Djoker

Misie obstojí jako vizuálně poutavý dokument o amazonských pralesech a realisticky nastiňuje i tehdejší život domorodých obyvatel. Joffé se však pokusil natočit dobrodružný hraný film, kterému v pravidelných intervalech padá řemen a nebýt přítomnosti charismatického De Nira, tak je hodnocení ještě nižší.

Lovec jelenů je určitě významný film pro americký národ. Rezonuje u nich kvůli traumatu, který nastal po jejich návratu z Vietnamu. Cimino však vede příběh trošku jiným směrem a z války mnoho neukáže. Ruská ruleta se navíc hraje i jinde. Na poli 180 minut by se jistě dalo něco vystřihnout.

Divadelní hra je určená na prkna, jenž znamenají svět, z logických důvodů, ovšem ve filmu její základy bijí do očí. Předloha má určitě pár vtipných sekvencí, ale obliba snímku stojí a padá s ústřední dvojicí. Výsledek tedy ani nemohl dopadnout úplně špatně, když měl Saks k dispozici dvě nejkrásnější osoby tehdejší doby.

Wilder byl velký rutinér, takže se mu pod rukama nerozpadla ani romantická komedie okořeněná morbidním humorem. Stopáž je lehce přepálená, ale italská pohoda a příjemná hudba film táhnou. Lemmona překvapivě zastiňuje baculka Mills, která navíc stylově provětrá kůzlata. Každopádně na IMDb to má jen 7,2.

Nejslavnější Shakespeare ve své nejuřvanější podobě je ve filmu skutečně smrtící kombinací. Zeffirelli je pro mnohé naprostá modla, takže vychválení jeho variance Romea a Julie do nebes už ani nepřekvapuje, ale znovu jde o kritiky uznávanou zívačku. Naprosto hloupé finále může dojmout snad jen analfabety.

Stopáž je peklo. Tři hodiny jsou opravdu velká nálož. Slavný muzikál si však dokáže diváka získat přes nakažlivý optimismus, kouzelný závan klasického Hollywoodu je cítit v každém záběru a vyšla také sázka na majestátní rakouské Alpy, které dělají celému příběhu skvělou kulisu.

To bolelo. Truffautovo veledílo straší vysoko i na IMDb, takže bohužel nejde o další zdejší úlet, ale skutečně respektovaný film. Těžký start do života jednoho malého kluka jistě chytne za srdce. Podobných příběhů se však každý den na světě napíše hafo a nikdo z toho nedělá revoluční záležitost.

Nemá smysl tady dlouze vypisovat, proč je seriál tak skvělý. Fincherova záštita celého projektu naštěstí zajistila vysokou úroveň na všech frontách, což se bohužel nedá říct o jeho filmové tvorbě v barvách Netflixu. Rozjezd s ruční brzdou je sice trošku otravný, ale poté už následuje dlouhá krasojízda, jejíž předčasné zastavení jde proti zdravému rozumu. Jen málo seriálů končí na vrcholu, mnoho jich naopak dopadá velmi smutně, ale Mindhunter svůj potenciál ani nestihl naplnit. Dokonalé propojení studia sériových vrahů, vyšetřovacích linek a osobních životů ústředního tria totiž slibovalo zábavu na dlouhé roky.  S1 - S2: 85%

Na komedii o znásilnění si troufne málokdo. Krejčík určitě nevěděl, jak moc nadčasový film natočil. Už tehdy šel hned do trezoru, a jakmile to někdo pustí vedení reakčního hnutí Me Too, tak jeho mistrovské dílo dostane zase na pár desítek let stopku. Snad jen Pucholt a jeho brutální hlášky by je mohly obměkčit.

Vidět 2. světovou válku v barvě je něco úžasného. Mnoho záběrů už bylo jinde černobíle, ale je tady i hromada nového materiálu. Dokument nemůže přinést nic nového pod sluncem, takže dává prostor oběma stranám barikády, což také není zrovna běžnou praxí a připomíná, že dělení na hodné a zlé je celkem zavádějící. Válka je jenom jedna a svinstva prováděli všichni.