Ace.Anita

Pohádky existují. A je to hrozně ekonomické. Skoro každý díl poslední série je tak výživný, že celý den nemusím jíst.

"Hej, Sethe, co je napsáno na támhleté velké krabici?" "Myslíš tuhle?" "Ne, tu vedle." "To je LEGO Popkultura." "Týýý jo! To jsem vždycky chtěla! Ukaž mi, co jsi z toho postavil!" "Ok. Ale budeš se asi smát.." "To nevadí!" "Tak jo. Mám takový jakože seriál.."

"Koukáš se na HIMYM? Tak to máme minimálně 5 společných přátel!" Společenská skoropovinnost.

Ultimátní vzpomínka na dobu, kterou odnesl torrent.

85% času jsem obyčejná sračka s hnízdícím pudem, která se nedokáže odloučit od sledování hollywoodských filmů v teplé posteli. Od té svojí bezpečné kopie kopie opravdového života. A pak je tu těch punkových 15%, na kterých se dá po přečtení/shlédnutí jakýchkoli palahniukovských obsahů pracovat. Tenhle film prostě dokáže dát srabovi ve mě slušně přes držku.

"Můžete to zopakovat?" "ZEMĚ" "Neznám.. Co tam momentálně frčí?" "Počkejte, najdu vám to.. kolonka f,f,f.. filosofie, tady: "Nezáleží na tom, jestli jsi kretén. Záleží na tom, co dokážeš a jak to dovedeš prodat." "Aha. Jo.. A nemáte tam náhodou ještě něco jiného?" "Bohužel, i tu je už jen pár volných míst." "Ach tak. Myslím, že tu reinkarnaci nechám až na další století.."

Falešné sci-fi, tohleto. Místy ucházející drama, ale na to jsem ten večer náladu neměla. Ale co je nejvíc fuj.. Prostě ten hypertrofovaný american dream "letět ke hvězdám", stačí jen chtít. Ach, dojměme se. Ach, chtějme to taky. Já bych teda po tomhle filmu chtěla tak pět panáků, půl krabky cigaret a zopakovat si pár chyb. Pěkně postaru. Nekyborgovsky.

Z tohoto filmu vyplývá jedno ponaučení : Až se do školek zavede filmová výchova, musí před filmové nepolíbence předstoupit starší paní v přísném, šedivém drdolu a prohlásit: „Děvčátka a chlapci, nabádám vás! Neříkejte o žádném filmu, že je „dechberoucí“ a „neuvěřitelně boží“, dokud si nebudete jisti, že je to ten pravý. Když tato slůvka zbrkle věnujete prvnímu filmu, který ve vás vyvolá nějakou emoci, jaký opravdový dar vám pak zbude pro opravdu „dechberoucí“ a „neuvěřitelně boží“ filmy, na které narazíte, až na to budete skutečně připraveni?“ (do toho se jeden chlapeček zvedne a jde si k tácku pro čtvrtinku chleba s červenou pomazánkou)

Prostě jo. Jeden z těch filmů, po kterém mě zase zajímá všechno.

Nerada jsem prvoplánově kontroverzní, takže se teď trochu stydím, ale nemůžu si pomoct - prostě mi struktura celého filmu ala kompilát "The worst of communism" připomínala nacistické propagandistické snímky. "Jestli jsi člověk a máš srdce, tak máš na komunismus stejný názor jako tvůrci filmu. Jestli to vidíš trochu jinak, nejsi člověk a nemáš srdce." Ne, že bych osobně byla fanda komoušů, to vůbec. Jen se mi rozsvítí nějaká alert kontrolka, když není prostor pro interpretace.