není moc co psát. Je to hrozně nevýrazný film, za pár měsíců po něm neštěkne ani pes a nemůžu říct že neprávem. Trochu mi to připomínalo Goodfellas, trochu Kmotra, trochu taky Veřejného nepřítele č. 1. Kill The Irishman si půjčil od všech, přesto kvalitou na ně ani zdaleka nemá. Nakonec doplácí na svojí tuctovost, která je po hodině téměř ubíjející. Často jsem se nudil, ale alespoň technická stránka je dobrá, vše je přehledně natočený, se střihem se šetří a přelety kamerou jsou působivé. Jinak je to těžká nuda a těch pár počítačově vybuchlých aut to nezachrání.

Nejlepší Lynchovina s masitou porcí nezapomenutelných zvráceností, díky kterým jí budou budoucí generace oslavovat jako my dnes Pulp Fiction nebo Natural Born Killers, aspoň ti chytřejší. Musíme to halt nechat ty konzervativní parchanty vstřebat, vypotit všechno pohoršení a za pár let všem dojde, jak je tento snímek geniální a budou se mlátit nádobíčkem do makovice, že ho tak dlouho opomíjeli. Ale možná taky ne, napoprvé jsem se možná trochu unáhlil.

Na jazyk se mi nejvíc dere slzopudná sračka a taky žeje.. Další ufňukaný blábol, kde zapomněli zmínit, že pán ve skutečnosti příležitostně píchal chlápky a vlastnil nemanželské dítě. Ale takhle je to zřejmě pro porotu na oskarech stravitelnější.

V jistých částech mě mrazilo jako nikdy dřív, jinak to byl můj první nepochopitelný Lynch, takže omluvte, že jsem netušil, co si o tom mám kurva myslet.

Nojo, Clint je ke stáru sentimentální až běda, koule mu uvízly u Nesmiřitelných a od té doby na nás chrlí jednu vykalkulovanou sračku za druhou. Ale kdo mu to může mít za zlé? Co to kecám, přece já!

Na můj vkus moc popové, kýčovité a homo.

Ultimátní meganářez pod taktovkou psožravého řezníka s mojí nejoblíbenější Slaninou v hlavní roli. Není čas na fňukání, jenom drsný ksichty, drsný kecy, drsný účesy, drsný zacházení a ustřelená noha. K tomu Mr. Hedlund s tvarem lebky stejným jako mám já.

Nejlepší Leoneho western, vlastně nejlepší western, jaký jsem kdy viděl.