ohinek

Kdyby něco podobného existovalo, myslel bych si, že film nebyl natočen ne podle nějaké knižní předlohy, která ač životopisná, normálně obsahuje nějakou zápletku a gradaci, ale podle Hooverova osobního diáře. Přesně takhle totiž film vypadá, na začátku, uprostřed, i na konci je víceméně pořád stejný. Leo DiCaprio sice dělá co může a některé jeho/Hooverovy autoritářské výstupy byly velmi úsměvné, to je ovšem od dramatu vše. A osobně to vidím tak, že to je Eastwoodova vina, tenhle typ nudění jsem už totiž zažil...2x na Iwojimě.

Tlachání přeživších pod troskami WTC, popř. tesklivé tlachání jejich drahých poloviček mimo trosky, to není právě námět na dvouhodinový film, ale stěží na jednu jeho epizodu. Až na jednu film žalostně postrádá jakékoli dramatičtější nebo akční scény a krom pár povedených záběrů na kouřící New York ze všech perspektiv a Nicolase Cage je zde pramálo dalších důvodů, proč film shlédnout. Televize si tento snímek však promítnou na 11. září rok co rok, takže vás jen stěží úplně mine.

Bez váhání plný počet. Spolu se skvělou hudbou se tato živá nahrávka může pyšnit také témeř studiovým zvukem, což většině živáků, včetně pozdějších Slashových, schází. Slash i Myles Kennedy jsou zde oba ve vrcholné formě, a i když dnes si už Slash nových fanoušků moc nezíská, pro těch pár zbývajících poctivých rockerů a GNR pamětníků to nutně musí být skvělý zážitek.

Nepřipadám si s tím hodnocením jak kůl v plotě...protože tohle mě úplně minulo. Že mi unikne pár detailů dělajících film se mi čas od času stává, očekávám však, že v takovém případě to bude aspoň nutit k zamyšlení nad celým problémem, ale kde že....Neříkám že to byla blbost, ostatním ten zážitek brát nehodlám, ba ani že to byla nuda, i když sám nevím jak je možné, že jsem to víceméně bez problému absolvoval celé. Jenom mi nezbyl jediný důvod se na to časem podívat znova, nebo nad tím nějak obsáhleji dumat, pomalu jako bych to vůbec neviděl.

Jakou mám šanci, že když jednou sednu k televizi v pravém smyslu slova a nepodívám se před tím na program, padnu na něco slušného? S Novou a Primou téměř mizivá řekl bych, u tohohle to ovšem vypadalo nějakých 70 minut více než nadějně. To byla doby kde film velmi úspěšně hrál na neznámo a dařilo se vlastně vše na co Liam Neeson v letadle sáhl. Pohádka skončila, když ze scénáře začala padat jedna oblíbená Hollywoodská, tj. trapná a nevkusná, hláška za druhou a když se v letadle začalo ve stavu bez tíže střílet. Někdo si měl uvědomit, že tady neměl Liam Neeson na záchranu cestujících ´96 hodin´, kde jsme mu to všichni s takovým nadšením spolkli. Ten závěr byl totiž opravdová škoda.

Pětihvězdičkový pocit jsem měl možná polovinu filmu, to jsem se pořád ještě naplno vezl na té skvělé mystery vlně nebo dokonalém střihu a kameře...to bylo napoprvé. Zde je vícero shlédnutí však nezbytné, vskutku málokdo by si ty jednotlivé střípky dokázal po jediném shlédnutí správně sesumírovat. Věřte nevěřte, ale dává to smysl, ale prostor pro spekulace a teorie zůstane, a to je na tom to skvělé. Dále je zde skvělý, vskutku fantastický Ryan Gosling, toho potkat na ulici, skutečně si o něm řeknu, že je do soboty po něm. Naomi Watts je až skoro do konce pouze krásná to nevyužitá okrasa, která má ovšem i tak ve filmu své místo, a bez ní by film nefungoval. To je jedna ze zbývajících záhad, proč scénář vzhledem k její roli dal této postavě tak málo prostoru, film by ještě deset minut navíc klidně snesl. Ale nevadí, jak jsem řekl, nezodpovězené otázky tomu zážitku spíš ještě pomáhají a napodruhé si chtě nechtě musím přisadit.

Dokud se Robin Hood, nebo Robin Longstride, aspoň v principu když ne věrně, drží role, kterou mu přisoudila legenda, tj. zbojníka a rebela, není žádný problém. V tomto směru si film vede skvěle. Celé se to začne hroutit až v momentě, kdy se z našeho psance stává zachránce celé Anglie před zlými Francouzi, kdy už nám postava Robina Hooda nemá vůbec co říct. A socialisticko-bolševický projev Kate Blanchett na konec filmu je pomalu na stáhnutí další hvězdy. Pozn. pro kytaristy: skladba Planting the Fields bude na vaší akustice znít skutečně skvěle, je to ale zatraceně těžké ;)

Co má osmiletý kluk dělat, když se u prarodičů chce dívat na nějaké svoje pokemony, místo toho v bedně ovšem odpoledne co odpoledne běží něco takového. Ale kecal bych, kdybych řekl, že u zrovna tohohle jednoho by mě i po těch letech vůbec nezajímalo, jak dopadl....ne, nelynčujte mě.

Zdá se že samotný King Kong je jen třešnička, Peter Jackson se totiž rozhodl povolat na plac všechny filmové příšerky od Vetřelce, přes Jurský Park, až k Harry Potterovi, potažmo samotnému Pánovi Prstenů (A ty nové si pro změnu ještě užijí v Hobitovi). Začátek, kde si Peter Jackskon nedal ve scénáři prostor se vyřádit, je skvělý, zbylo dokonce místo na pár povedených vtipů. Stejně tak skvělí jsou Naomi Watts nebo Andy Serkis, toho jsem si v jeho fyzické roli s Thompsonem v ruce a doutníkem v puse skutečně užil. Průšvih nastává, když se Peter Jackson vrhne na ostrov, roztočí se svými příšerkami akci a pak netuší kdy přestat. A jakkoli jsou kulisy New Yorku 30. let nádherné, závěr už je v kontextu délky filmu pomalu nutným zlem s nevyhnutelným a vykalkulovaně srdcervoucím koncem.

V kontextu toho, jak dopadl konec světa, za sebe říkám, že je toho na jeden film až moc a škoda že něco nezůstalo na příště. Kdyby se tak stalo, možná by trojka nemusela být vycpávána takovými kravinami a neskončila tak katastrofálně. Ale nehodnotím tady trojku, řekl bych, že pirátům ten o něco temnější nádech sedl dokonale, Hans Zimmer se ukázal i jako skvělý remixér, a závěrečný cliffhanger, za to by po oscarovi zasloužili Gore Verbinski, Geoffrey Rush i sám Hans Zimmer.....pretty freezing, hřích, že jsem to nezažil v kině. Pro mě piráti číslo jedna.