Piráti ze Silicon Valley (TV film)
-
Pirates of Silicon Valley
Drama
USA, 1999, 95 min
Režie:
Martyn BurkeObsah
-
Příběh o tom, jak novodobí vizionáři Bill Gates a Steve Jobs změnili svět. Na počátku digitálního věku stáli dva géniové Bill Gates a Steve Jobs vizionáři, kteří rozpoutali nesmlouvavý závod rozvoje technologií, souboj titánů v podobě firem Microsoft a Apple Computers. Od vysokoškolských kolejí až po křesla v ředitelských pracovnách jejich život nikdy neprovázela nuda, ani to nebyla žádná selanka. A nechyběl v něm ani humor. (oficiální text distributora)
Příběh o tom, jak novodobí vizionáři Bill Gates a Steve Jobs změnili svět.
Na počátku digitálního věku stáli dva géniové Bill Gates a Steve Jobs vizionáři, kteří rozpoutali nesmlouvavý závod rozvoje technologií, souboj titánů v podobě firem Microsoft a Apple Computers. Od vysokoškolských kolejí až po křesla v ředitelských pracovnách jejich život nikdy neprovázela nuda, ani to nebyla žádná selanka. A nechyběl v něm ani humor. Komentáře uživatelů k filmu (116)
-
golfista
Velmi poučný a na (TV) dost dobrý film o začátcích nejznámějších počítačových firem Apple a Microsoft. Tvůrci chtěli obsáhnout velký časový úsek, takže vývoj trošku "urychlili". Nicméně se přidrželi skutečnosti, takže se před dnešním mladým uživatelem PC objeví spousta málo známých faktů a hlavně ta krása podnikání - když máte dobrý nápad, odvahu a štěstí :) ... Z málo známého hereckého obsazení bych vyzvednul hlavně Noaha Wyle, který byl v roli šéfa Apple velmi přesvědčivý.(17.1.2004)
-
Tsunami_X
I love this company!(16.10.2003)
-
Matty
Neautorizovaná historie dvou firem, které změnily novodobý svět. Bohužel velmi televizní, velmi užvaněná a velmi nudná, nejste-li zažranými ajťáky. Dvě hvězdičky za pár netušených zajímavostí, třetí za úvodní "making of" Scottovy slavné reklamy ve stylu 1984. 60%(29.1.2008)
-
Djkoma
Zajímavý pohled, velmi dobré obsazení a rozhodně pozoruhodný zlom ve světě počítačů. Dva vizionáři byli obyčejní kluci se svými sny a každý si vytvořil svou vlastní malou firmičku, která mu ten sen naplňuje. Povinnost pro každého, kdo nechce "jen" pasivně využívat počítač a chce o něm a jeho historii něco vědět. PS: Gates věděl, kdy a s čím odejít:D(10.7.2004)
-
Shadwell
Pár slov o velkém spiknutí, které kinematografie uvalila na technické profese. A o lecčem dalším. ____ Příběh o tom, jak Gates okradl Jobse, který předtím okradl Xerox, upadá do pasti, proti níž bojuje. Staví proti sobě zabedněný manažery a guerillový programátory, tedy to, čemu se docela úspěšně vyhnul rovnostářsky Social Network, ale současně podkuřuje jiným manažerům, těm filmovým, protože veškerý programování, který by diváci nejspíš neunesli, vypouští ve prospěch melodramatický storky. Suma sumárum tu máme jak spousty zbytečných postav a nepatřičných taškařic, tak silných dramatických momentů, současně ovšem beznadějnou absenci skutečně relevantních informací o programování a hardwarovém pozadí celé věci. Rekonstruuje se tu mýtus, nikoliv fakta. Jak se vtipně říká ve známé anekdotě, talentovanější a chytřejší byl z dvojice Wozniak/Jobs a Allen/Gates v obou případech ten první. Celá tahle podívaná, která věnuje prostor samozřejmě hlavně druhé mytické postavě, se tak ve svém jádru dotýká něčeho mnohem závažnějšího, než je fenomén počítačového průmyslu připomínající naši ranou politickou transformaci pod vlajkou neviditelné ruky trhu v počátku devadesátých let. Odhaluje se tu velké téma kinematografie a západního umění vůbec, kterým je vytrvalé ignorování techniky a negativní stanovisko k novověké vědě a moderní technologii vůbec: v hixploatacíh nemůžeme nevidět strach intelektuálů, metrosexuálů, různých pofidérních manažerů a obchodních cestujících s transcendentnem ze zručných, technicky zdatných lidí, kteří ke kuchání obětí právě technické nástroje rádi využívají, sci-fi zas musí být říznutá akcí (T2), cyberpunkem (Matrix) nebo komedii (Men in Black), protože pravověrnou hard sci-fi by nikdo nerozchodil, proto jsme svědky spíše melodramatických space oper, v nichž je sci-fi pouze kulisou. Nejznámějším příkladem je Lucasova hexalogie Hvězdných válek. Chytře na to jdou tvůrci jako Boyle nebo Kubrick, nemělo by nás ovšem mást, že Sunshine je ve skutečnosti audiovizuální pompou zakamuflovaná vztahovka/survival a 2001 filozofickou disputací o původu člověka a jeho bytostné podstaty. Modrým límečkům projevil ve filmech sdostatek solidarity snad jedině neorealismus, jinak v nich vidí scenáristé, rekrutující se převážně z humanitních fakult, přízemní profese nehodné pozornosti. Divákům zas není technické či analytické poučení po chuti z toho důvodu, že chodí do kina pěstovat a jitřit emoce. Z technických profesí dostávají na plátně prostor pouze vlastenecky-romantické figury požárníků udolávající katastrofický scénář, popřípadě stavební dělníci, kteří se ovšem ve Smrtonosné pasti 2 záhy vyprofilují coby lumpové. Filmovým postavám se často něco děje ve dne, kdy by měly makat, čili odtud povstává otázka, kdy vlastně pracují? Nikdy, jsou to buďto nóbl boháči, anebo odpadlíci. Zde bychom si měli připomenout, že jediným momentem v hollywoodských filmech, kdy vidíme proces produkce v celé jeho intenzitě, je, když James Bond proniká do tajného sídla zločinecké bosse a setkává se zde s intenzivní prací (výroba a balení drog; stavba rakety, která zničí New York atd.). Když zločinecký boss zajme Bonda a bere ho na exkurzi po své ilegální továrně, nejsou snad tyto scény nejbližším hollywoodským protějškem pyšné prezentace tovární produkce v umění socialistického realismu? A smyslem Bondovy intervence je přirozeně nechat tento prostor usilovné práce vyletět do povětří, abychom se konečně mohli vrátit k naší všednodenní iluzi světa, ve kterém se „dělnická třída pomalu stává anachronismem“. Kdybychom se měli pídit po příčinách toho všeho, mohli bychom konstatovat, že netechnické náměty převažují v kinematografii velkou měrou díky tradici evropského myšlení, které chápe rozvoj vědy a techniky jako úpadek kultury. S nedůvěrou čelí jejímu všepohlcujícímu vlivu, staví se proti otřesu vykořeněného člověka a bije na poplach, byť neslyšeně a nejednou pateticky. Velkým viníkem je také kamera, která neproniká k věcem, a nemůže proto zajisti jejich fungování, poněvadž tyto věci pouze snímá, zaznamenává a uchovává jejich povrch. Mezi kamerou a předměty zůstává nepřehraditelná propast, což není míněno nijak filozoficky, nýbrž zcela pragmaticky. Kamera coby zařízení stojí přesně mezi dalekohledem a mikroskopem, jejím smyslem je přiblížit se lidskému zraku, nikoliv prozkoumávat nejzákladnější složky vesmíru a odhalovat něco ze skryté povahy světa. Přitom jestli něco odlišuje film od ostatních umění, je to jeho techničnost. Ne že by nešlo zkoumat chemické složení barev u výtvarného umění, v sochařině geologii kamenu a tiskařský lisy v rámci výzkumných projektů literárních, ale kinematografie je technická esenciálně skrznaskrz. Důsledky daného stavu shrnuje znamenitě Allen v jednom ze svých bonmotů, kde tvrdí, že nejenom že není žádný Bůh, ale zkuste sehnat v New Yorku přes víkend instalatéra. Nevědomky tím naráží na situaci na západě, kde se nám nedostává klempířů a obuvníků, poněvadž každý študuje univerzitu. Na západě 15% lidí dělá a 85% filozofuje a managuje, na východě, v Čině, je tomu obráceně, a není pak divu, že se zvedá, když to tam vedou v opačném gardu. Zapomínáme soustružit a čalounit, říkají experti, a až nás východ předhoní, nebude se k čemu vracet. O Social Networku se sice mluví jako o naprosto ideálním filmu k promítání středoškolákům, aby měli chuť hlásit se na technické obory, jenže tím se míní spíše abstraktní obory digitálního věku než tvrdá manuálničina. Pak ale vidíme, proč bychom neměli opovrhovat bezskrupulózně buranským Discopříběhem o rozvedeným zedníkovi, který se rve se životem, a v Machete by nám pod žánrovým příkrovem neměla v mexičanech z jihu uniknout metafora českého stavebnictví o gastarbeiterech z východu, bez nichž by stavebnictví do pár hodin zkolabovalo. Potřebujeme perníkářky, ševce a zedníky, obnovit tradiční řemesla, třeba se i rozpomenout na oslavné budovatelské opusy o pracující mládeži, která po flámování procitla a našla smysl v dostavbě gigantické přehrady. Nevěřme nepřátelům techniky. Na světě jsou jen atomy. Vše ostatní jsou... fantómy.(23.1.2011)
-
Boss321
Když uvážím, že se jedná o TV film tak je to opravdu vynikající. Příběh nás provází začátky firem Apple a Microsoft. Hlavně se samozřejmě zaměřil na Billa Gatese a jeho začátky, které jak uvidíte nebyli hned tak růžové, ale když máte nápad a jste odvážní tak se můžou podařit věci......(9.12.2007)
-
canakja
A já kurva myslel, že bill vydělal majlant pašováním vojetých pneumatik a steve obchodem s rybama! A oni přitom napsali pacmana pro X-BOX, nebo tak něco. Celkem nepřehledná nuda, ale od fochu, takže za 3*(29.8.2011)
-
choze
Skvělý neautorizovaný životopisný film natočený pro televizi a nominovaný na 5 cen Emmy. Scenárista a režisér Martyn Burke (VE JMÉNU ANGELA) vycházel z knihy "Fire in the Valley: The Making of The Personal Computer" a vlastního důkladného demýtizujícího výzkumu a co vyhrabal následně nadšeně, svižně a vtipně odprezentoval (a minimálně Steve Jobs z toho asi neměl moc velkou radost). Jeho režie má grády a srší nápady (např. paralela mezi Jobsovou velkobratrskou reklamou a následnou velkobratrskou podřízeností Jobse Gatesovi nebo vystoupení vypravějící vedlejší postavy z obrazu v galerii), nasmějete se a přitom i leccos zajímavého dozvíte, např. že Steve Jobs byl pěknej blb a Bill Gates zase pěknej hajzl. Čím víc toho o počítačích víte, tím víc si film užijete, ale v podstatě je pochopitelný i pro úplné laiky.(11.12.2006)
-
genetique
Jeden z tých filmov, ktoré sú určené len pre užšie divácke publikum. Svoje povie väčšinou len tým, ktorí sa aspoň trošku vyznajú a vedia aspoň čo-to o PC histórii. Na to, že ide o televízny projekt je film spracovaný celkom pútavo, no so zručnejším prístupom by to bolo podané zrozumiteľnejšie i pre laikov v tomto obore. Aj pre mňa bolo veľa faktov nových a prekvapujúcich, no skôr by som to zaradil ako dokument na jedno zhliadutie. 80%.(27.11.2006)
-
Trellíno
Po filmové stránce žádný zázrak (až na velmi dobré herce), ale obsah je za pět, páč se jedná o parádně shrnutou přednášku na téma, které patří (nebo by spíš mělo patřit) mezi nejzásadnější kapitoly dějepisu dvacátého století.(1.1.2007)
-
sepp
Zajimavy a poucny film o tom, jake osobnosti staly na zacatku digitalniho veku a jak vsechny vykradali. Zvlastne dobre vybarvena a skvele zahrana je postava Steva Jobse, ale Bill Gates je take pekne ulysny ;)(16.9.2003)
-
TeeAge
Macintosh vs Microsoft. Jedno horší než druhé. Proč? Oba systémy jsou postaveny na stejné bázy, a to - kradené :D(30.9.2010)
-
petaspur
"Co by dělali obyčejní lidé s počítačem?"(7.5.2010)
-
Jamal
Prostě takoví normální dva kluci, kteří to někam dotáhli (( ::(9.12.2005)
-
JohnnyD
Dosť chaoticky nakrútené pre niekoho, kto nemá veľmi šajn o high-tech, nerdoch a podobne. Preto trochu divákovi trvá, než sa dostane do filmu, ale potom je to kvalitná zábava s diabolsky vyšinutým Noahom Whyleom a geniálnym Anthonym Michael Hallom (komediálna hviezdička 80ych rokov). Záver ma dostal, Bill Gates je veľmi sympaticky prefíkaný a skvelý obchodník. Ak by bol film prehľadnejší a zrozumiteľnejší, dal by som aj viac.(10.8.2007)
-
paascha
jako film dost nuda, jako portrét dvou pilířů IT sféry ucházející, jako pomník nehynoucí slávy krále Vilíka a jablečnýho Pišty? Asi super, zvlášť pro ně. nevím, nevím, nejspíš asi zbytečnost i pro IT pracanty:-))(16.8.2007)
-
Chlupis
Na televizní poměry více než dobré. Povinost pro každého uživatele PC nebo MAC.(30.5.2008)
-
Pedestrian
Génie bych hledal jinde, Bill Gates a Steve Jobs byli "jenom" dva velmi schopní chlápci, kteří měli štěstí a byli ve správný čas na správném místě. A o tom je i tenhle film. Žádné geniální nápady, žádná boží osvícení. Pracovitost, dřina a silná vůle.(27.4.2010)
-
becki_tu
... aneb Jak se v období Vietnamské války a Květinových dětí rodily v bolestech jedny z nejvýznamějších celosvětových společností, bez jejichž produktů bychom si současný život snad ani nedovedli představit. Výborný nápad a téma, milý humor, slušní herci, ale bohužel jen průměrná filmařina. Ale i tak jsem rád, že jsem měl možnost nakouknout do historie vzniku firmy, jejíž logo vídám každý den na obrazovce svého monitoru. Díky, Bille! 70%(15.9.2008)
-
rawen
to že Steve Jobs a Bill Gates byli a jsou pěkný hovada se docela ví... film jejich začátky vystihnul poutavě, dokonce jsem se dozvěděl několik nových záležitostí (třeba že orwellovskou reklamu na Apple dělal Ridley Scott), dávám 7/10(12.4.2007)
