kepiash

Viděno v předpremiéře na projekci v Hostivaři. Technické zpracování je velice slibné i praktické, několikrát sice hlasovací aplikace vypadla, ale věřím, že všechny drobné zádrhely se podaří časem vyladit. Potud spokojenost i mírné nadšení z toho, jak doba pokročila od dob Svatopluka Kuřátka či nepříliš kvalitního horroru Zahradník. Co se týče samotného příběhu, je to horší a to ho ještě zachraňuje dobrým hereckým výkonem hlavní protagonista. Celé to působí obytě, nedotaženě a naivně, přičemž velmi pochybuji, že by to bylo způsobeno jen zvolenými možnostmi. Zkrátka, nejedná se o film, na který bych si ještě vzpomenul za pár měsíců. Ačkoliv si uvědomuji, že není vůbec snadné napsat rozvětvený scénář tohoto typu, herní průmysl nám ukazuje, že to jde i lépe. Hry jako například Heavy Rain, Mass Effect či Game of Thrones - Telltale, jsou v tomto směru mnohem dál. Přesto podobné projekty vítám a těším se co přijde příště, až doba zase o něco pokročí.

Nepochybně jeden z nejlepších dílů. Výborná atmosféra, silné příběhy obou hlavních aktérů a jak to do sebe všechno pomalu začíná zapadat - prostě pecka. Jak je u Black Mirror zvykem, je to až mrazivě reálné. Malou výhradu mám k samému konci. Blokace všech lidí není adekvátním trestem za neoznámení trestného činu a tato forma trestu navíc naprosto vylučuje nápravu pachatele i jeho začlenění do společnosti. Jaký má smysl propustit na svobodu jedince, ktereho nikdo nezaměstná, nikdo mu neprodá ani rohlík? Zde scénáristé poněkud přestřelili. Celkový dojem to ale rozhodně nezkazí. Naopak, pokud seriál po shlédnutí k podobným úvahám vybízí, je to známkou dobře odvedené práce.

Když přečtu vynikající knihu, film natočený podle ní bývá často zklamáním. Něco podobného jsem čekal i v tomto případě a proto jsem se filmu dlouho vyhýbal. Nyní musím přiznat, že jsem příjemně překvapen a že jsem se mýlil. Možná hraje roli i právě ona uplynuvší delší doba od přečtení knihy, kdy už si nepamatuji úplně všechny detaily, nevím. V každém případě to Fincher vzal za správný konec a já se skvěle bavil.

Zcela jednoznačně má nejoblíbenější česká pohádka. Nijak to nepřehání se zvláštními efekty a zaměřuje se především na pokřivené lidské charaktery, díky čemuž působí velice nadčasově. A nejen působí, ona totiž nadčasová skutečně je. Najde se napříč všemi generacemi někdo kdo by neznal hlášky jako "Machále, zas ti to spadlo." nebo "Tatínek vám vyhlásí válku!"? S čerty nejsou žerty zná zkrátka každý a to je dobře, protože přesně takové by pohádky měly být. Jednoduchý příběh, kde je jasně vymezené dobro a zlo, díky čemuž je pohádka snadno stravitelná i pro nejmenší diváky. Dospělí zase ocení skvěle vyprofilované postavy, jejichž odrazy mohou najít okolo sebe i v dnešní lakomé a hrabivé společnosti. Film je okořeněn kvalitní hudbou a především vynikajícími hereckými výkony, z nichž těžko vyzdvihovat jednotlivce (přesto si nemohu pomoct - Karel Heřmánek, Jaroslava Kretschmerová, Petr Nárožný, Ondřej Vetchý, Vikor Preiss, Josef Kemr - ti všichni jsou ve svých rolích skutečně nepřekonatelní). Jen málo kdy se všechno takhle perfektně sejde. Takže co si víc přát?

Velice zajímavý a originální film, který však bohužel nevyužil plně svůj potenciál. Akční scény parádní! Příběh ujde. Film nabízí i spoustu dobrých nápadů, kdy si vtipně hraje s hudbou nebo s postavou (postavami) Jimmyho. Potud vše v pořádku. Jenže něco je špatně. Zatím co zhruba první půlhodinku jsem hltal přilepený na obrazovce, další hodinu mě ta nekonečná záplava akce a zabíjení značně omrzela a já už jen vyhlížel brzký konec. Je velká škoda, že se trochu více nepracovalo s dynamikou filmu, akční scény nebyly trochu více prokládány těmi dějovými a vysvětlovacími... Dobrý nápad vyšuměl do ztracena. Škoda.

Tak nějak nevím, co se tím tvůrci snažili vlastně říct. Před začátkem projekce csfd, v Hostivařském kinosále, se dostali ke slovu i samotní mistři Dobiáš s Panenkou. "Doufám, že všichni pocítí tehdejší atmosféru a že film inspiruje především mladší generace, aby začaly hrát fotbal." pravil před premiérou filmu Antonín Panenka (možná necituji úplně přesně, ale význam jeho slov jsem, myslím, zachytil). Bohužel jsem z filmu atmosféru tehdejšího legendárního vítězství necítil a říkám si, co vlastně má mladým klukům ukázat. Garáž Karola Dobiáše plnou láhví od vína? Či to, jak se snaží prodávat knížky jako podomní knihkupec? Měly by se děti inspirovat životem pana Masného? Nerozumím, čemu měly sloužit záběry současných slovenských fotbalistů, nebo scény kde se filmaři snaží zastihnout Marka Hamšíka ve městě. Jedinou trochu související informaci s úst současných hráčů vyřkl Martin Škrtel, když se vyjadřoval k tomu, že současná generace má k podobným úspěchům velmi daleko. Jinak však tato "slovenská dějová linka" postrádá smysl a to ještě pomíjím zjevnou asymetrii, kdy jsou z filmu naprosto vynecháni čeští fotbalisté, kteří na mistrovství Evropy ve Francii (i když ještě méně úspěšně) v té době také bojují. Ne, nemyslím, že by tento film měl potenciál oslovit mladé fotbalisty. Dokumentu navíc chybí i určitý informační charakter. Je trochu smutné, že více informací se dozvíme ze tří a půl minutového videa ze seriálu Slavné sportovní okamžiky na stream.cz (odkaz zde: https://www.stream.cz/sportovni-okamziky/690747-panenkuv-dloubak-1976 ), než během 70 minut Finále. Hodnotím dvěma hvězdami, přičemž jednu přidávám vyloženě jen z úcty k legendám, které by si zasloužily daleko lepší film, kterého se ale již nejšpíš bohužel nedočkají.

Mezi Warriorem a jinými filmy se sportovní tématikou je obrovský rozdíl a to především v tom, že zde máme dvě hlavní postavy. Zatímco v jiných filmech máme jednoho podceňovaného borce, který přes nepřízeň osudu vystoupá až na vrchol, zde se nám ve finále střetávají hned dva silné příběhy. Warrior ukazuje, že každé velké vítězství na jedné straně zároveň znamená velkou prohru na straně druhé. Místo jednoho máme tedy v podstatě konce dva… Warrior ale není jen o sportu. Je především o lidských charakterech a citech. Film ukazuje, že mnohem bolestivější než zranění, které utrpíme během boje, jsou rány, které nosíme hluboko v sobě. Některé se nikdy nezahojí, některé možná jen potřebují čas, jak ukazuje úplně poslední scéna, kdy bratři bok po boku odcházejí z arény.

Scénáristé dokázali vymyslet spoustu skvělých a trefných vtípků ze života našich mazlíčků, které musí potěšit každého, kdo kdy choval doma nějaké zvířátko. Jenom je škoda, že jim už nezbylo víc nápadů na příběh, který tak v podstatě jen okopírovali z Toy Story. Společně s některými dalšími a dle mého názoru pro děj zbytečnými přehnanostmi typu - zvířata řídí auto, je to právě jednoduchost a „klišoidnost“ příběhu co trochu kazí výsledný dojem z filmu. To nejlepší a nejoriginálnější z celého filmu vidí člověk již v traileru, takže si následně klade otázku, zda nemohlo zůstat u podobných scének a bylo nutné natáčet za každou cenu celovečerák... Na druhou stranu, co pro ty děcka pořád vymýšlet? Je to film pro děti a je potřeba ho tak brát, ačkoliv si nejsem jistý zda zrovna ti nejmenší pochopí třeba odkaz na Někdo to rád horké. Ale co, já si u toho pěkně odpočinul, zasmál jsem se a to je hlavní.

Už hodně dlouho jsem se u žádné komedie tak nenasmál, zvlášť u americké. Jasně, dějové zvraty jsou vám jasné dlouho dopředu, ale tenhle film není o příběhu. Parádní herecké výkony, skvělá sedmdesátková atmosféra, ale především jedna hláška za druhou :) ... Jen mám takový malý dodatek. Jsem moc rád, že jsem film viděl aniž bych si o něm cokoli zjišťoval a trailer jsem viděl až po příchodu z kina. Jak jsem psal výše, toto sice není film, který by stál vyloženě na příběhu, ale přestávám rozumět tomu, proč se točí upoutávky, které vám prozradí úplně všechno...

Film se kterým jsem v podstatě vyrostl. Zatímco jako malý hošík jsem hltal všechny ty akční scény, honičky a přestřelky, dnes si možná ještě více užívám dialogy Nea s Morfem, či vědmou. Wachovští vytvořili geniálně propracovaný svět, kde vše do sebe perfektně zapadá a mezi agenty, výbuchy a vystřelené kulky, schovali navíc hluboký filosofický přesah. Připadá mi skoro neuvěřitelné, že od premiéry filmu uplynulo déle než 15 let...