Landauer

Ruce, které v detailu kreslí Ferdu mravence a psíka Voříška, patří kreslíři Danovi Černému. Ten je však levák, proto byly tyto záběry posléze zrcadlově obráceny. Dan Černý také celý komiksový strip s Voříškem kreslil zrcadlově.

Na úplném konci, kdy film přechází do závěrečných titulků, hraje hudba Maurice Jarreho z filmu Život a doba soudce Roye Beana (1972). Skladba má název „Miss Lily Langtry“. Lily byla herečka, kterou soudce zbožňoval, ale nikdy ji na vlastní oči neviděl – jakýsi nedostižný sen. Narážka na Lily Langtry se objevila i v předchozím Tarantinově filmu Osm hrozných (2015).

Tim Blake Nelson, představitel Bustera Scruggse, zpíval své písničky sám, včetně závěrečného songu první povídky „When A Cowboy Trades His Spurs For Wings“, kde zpívá duet s Williem Watsonem, známým folkovým zpěvákem, který zde představuje pistolníka v černém Heralda z Demise.

Interiér krmelce U Muflona byla ve skutečnosti hospoda U Veselé kozy v Praze na Smíchově u zastávky lihovar. V letech 2021–2022 však byla zdemolována.

Není pravda, že by Thor Heyerdahl neuměl plavat. V knize "Aku-aku" sice přiznává, že nikdy nebyl dobrým plavcem, nicméně plaval na pomoc žákům z Velikonočního ostrova, když se s nimi převrátil člun a pro dceru starosty ostrova se dokonce potopil na nádech do hloubky 7 metrů.

V seriálu se objevuje gramatická chyba v názvu hospody. Na visící ceduli je nápis „U jezevce“, ale gramaticky správně by tam bělo být „U Jezevce“.

Supervizor vizuálních efektů Boris Masník, odpovědný za triky ve filmu, nechal kvůli záběrům zřícení domu, ve kterém zemře postava Dustina Hoffmana (Giuseppe Baldini), postavit dvě obří miniatury. Stavení se mělo probořit dovnitř, což nešlo provést pomocí miniaturních náloží. Celý model byl proto postaven z křehkých oplatek, vyztužen zevnitř a držen dráty. Stavba trvala tři týdny.

Fyzik David Albert se pro magazín Popular Science k účinkování v tomto filmu vyjádřil: „Strávil jsem čtyři hodiny trpělivým vysvětlováním filmařům, proč kvantová mechanika nemá vůbec nic společného s vědomím nebo spiritualitou. Ale pak jsem natočený materiál viděl sestříhaný do takové podoby, že to vypadá, jako bychom já a duchovní bojovník mluvili jedním hlasem. Nechal jsem se zneužít, byl jsem důvěřivý, ale dostal jsem lekci.“

V příběhu, který se skládá z několika dílů a ve kterém želvy bojují v mezigalaktické aréně, se objeví postava ninjy zajíce, známé komiksové postavičky Usagi výtvarníka Stana Sakaie, který si v jednom svém dřívějším komiksu s myšlenkou spojit Usagiho s ninja želvami pohrával.

Výtvarník Petr Poš vymodeloval pro část „Lakomá Barka“ hlavu faráře, která až příliš připomínala prase. To se režisérce moc nelíbilo, a tak Petra Poše přemluvila, aby vyrobil hlavu novou s lidštějšími rysy. Nicméně původní hlava nepřišla nazmar, tvůrci ji nasadili praseti, které zabije učitel.

Velociraptor, kterého ve snu vidí dr. Alan Grant (Sam Neill), se mu ve skutečnosti zdát nemohl. V té době neznal „nový“ vzhled velociraptorů s červenýma očima, modrou kůží a pernatou chocholkou. Jediné velociraptory, které do té doby poznal, byli ti z Isla Nublar z původního Jurského parku (1993) s šedozelenou kůží, zelenýma očima s protáhlými zornicemi a bez peří.

Původní premiéra filmu se téměř kryla s premiérou thrilleru Den nezávislosti (1996). Kvůli teoretické podobnosti obou (ve skutečnosti žánrově velmi odlišných) snímků byl proto film Mars útočí! nasazen do kin o něco později.

Otočení hlemýžďů je trik natočený pomocí dvou několikanásobně větších loutek, které se ovšem tak povedly, že se režisér neudržel a vymyslel si mystifikaci o tlesknutí či zacinkání zvonečku. Ve skutečnosti hlemýždě takto vycvičit nejde.

Phill Tippett – původně hlavní animátor dinosaurů, později choreograf jejich pohybů – zobrazil velociraptory v pracovních animovaných záběrech jako plazy s vystřelujícím hadím jazykem. Hlavní odborný poradce filmu, paleontolog Jack Horner, mu tuhle drobnost hrubě vytkl s tím, že tito dinosauři nebyli žádní hadi ani ještěrky, ale měli blíž k ptákům a že vystřelující jazyk musí zmizet. Ve filmu tak vidíme raptory bez vystřelujících jazyků. Nebyla to ovšem chyba Philla Tippetta, ale autora předlohy Michaela Crichtona, neboť už v knížce popisuje, jak mládě velociraptora vystřelovalo jazyk jako had.

Steven Spielberg chtěl, aby dinosauři vypadali tak realisticky, jako z dokumentárních filmů od National Geographic. Asi nejslavnějším průvodcem těchto přírodopisných filmů je David Attenborough, mladší bratr Richarda Attenborougha, který si v tomto filmu zahrál milionáře Johna Hammonda. Spielberg si na Richarda dokonce rok počkal, až dokončí jiný film, protože na jeho obsazení trval – Richard Attenborough byl totiž takovým malým propojením s jeho hlavním záměrem.

Herec a dabér Richard Kiley, který pro film namluvil průvodní komentáře pro návštěvníky Jurského parku – od animovaného filmu o DNA až po hlas ve vyhlídkových vozech – je jako průvodní hlas „obsazen“ už v původní knižní předloze.

Dilophosaurus ve skutečnosti neplival jed a byl větší než ve filmu - jednalo se o záměr, aby si ho diváci nepletli s velociraptorem. Neměl ani krční plachtu - tu si tvůrci vypůjčili od agamy límcové.

Filmaři se při rekonstrukci dinosaurů dopustili několika drobných chyb. Například brachiosaurus se pravděpodobně nikdy nestavěl na zadní, při jeho váze by při podobném artistickém výkonu polámal ocasní obratle. Triceratops má zcela evidentně miliony let staré fosilizované rohy. Brachiosaurus při krmení nebyl schopen žvýkat jako dnešní kráva; čelisti sauropodů umožňovaly pouze vertikální pohyb, navíc jejich zuby nebyly ke žvýkání uzpůsobeny.

Původně si Lex (Ariana Richards) po noci strávené v koruně gigantického stromu měla hrát s malým triceratopsem. V ateliérech byl už dokonce připraven animatronický model, ale Steven Spielberg nakonec tento nápad zavrhl jako příliš infantilní.

Ve filmu jedou hlavní hrdinové svou vyhlídkovou jízdu v upravených džípech Ford Explorer. V knize to byly terénní džípy značky Toyota.