Algen

Tento film mně úplně pohltil a užíval jsem si každou jeho vteřinu. Je až neuvěřitelné, že vznikl takový film s tak malým rozpočtem. Rádoby velcí hollywoodští režiséři se mají co učit. Zvláště ti, kteří se vás s rozpočtem v řádu stovek milionů snaží unidit v kině.

Po slabším druhém dílu tu máme návrat k výborné filmařině, jakou jsme znali z prvního dílu. Film je napínavý a scény jako honička na nádraží způsobily, že je divák strhnut dějem a chvílemi přestává dýchat :-) Nejlepší díl z trilogie.

Tento díl mi přijde slabší než první díl. Změna režiséra tentokrát nebyla k dobrému. Napínavost z prvního dílu je pryč a chvílemi jsem se i nudil. Přesto film rozhodně stojí za zhlédnutí a dávám mu 4*

Předchozí zpracování Větrné Hůrky neznám, takže nemohu srovnávat. Tato verze je ovšem vynikající a dokazuje, že britové jsou hrdí na svou literaturu a při filmovém zpracování si dávají záležet.

Předchozí díly trilogie jsem neviděl a ani nepatřím mezi skalní komiksové fanoušky. Můžu tedy s klidným srdcem říct, že jsem šel na tento film bez předsudků. Trailer jsem samozřejmě viděl, o předchozích dílech slyšel samou chválu a další filmy Christophera Nolana znám. Dalo se tedy očekávat, že uvidím v kině něco bombastického. Začátek tomu odpovídal. Film se rozjíždí pomalu, ale začíná nabírat tempo. Když už divák chápe, kde že vlastně Batman uplynulých osm let byl, a že není vůbec mrtvý, začne strhující podívaná. Přesně takhle si představuji komiksovou adaptaci. Žádná pohádka pro malé děti. Svižné, zajímavé střihy, strhující hudba. Jenže pak přišel pro mně zlomový okamžik. Tím byla americká hymna před zápasem na fotbalovém stadionu v Gotham City. Od té chvíle jsem měl půl hodiny pocit, že se režisér zbláznil. Napínavé a dramatické scény se rázem rozplynuly a já měl pocit, že jsme skočili do dalšího dílu Smrtonosné pasti. Děj je najednou zhuštěný do strašně krátkého časového úseku, akční scény se střídají s apokalyptickými záběry. Pokud divák přežije tuto půlhodinku, začne se zase odehrávat napínavý příběh, přesně takový, na jaký jsem do kina šel. Samotný závěr filmu už mi pak přišlo jako Hollywoodské klišé, které jsem ovšem očekával, takže zklamání nebylo takové. Když jsem odcházel z kina, byl jsem na rozpacích. Pokud bych přišel do kina jen kvůli zábavě, pak režisér zvládnul práci na výbornou. Ovšem náročnější divák odchází s mírným pocitem hořkosti v ústech. Zajímavé téma, které ovšem scénárista nedotáhnul k dokonalosti, takže ani Hans Zimmer to nezachránil. Někdo v nějaké recnezi napsal, že tento film má naběhnuto na Oskara za nejlepší film. Já si to nemyslím. Bez té půlhodiny snad, ale takhle jen Oskar z milosti, když ho ty předchozí dva díly nezískaly. Film jsem zhlédnul v kině na Novém Zélandu a stále mi vrtá hlavou, proč je premiéra filmu takovéhoto formátu v Čechách o týden později než ve zbytku světa.

Film, kterému já osobně nemám co vytknout. Domnívám se, že i ti, kteří nepochopí o čem ten film je (a že si myslím, že takových bude hodně), si musí film užít. Po filmařské stránce perfektně natočeno. Nejvíce se mi líbila hra stínů. Nemám moc rád dokonalé nasvícení, které praktikují něteří filmaři, kteří dovedou film až k "sterilní" dokonalosti. Dát všude na scénu světla a pustit je dokáže každý. Ovšem hra se světlem, to je jiné kafe. A to které jsme dostali v Café de Flore, je úžasné. PS: moc často se mi nestává, abych ještě před koncem filmu věděl, že ho musím vidět znovu. Tomuto filmu se to podařilo ...

Tak přesně takhle si představuji skvělý dokument. Spousta informaci, ovšem podávané postupně a doplněné pauzami s dobovými záběry a skvělou muzikou. Je vidět, že Stacy Peralta kromě skateboardingu také ovládá filmařinu. Doporučuji shlédnout i těm, kteří sport a sportovní dokumenty moc nemusí, tak jako já.

Atmosféra tohoto filmu mně dostala. Když režisér umí, pak nepotřebuje žádné dialogy ...

Je vidět, že francouzi stále umí točit dobré a koukatelné filmy.

Prvních osmdesát minut to byl skvělý film. Ovšem posledních patnáct minut to úplně zazdilo. Měl jsem z toho pocit, jak když si režisér první část užíval a pak to chtěl co nejrychleji ukončit. Takto pojatý závěr se dá vystihnout pouze výrazem NUDA.