zurivymlok

Musím přiznat, že mě Stallone docla dost překvapil. Je to jistě nejdrsnější Rambo - naturalismem je rovnocenný Melu Gibsonovi. Stallonemu se povedlo vykreslit o čem genocida je lépe než mnohým zkušenějším režisérům. Útok na vesnici byl natočen s bravurou jakou bych očekával spíše od Ridleyho Scotta či Stevena Spielberga (ač pochybuju, že zvláště ten druhý zmiňovaný by ukázal tyto scény takto naturalisticky). Po režijní stránce se jedná o dosti povedené dílo. Scenář je bohužel poměrně slabý - mezi akčními scénami není víceméně nic, co by zaujalo divákovu pozornost. Film je i poměrně krátký a nemá ani co říct vyjma obrazového zprostředkování toho, čím musí někteří lidé v některých zemích procházet. Přesto to vypadá, že po patnácti až dvaceti letech hrůzy Slyovi kariéry je tu comeback. Možná přecejen Sly ještě promluví do filmového průmyslu jemuž v béčkové oblasti akčního filmu vévodi naprosto přiblblé snímky u nichž nejlepší z nich je horší než Slyův průměr osmdesátých let. A v áčkové oblastí akční film jak se zdá vlastně zaniknul, protože to nejlepší, co v této oblastí máme je Michael Bay a jeho Transformers.

Podle mě jeden z lepších Staloneho filmů, což je možná tím, že tu pracuje pod slušným režisérem, což se mu narozdíl od Arnolda Schwarzenegra většinou nepoštěstilo. Od devadesátých let Staloneho tvorby jen stěží najdu lepší snímek než je tento. Slušná zábava, z níž kazí dojem pouze poslední scéna - přiblblá a naprosto zbytečná. Oč by bylo lepší, kdyby Banderas skutečně na konci odešel?

Skvělý film, který mě opravdu na celých 166 minut přenesl mezi spodinu vznikajícího New Yorku. Postava "řezníka" byla naprosto skvělá a Daniel Day-Lewis byl naprosto neuvěřitelný. Navzdory mnohým názorům, že se jedná o slabší Scorseseho film, jej považuji za jeden z jeho nejlepších.

Transformers mohlo být dle mého názoru velmi dobré dílo. Téměr bezedný rozpočet. Režisér, který umí natočit poměrně slušnou akční podívanou. Bohužel Michael Bay se spíše vyžívá v ničení a scénaři už takovou pozornost nevěnuje. Snímek začína poměrně dobře a řekl bych, že do doby, než se tam objeví auboti, tak se mi snímek zdál vtipný a zábavný. Po přistání aubotů bohužel se začíná snímek ubírat cestou stupidity. Scenáře aubotů nemohly být snad pitomnější. Původně dobře psaný humor se postupně zvrhával v šaškárnu. Rozhovor mezi hlavním aubotem a Megatronem byl tak pitomý, že se mi ani nechtělo věřit, že to opravdu do konečné podoby filmu prošlo. Hlášky typu "já jsem Megatron", poté co se po stovkách let probere z hybernace, snad netřeba komentovat. Také jsem nějak nemohl vydýchat, že když se potřebovali Auboti dostat co nejrychleji k té přehradě, tak místo toho, aby se proměnili na něco rychlejšího, se všichni kodrcali za náklaďákem (ti zlí se proměňovali ve stíhačky). Nebo v poslední akci jeden ze zlých transformers neustále bojoval jako nemotorný tank, přičemž kdyby se rozložil do své přirozené podoby, tak by byl mnohem nebezpečnější a ne jen terč. Herecké obsazení bylo poměrně neslané nemastné - samozřejmě s vyjímkou Shia LaBeoufa. Nepřesvědčivý byl hlavně Jon Voight. Megan Fox hrála postavu typu "tady se postav a buď krásná", takže toho ani moc předvést nemohla. Ale myslím si, že herecký potenciál nemá. Ovšem, tady co měla, to celkem uhrála. Akce byly natočeny někdy velmi pěkně, jindy už jsem měl pocit, že vidím pouze létající šrot, což už mě moc nebavilo. Určitě se ukálo, že Michael Bay ještě není režisér na odpis a svoje místo mezi tvůrci akčních filmů má. Jako nenáročná ptákovinka pro pobavení je jistě tento film dobrý, jen se musí vypnout mozek. Nicméně člověka zamrzí, když má film - zvláště scénaristicky - sestupnou tendenci. Za sebe nemohu dát více jak tři hvězdičky. Pozn.: Byly tam i chyby typu - otevřené dveře auta - střih - ty samé dveře zavřené. Já vím, že se to dá svést na to, že to byl aubot, ale tady to jistě nebyl záměr tvůrců. Jinak celkem souhlasím s Galadriel.

Naprostý souhlas s "golfistou". Upřímně nechápu, jak může fenomén Cameron (jak to kdosi nazval) ležet tak v žaludku, že nevezme v potaz to množství práce a hlavně výsledek, který zdaleka převyšuje i ten lepší průměr Hollywoodské standardní produkce. Proč by někomu mělo vadit, že Cameron utráci obrovské sumy za efekty a vývoj nových technologií, zvláště pokud jsou to účelně vynaložené peníze? A proč by měl lásku v Titanicu někdo považovat za něco, co snižuje film? Vždyť s podobnými tématy pracuje i intelektuální (intelektuály uznávaná) literatura. Někdy mám pocit, že někteří lidé jsou schopni nazvat "kýčem" cokoliv, co je úspěšné. Pokud by se jim líbílo něco, co vyznávají masy, přestávají být vyjimečnými, stávají se jen jedním ze stáda. Tak to raději zkritizují a "nad věcí" se schovívavě usmívají nad tím, že nepodlehli bludům démona Camerona. Film se samozřejmě nemusí líbit každému. Ovšem dokonalé efekty, které samozřejmě logicky stojí peníze, a které jsou nezbytné pro to, aby člověk byl vtažen do děje, nejsou pádným argumentem pro odmítnutí filmu, pokud se povedou. Film Titanic není jen o efektech. Taktéž není jen o lásce, která je tu jen takovým "mazadlem" , poskytuje hlavním hrdinům uvěřitelné motivy, a vlastně poskytuje i určitý rámec filmu, uvnitř kterého je vystavěn. Titanic, stejně jako každý film je tu od toho, aby člověka vtáhnul do svého světa. Titanicu se to povedlo a to velmi dobře. Titanic není film, který by byl mým oblíbencem, na který bych neustále pořád dokola koukal a dojímal se. Ovšem kvalita tohoto díla je v mých očích natolik neoddiskutovatelná (a kolektivní cítění lidí hodnotících v databázi mi dává za pravdu), že nemohu sáhnout k nižšímu hodnocení, než je 100 %.

Spolu s hororem Věc asi jediný film, kdy jsem se skutečně bál. Když jsem ho jako dítě viděl poprvé, tak jsem vydržel pouze po scénu, ve které se Vetřelec vyklubal. Podruhé jsem byl už odvážnější a vydržel do smrti Toma Skerritta ve větrací šachtě. Opravdu horor jak má být. Naprosto excelentní a vyjimečné na tom bylo, že to bylo napsané a natočené tak, že jste dlouho nevěděli, kdo je vlastně hlavní hrdina (kdo to pravděpodobně přežije). Ripleová tam polovinu filmu nesehrává větši roli než jen jako řadový člen. To jen přispělo ke gradaci napětí.

Úchvatné. Úchvatné. Úchvatné. Tohle je prostě tak vyjimečné dílo. Sladění Vangelisovi hudby a Ridleyho vizuální představivosti přineslo dílo, které nemá v historii filmu obdoby. Abyste si to vše vychutnali, je třeba vidět tento snímek vícekrát a v originále (pokud možno Ridley's Final cut). Jinak vše, co bych k tomu napsat již ve svých příspěvcích vystihli Galadriel a Lima.

Není to zrovna filmový skvost, zvláště na Ridleyho Scotta, ale myslím, že film tu je podhodnocený. Myslím, že takových 65 či 70 % by mít mohl. Já osobně dávám 65 %. To je na čtyři hvězdičky málo.

Když jsem odcházel z kina po prvním shlédnutí tohoto filmu, mým pocitem bylo především zklamání. Očekávání, které u mě doprovází každý snímek Ridleyho Scotta, bylo ještě zvýšené námětem a očekávanou atmosférou doby, v níž měl příběh probíhat. Bohužel očekávání nebylo naplněno. Ovšem, protože mám Ridleyho jako režiséra moc rád (zvláště po vizuální stránce), tak jsem mu dal ještě šanci, když jsem si pořídil rozšířenou režisérskou verzi tohoto díla. Musím říci, že poté jsem toto dílo ocenil mnohem výše. Pomohlo hlavně to, že královna, která je ve verzi v kinech pro příběh naprosto zbytečná postava, tak v rozšířené verzi má několik scén, které jí přidali na významu. Rozšířené verzi také hodně prospělo, že se vše netočí kolem Orlanda (což je nejnudnější postava celého filmu) a v jedné chvíli tam snad 20 minut – možná i déle – skoro vůbec nevystupuje. Co se týká obrazu, režie bojových scén atd., tak to je zcela skvělé. Postavy Jeruzalemského krále a Saladina jsou perfektní. Brendan Gleeson vynikající jako vždy. Osobně si myslím, že film by vylepšily vhodně použité střihačské nůžky. Infantilní proslov před obranou Jeruzaléma (už na proslovy před bitvou začínám být pomalu alergický – od dob Statečného srdce se z nich stalo klišé; asi tím, že to ve Statečném srdci znělo tak dobře, má každý scénarista pocit, že to tam musí povinně vrazit – ale nikdy nemají údernost, natož aby vyjadřovali nějakou motivační myšlenku, pro kterou se dá i umřít; kdyby měl Wallace proslov jako Orlando, tak by se mu všichni Skoti rozprchli a za mnoho a mnoho let by na smrtelné posteli litovali, že promarnili jedinou chvíli, kdy mohli svým nepřátelům říci, že si mohou vzít jejich životy, ale nikdy ne jejich svobodu; jenže Orlando měl tu výhodu, že mu nikam prchnout nemohli), zdlouhavé scény, jak Orlando z pouště málem udělal tropický prales, či zbytečná bojová scéna po dobytí Jerusalema (ta je jen v rozšířené verzi) filmu z kvality hodně ubírají. Taktéž alternativní konec, kdy Orlando opouští Jerusalem bez toho, aby si všiml královny (natož, aby pak žili na hromádce) mi připadá vhodnější (ale na to může mít každý jiný názor). Četl jsem tu poměrně hodně kritiky na dialogy. Uznávám, že je tam pár scén hraničících s debilitou. Ale na druhé straně je tam spousta i skvělých dialogů, takže bych je nijak nezatracoval. Každopádně, i když to není dokonalý film, tak obsahuje řadu vynikajících scén, spoustu zajímavých postav a nádherný obraz a tudíž jsem rád, že jej ve své filmotéce mám. Myslím, že pokud vás ten film úplně neotrávil, tak stojí za to se podívat i na tu rozšířenou verzi. Jen upozorňuji, že více akčních scén v ní nehledejte. Jde spíše o větší psychologické rozpracování postav. Ale příběhu to vážně pomohlo.

Nejpříjemnější překvapení poslední doby. Myslím, že se jedná o jeden z nejlepších Ridleyho filmů. Filmu není co vytknout. Co se týká režie, tak je naprosto dokonalá. Za vypíchnutí stojí hlavně záběry helikoptér při jedné z akcí a opravdu děsivě natočený závěr. Představa urážených prstu kladivem v nějakých kobkách je opravdu velmi děsivá, zvláště uvážím-li, jak dlouho něco takového může trvat. Herci: L. DiCaprio i R. Crowe standardně vynikajicí. Mark Strong tu byl určitě nejlepší a nejcharismatičtější postavou. Příjemná byla i Golshifteh Farahani jako Aisha. Svou milostí opravdu prozářila scény, které by mohly jinak působit nudně (tak se stalo u ženské představitelky v Království nebeském, která postrádala jakékoliv osobní kouzlo). Ještě musím dodat, že se mi velice libí vyváženost s jakou řeší Monahanovy scénáře problém mezi křesťanským světem a islámem. Nedá se říci, kdo je tu v právu. A tak to je i ve skutečnosti.